tag:blogger.com,1999:blog-64537078776840488082024-03-23T06:56:43.611-07:00Fronéma běžící spícíFronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.comBlogger59125tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-84582139690671799662024-03-23T06:52:00.000-07:002024-03-23T06:55:40.057-07:00Adventures with chronic fatigue syndrome (cfs) - pacing<div>Predmluva: </div><div>Vsechno co pisu je vysledek toho co jsem si precetl a jak jsem to pochopil. Tj muze to byt spatne, necht je to disclaimer pro vsechno co budu ted i do budoucna psat </div><div><br></div><div>Cfs je cesky chronicky unavovy syndrom. Nemame ten preklad radi protoze budi dojem ze jde o neco malicherneho. Cfs je basicaly to same jako long covid a obcas se taky zkracuje na cfs/me kdy me je myalgická encefalomyelitida.</div><div><br></div><div>Muj byvaly velmi nerad videl kdyz jsem si myslel ze mam cfs, domnival se ze je to vse jen produkt deprese a trauma a ze premysleni o cfs je barierou meho zlepseni. Proto jsem se tomu vyhybal, i kdyz soukrome jsem o tom cetl a uvazoval. Ted uz to neni problem, takze pojdme tomu co mam rikat cfs. Je to diagnoza, ktera na me nejvic sedi co se projevu tyce. Nemam to diagnostikovany, ale to je dane hlavne tim, ze to u nas (skoro) nikdo nediagnostikuje. Taky na to (zatim) nejsou leky, a je to “finally” diagnoza. Tj neni na to diagnosticky test, prideluje se kdyz se vylouci vsechny ostatni duvody co by to mohly zpusobovat. Tudiz ani tu oficialni diagnozu nehonim.</div><div><br></div><div>Mluva:</div><div><br></div><div>Pojdme si predstavit cfs jako hru. Pravidla jsou:</div><div><br></div><div>Mate urcite mnozstvi energie na den. Typicky vyrazne mene nez zdravi lide.</div><div><br></div><div>Pokud jeden den svoji energii vycerpate, dostanete na dalsi den mene. Pokud vycerpate tu, dostanete zitra jeste mene. Atd atp</div><div><br></div><div>Snizeni soflimitu je provazeno mnohymi neprijemnymi stavy.</div><div><br></div><div>Pokud chcete tenhle soft limit nafouknout zpet, musite nekolik dni nevydavat takrka zadnou energii. Jde to pomaleji nez ten limit snizovat.</div><div><br></div><div>Pokud vycerpavate dlouhodobe moc nebo nekdy silne precerpate, snizi se vam hard limit. Tj odpocinkem uz to nezlepsite. (Teoretickky muzou existovat strategie pro jeho zvyseni tj lecbu, ale nic se zatim nevi jiste.)</div><div><br></div><div>Do vseho vstupuje prvek nahody a nepredvidatelnosti. Pro kazdeho to navic funguje jinak.</div><div><br></div><div>Pokud vam klesne hard limit moc, skoncite v situaci kdy vam nezbyde nez cele dny prolezet v tmave tiche mistnosti. Pohyb neni mozny, jsou z vas totalni lezaci. Game over.</div><div><br></div><div>Zadne “ciselne” udaje nejsou na zacatku znamy. Tj kolik je prilisne vycerpani, kolik energie co spotrebovava, kdy se snizuje hard/soft limit a o kolik. Jak moc odpocinek pomaha a podobne.</div><div><br></div><div>Pacing je snaha o racionalni strategii v tomhle systemu. </div><div><br></div><div>Za kazdou cenu se vyhnout snizeni hard limitu.</div><div><br></div><div>Po kazdem snizeni soft limitu naodpocivat na maximum mozneho.</div><div><br></div><div>Snazit se kazdy den vycerpat jen tolik, aby se soft limit nezmenil. Tj maximalizace spotrebovane energie dlouhodobe v case. Taky se tomu rika uzivani si zivota.</div><div><br></div><div>Hledani metod efektivniho odpocinku ktere doplnuje energii.</div><div><br></div><div>Cutovani costu. Nespotrebavovavat energii na nic co neni nutne nebo prijemne. Prioritizovat cinnosti podle realneho prinosu.</div><div><br></div><div>Prubezne experimentalni snaha zjistit svoje “cisla”. Hlavne co spotrebovava kolik energie, a kolik si maximalne muzete dovolit denne vydat. Optimalizace cinnosti ktere delat musite, aby vas co nejmin vysilovali.</div><div><br></div><div>Profit -> Nejlepsi zivot jaky si s touhle nemoci muzete dovolit.</div><div><br></div><div>Pomluva: (ja vim ze dovetek)</div><div><br></div><div>Prvni skoro dva roky sveho cfs jsem o tomhle tak nejak vedel a ignoroval to. Mnoho duvodu. Nebyl jsem si jisty jestli vubec cfs mam a jestli tedy hraju tuhle hru. Bylo to tezke identifikovat protoze ke kazdemu zhorseni jsem vymyslel pet ruznych duvodu co to mohlo zpusobit. Natlak okoli. Nepripousteni si toho. Snaha to “vytrenovat”, ignorovat. Denial.</div><div><br></div><div>Nicmene pred par dny jsem se behem stastneho dne vyrazne pretahl. Nasledny crash me primel zkusit se vydat po tehle ceste. Je to porad jen experiment a je mozne, ze ho cestou disprovnu a zahodim. Doufam ze to pripadne bude protoze najdu neco lepsiho a ne ze zjistim ze pravidla tyhle hry jsou jeste krutejsi.</div><div><br></div><div>Momentalne jsem ve fazi jedna, tj odpocinku abych namaxoval svuj soft limit (nasel hard limit) nejak ho identifikoval a mohl zacit opatrne experimentovat.</div><div><br></div><div>Castecne ve me tohle rozhodnuti budi nadeji, protoze mi muze prinest optimalni zivot, kterej treba bude snesitelne dobrej. Take to slibuje min crashu, ktere jsou namahave jak fyzicky tak psychicky. (Pokud jste to docetli az sem, pouzijte nejak kreativne a nenapadne v komentari slovo banan nebo polstar)</div><div><br></div><div>Castecne mam pocit jako ze se vzdavam. Ze misto snahy se vylecit se-s-tim-smiruju. Ze prichazim o moznost si obcas vyhodit z kopytka, z obav, ktere muzou byt neopodstatnene. Strach ze si to delam horsi.</div><div><br></div><div>Well, dobrodruzstvi sveho druhu. Budu informovat a drzte mi palec.</div>Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-74408539159899589432023-03-13T07:47:00.009-07:002023-03-13T07:53:17.242-07:00Život a investice za rok 2022: Rok, kdy šlo všechno do háje<p>Wow, tentokrát v březnu :)<br /><br />Píšu každý rok článek o tom, jak pokračuju na svojí cestě k FIRE. Neboli k tomu nainvestovat tolik, abych mohl žít z výnosů. Píšu o tom, protože miluju články ostatních stejného typu. A taky si to chci uložit, protože mám mizernou paměť a jednou budu moct nad tím vzpomínat. A taky jako inspiraci pro ostatní. Ukázat, že to může dosáhnout i člověk jako já. </p><p><br /></p><h3 style="text-align: left;">Práce a život</h3><p><br /></p><p>Přestože 2022 byl rok, kdy šlo všechno do háje, strávil jsem většinu roku zaměstnaný. Čímž myslím, že mě někde platili. Pracoval jsem ovšem tak půl roku sotva. Kdo mi platil za nepráci? Všechno to vysvětlím.<br /><br />Začal jsem rok v Green Fox Academy, což je bootcamp programování, kde jsem sloužil jako mentor. Byl jsem z toho nadšený. Byla to nejlepší práce, jakou jsem kdy měl. Neplatili tolik jako jinde, ale furt to bylo slušný a navíc mě to bavilo a fakt mi na tom záleželo. Přišel asi tak červenec, a já najednou začínal být nějak často vyčerpaný. Nejdřív jsem se musel jen víc snažit zůstavat přítomný, později jsem cítil, že už začínám studenty brzdit a požádá jsem aby mě někdo nahradil, než se z toho vyhrabu. Původní plán byl, že si trochu odpočinu a za týden, dva budu zpátky. Jenže už se to nezlepšilo, naopak se to prohlubovalo. Měl jsem s GFA velmi štědrou smlouvu, kdy mi platili za nemoc stejně jako za výkon. Nicméně po pár měsících kdy mi začínalo být jasné, že se to jentak nezlepší jsme rozvázali spolupráci. Potom mi ještě dobíhala výpovědní doba.<br /><br />Cca v srpnu jsem začal obíhat všechny možné doktory. Moje vyčerpání nebylo, že by se mi jen do ničeho nechtělo. Byla to absolutní ztráta síly. Mnohé dny jsem nemohl ani sedět u počítače a musel jsem zůstat v posteli. Takže jsem ty doktory ani tak neobíhal, jako je objížděl boltem a pak jsem pomaličku šoural k ordinaci. Bohužel, všude mi řekli, že nevidí nic mimo normál a tak je to pravděpodobně od psychiky. Já už za sebou nějaké depresivní propady mám, ale žádný nevypadal takhle. Takže jsem k tomu byl podezřívavý. Nicméně nikdo tak jako tak pro mě neměl léčbu. Nechal jsem si změnit prášky na hlavu a odpočíval jsem.<br /><br />Zůstával jsem bez nemocenské jako osvč doma (což se zpětně ukázalo jako chyba, ale to bude až v díle o další roku). V listopadu jsem se vyhecl a našel si práci v EPAMu, což je veliká softwarová firma. Tam vás nejdřív přijmou a pak vám teprve hledají tým. A trvá to dlouho. Prakticky dva měsíce jsem jenom čekal a učil se na Azure zkoušky. Cítil jsem, že jsem daleko od svojí plné síly, ale chtěl jsem to prostě ještě zkusit. Doufat, že nějak zvládnu naskočit do tempa a uživit se. Platili velmi pěkně. Bohužel po nasazení na projekt můj stres výrazně stoupl, přišli úzkosti a já jen po pár týdnech reálné práce zjistil, že to neklapne a že na to prostě nemám. Takže po nějaké době, kdy jsem byl veden jako nemocný, jsme opět rozvázali spoluráci. <br /><br />Všechno to bylo dost pesimistický. Ale nějak jsem žil a přežil. Jako foreshadowing můžu říct, že na začátku roku 2023 jsem dskončil v psychiatrické nemocnici, ale ani tam se můj stav nezlepšil.<br /><br /></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgAptalb0A4eL-fe9hPkuYD8F_tqiBQ-PXwd8c-mxUgP5hJXoht7rvB7BzdtehZg5mVpmx4CSZXmwl443wBUcubHvNplytvVeEDO71bIl7imSWIs4UsbwmnpP7VSoYsFyRPhmYCbUm_SvhdYY3n6l02WQUJpgK18dHLUzPs2TV5RbiPZDVqxhEX4tOd" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="" data-original-height="609" data-original-width="1009" height="193" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgAptalb0A4eL-fe9hPkuYD8F_tqiBQ-PXwd8c-mxUgP5hJXoht7rvB7BzdtehZg5mVpmx4CSZXmwl443wBUcubHvNplytvVeEDO71bIl7imSWIs4UsbwmnpP7VSoYsFyRPhmYCbUm_SvhdYY3n6l02WQUJpgK18dHLUzPs2TV5RbiPZDVqxhEX4tOd" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Příjmy - výdaje po měsících<br /><br /></td></tr></tbody></table><br /><br /><p></p><h3 style="text-align: left;">Peníze</h3><p><br /></p><p>V roce 2022 jsem tak ještě měl relativně stálý příjem. Spořil jsem si na spořák abych mohl koupit byt. Poslední fakturou v roce jsem přesáhl limit pro paušální daň a složitě se z ní odhlašoval v prosinci. </p><p><br /></p><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgmeZ716Y7ZRq1Qt068gSHl4aMrRXinAlVlQVDvBYhuOhPq7I5Btajvk8-WOlhgATfHEObyH5rPXkOMKpuGLQSb1o7FgTtLd79znQwo0zlpnuUuFAUVeziA--ZCBHGd3nQozzQJ38pC8h502vY_ltDUoq3fPbFAL6pf-U3SueS9wVUnuHiYVxQatmEc" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="" data-original-height="290" data-original-width="479" height="194" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgmeZ716Y7ZRq1Qt068gSHl4aMrRXinAlVlQVDvBYhuOhPq7I5Btajvk8-WOlhgATfHEObyH5rPXkOMKpuGLQSb1o7FgTtLd79znQwo0zlpnuUuFAUVeziA--ZCBHGd3nQozzQJ38pC8h502vY_ltDUoq3fPbFAL6pf-U3SueS9wVUnuHiYVxQatmEc" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Příjmy za měsíc<br /><br /></td></tr></tbody></table><br /><br /><p></p><h3 style="text-align: left;">Investice</h3><p><br /></p><p>Vzhledem k tomu že jsem spořil cash tak jsem moc neinvestoval. Taky už nehledám nové investiční nástroje, držím se toho, co mi funguje.</p><p><br /></p><h3 style="text-align: left;">Akcie</h3><p><br /></p><p>Na konci minulého roku jse se zbavil akcií SCHB a nadále držím VUSA a CSPX. Všechno jsou to nízkonákladové indexy následující SP500. Během roku jsem jen přikoupil 2 CSPX z dividend. Jinak jsem na to nešahal. Hodnota šla více méně do strany. A tak jsem končil rok v mírném mínusu.</p><p><br /></p><h3 style="text-align: left;">Krypto</h3><p><br />Bitcoiny se v minulém roce významně propadli. Dokoupil jsem v jednu chvíli za 50k ale i tak jsem skončil s méně než polovinou než kolik jsem měl na začátku roku. Neklesám na mysli a těším se až přijde the moon :)</p><p><br /></p><h3 style="text-align: left;">P2P</h3><p><br /></p><p>Na tyhle platformy jsem užpřed rokem zanevřel a už z nich akorát vytahuju peníze. Za minulý rok se mi vrátilo cca 11000. Už jsou to jen zbytky toho co občas někde vymůžou zpátky. V rámci všech P2P jsem tam furt ještě poslal víc než jsem dostal zpět. Celkově to ode mě byla špatná nebo špatně provedená sázka.</p><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjhwR1wHmxXJplGTIARYryG-D7xv7JvpQnzuH-SgVCTEg-IugNiMikJNSqnlhIdaZr1iANR6C5Ce_5ucXE-yMwYY1XyksbWLvbuNwcKDLoeO1G6XpXSgjkQa-0V5LCWpB3hHkVHbnBXzaZc5dQxbTWPBpyJfxptpFP9HQCCtID3OFDcZGbm9ZRdkp5j" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="" data-original-height="492" data-original-width="649" height="242" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjhwR1wHmxXJplGTIARYryG-D7xv7JvpQnzuH-SgVCTEg-IugNiMikJNSqnlhIdaZr1iANR6C5Ce_5ucXE-yMwYY1XyksbWLvbuNwcKDLoeO1G6XpXSgjkQa-0V5LCWpB3hHkVHbnBXzaZc5dQxbTWPBpyJfxptpFP9HQCCtID3OFDcZGbm9ZRdkp5j=w320-h242" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jednotlivé složky mého portfolia<br /><br /></td></tr></tbody></table><br /><br /><p></p><p></p><h3 style="text-align: left;">Fiat</h3><br /><p></p><p>Na konci minulého roku mi konečně doběhlo stavebko, které jsem si založil na začátku celé téhle cesty. (Už je to přes šest let!). Peníze "na byt" mám momentálně v max bance kde na nich mám 6 %. Nebýt inflace by to bylo moc hezké číslo.<br /><br /><br /></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhB5W-OCMpF-2zmGJVrd8dGuPxGBy5BfGD7yiv_zJF8JjUBSffLkxeVfat6LABFMTaLLpQAHl0I2uqRj-bm3ML55jvTYHs7INDSTz1NRMDlkZzN8smmYv1PoT2KIvpPHlS8rM09VH97OQKyaqzdYDXDRZnwacD9IsbnuGoJMmwHdc5tPVqSYQZvvuNc" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="491" data-original-width="717" height="219" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhB5W-OCMpF-2zmGJVrd8dGuPxGBy5BfGD7yiv_zJF8JjUBSffLkxeVfat6LABFMTaLLpQAHl0I2uqRj-bm3ML55jvTYHs7INDSTz1NRMDlkZzN8smmYv1PoT2KIvpPHlS8rM09VH97OQKyaqzdYDXDRZnwacD9IsbnuGoJMmwHdc5tPVqSYQZvvuNc" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Celková hodnota portfolia a původní plán<br /><br /></td></tr></tbody></table><br /><br /><br /><p></p><h3 style="text-align: left;">Výdaje</h3><br /><br />Můj největší výdaj byla operace zmenšení prsou. Stálo to něco přes 62k. Další nestandartní výdaje jsem měl za posilovnu a trenéra když mi bylo ještě dobře, výlet do Berlína, potkany. A ještě jsem doplácel 12k za sundávací rovnátka na doléčení.<p></p><p>Dohromady bez prsou a rovnátek jsem průměrně měsíčně utratil 25k. Což je hodně. Teď když jsem bez příjmu se to budu snažit držet níž.</p><p>Na konci roku jsem měl v portfoliu o milion míň než na začátku. To už je holt život. Momentálně se budu soustředit hlavně na to přežít...</p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjFaoWSTev5fPvGu-0na5iwJmLqTkPiwcsUa0RYSJgfNbDLGg52bFjVjjQ13ltViP5l4Yz4Z-9whsSWM9Yfrh9J0MFHTfKTXHIZS9XZq-DCm0kHvuhDw00dNki7vjZNNKcavuklYwiX1tOC60YUxRkAeGP19CU3tOL7UlfCLvgBpUhFyTpI-tZ-k5Ev" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="432" data-original-width="598" height="231" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjFaoWSTev5fPvGu-0na5iwJmLqTkPiwcsUa0RYSJgfNbDLGg52bFjVjjQ13ltViP5l4Yz4Z-9whsSWM9Yfrh9J0MFHTfKTXHIZS9XZq-DCm0kHvuhDw00dNki7vjZNNKcavuklYwiX1tOC60YUxRkAeGP19CU3tOL7UlfCLvgBpUhFyTpI-tZ-k5Ev" width="320" /></a></div><br /><br /><br /><p></p>Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-45150538877353455722022-10-26T10:45:00.013-07:002022-10-26T10:53:57.946-07:00Život a investice za rok 2021: Zas jak na houpačce<p>Nejsem v tom dobrej psát to včas, nejsem :)<br /><br />Píšu každý rok článek o tom, jak pokračuju na svojí cestě k FIRE. Neboli k tomu nainvestovat tolik, abych mohl žít z výnosů. Píšu o tom, protože miluju články ostatních stejného typu. A taky si to chci uložit, protože mám mizernou paměť a jednou budu moct nad tím vzpomínat. A taky jako inspiraci pro ostatní. Ukázat, že to může dosáhnout i člověk jako já.</p><p><br /><span style="font-size: large;">Život</span></p><p>Rok 2021 byl zase jeden z těch složitejších. Už se o mně tak nějak ví, že mám psychické problémy. Hlavně deprese. Je to s nimi jak na houpačce. A minulý rok jsem kvůli tomu byl pět měsíců bez práce. ještě se k tomu vrátím dál. Ale taky jsem si splnil sen a byl jsem měsíc na cestě s batohem kolem naší republiky. A pak jsem našel super práci. Takže mělo to svoje propady ale i dobré chvíle. Z hlediska směřování k předčasnému důchodu by to chtělo pracovat víc v kuse. Jeden z důvodu proč tohle celé dělám, je právě se zajistit pro případy kdy pracovat nemůžu. Vím, že chvile kdy prostě nemůžu se mi dějí, a tenhle bohužel pravděpodobně nebyl poslední. Pojďme se na to podívat podrobněji.</p><p><br /></p><p><span style="font-size: large;">Práce</span></p><p>V <a href=" https://bezicispici.blogspot.com/2021/03/zivot-investice-za-rok-2020-boring.html">minulém díle</a> jsme opustili vyprávění ve chvíli, kdy jsem říkal, že mám stabilní práci ve které snad ještě chvíli vydržím. Bohužel to s tou prací šlo z kopce. <br /><br />Na začátku roku jsem si nechal diagnostikovat ADHD. Vysvětlilo to spoustu problémů, které jsem měl. Problémy se soustředěním mě provázely od nepaměti. A s motivací. A to je pro práci programátora fakt pech. Práce mě přestávala bavit a čím míň mi dávala smysl. Byly tam věci na které jsem dost nadával, ale zároveň nezbývá než uznat, že můj výkon šel dolů. <br /><br /></p><p>Všechno se to tak sešlo. Prášky na ADHD byly jako zázrak. Najednou jsem mohl zaměřit svojí mysl na to, na co jsem potřeboval. Najednou jsem mohl pracovat hodiny v kuse a ještě mě to skoro bavilo. Cítil jsem se jak motorovej. Začal jsem vidět svět pozitivně. A čtrnáct dní na to mě vyhodii z práce. Nebyl prostor vysvětlovat, že teď to bude lepší. A stejně jsem tu firmu už fakt nemusel. Takže jsem šel. Byl začátek dubna.</p><p><br /></p><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg-u-4iwln8Rk0WVzLAqeQe2KvLFz6jNnUZzMcUYZ4TRCXLjtqzP-_U_AxISKaQD48veH9ZyHul4rmxX8kRktDmSJZt-aHzul2gIfzemVvc8nzokTFJvf3p_sXengKFJLjrj5XEzi3JXv_hRGzA7k83OdKsUZkbCqWESUeCU3SMjv6IhozIlDwIkL8V" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="" data-original-height="561" data-original-width="757" height="237" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg-u-4iwln8Rk0WVzLAqeQe2KvLFz6jNnUZzMcUYZ4TRCXLjtqzP-_U_AxISKaQD48veH9ZyHul4rmxX8kRktDmSJZt-aHzul2gIfzemVvc8nzokTFJvf3p_sXengKFJLjrj5XEzi3JXv_hRGzA7k83OdKsUZkbCqWESUeCU3SMjv6IhozIlDwIkL8V=w435-h237" width="435" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Příjmy - výdaje za poslední roky</td></tr></tbody></table><br /><p></p><p><span style="font-size: large;">Mezi prací</span><br /><br /></p><p>Samozřejmě mě to hrozně poslalo k zemi. Navíc se objevili komplikace s těmi léky. A můj stav se zhoršoval. Takže jsem se napsal na pracák a doufal že to bude lepší. A tak jsem doufal a doufal a nic. Byl jsem zoufalej. Léky jsem dostal jiný, ale přestával jsem věřit, že vlastně můžu jako programátor pokračovat. Pomalu jsem se smiřoval, že to prostě není obor pro mě.</p><p> <br />Bylo léto a já se pomalu dával dohromady. Vyrazil jsem na Stezku, o které napíšu podrobněji později. Když jsem se vrátil byl srpen. A já si začal hledat práci. Říkal jsem si, že zkusím nějaký úplně jiný obor. Hlásil jsem se třeba na koordinátora pro českou komunitu efekivního altruismu. Dal jsem do té aplikace všchno ale neklaplo to.</p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih9EA-hQshpwNk-hFFfTj0ekM7IYYE_3XdkePGqJqM2ocjY7Pv3xkCh2pTqJf7cv-57SpSIW_1L2SGa9ko5WIN6-7ANcyJ5yFljlO2YVaiX1tqyD2b-AL57x3cbJqG1UIxIiXIBasEE6kH6FwE-cTr3z4K6EU8OQioaO2B5_LHyEvhrzFh8mDMLqFO/s1200/burn%20out.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="660" data-original-width="1200" height="176" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih9EA-hQshpwNk-hFFfTj0ekM7IYYE_3XdkePGqJqM2ocjY7Pv3xkCh2pTqJf7cv-57SpSIW_1L2SGa9ko5WIN6-7ANcyJ5yFljlO2YVaiX1tqyD2b-AL57x3cbJqG1UIxIiXIBasEE6kH6FwE-cTr3z4K6EU8OQioaO2B5_LHyEvhrzFh8mDMLqFO/w433-h176/burn%20out.jpg" width="433" /></a></div><br /><p><br /><br /><br /><span style="font-size: large;">Nová práce</span></p><p><br />Zachránila mě reklama na facebooku. Fakt. Narazil jsem na Green Fox Academy. Bootcamp programování. Znělo to výborně. I přes moje masivní podceňování se jsem věřil, že znalostí a zkušeností mám na to dost. Líbila se mi kultura firmy. Lákala mě představa, že si budu celý den povídat o programování se studenty. Ostatně pomáhal jsem lidem se učit programovat i předtím tu a tam. Slovo dalo slovo, pár kol výběrového řízení a byl jsem tam. Hodinovka samozřejmě nižší než na programátora, ale nebylo to zas tak málo. Dost na život i na nějaké spoření. Nastoupil jsem den před začátkem kurzu. </p><p><br /></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/240656353_10159245386128536_7612442645866822690_n.jpg?_nc_cat=100&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=y54bd7P3K5UAX9-VeOH&tn=7W7Id-ZAw45BXsaN&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT875AMQqbV_EY9z4BC-fqpFZrum75Sh-2GvZ4K9YhCnrg&oe=635E2F10" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="800" height="482" src="https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/240656353_10159245386128536_7612442645866822690_n.jpg?_nc_cat=100&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=y54bd7P3K5UAX9-VeOH&tn=7W7Id-ZAw45BXsaN&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT875AMQqbV_EY9z4BC-fqpFZrum75Sh-2GvZ4K9YhCnrg&oe=635E2F10" width="482" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sladké časy</td></tr></tbody></table><br /><p><br /><br />Byl to velký skok do vody, ale rychle jsem si to místo oblíbil. Samozřejmě měl jsem se co učit. Hlavně jak efektivně pomáhat studentům. Celý ten proces kolem toho. Ale byl jsem nadšený. Poprvé v životě jsem měl práci co mě opravdu bavila. Což je trochu smutný v 34 letech, ale hlavně, že na to došlo. Spolu s míň stresující prací se začal i zbytek mého života začal ubírat k lepšímu. Zlepšil se můj psychický stav. A vůbec to začalo vypadat dobře. Stále (na konci roku 2021) tam pracuju, a přestože se nějaké mráčky objevily tak je to pořád jedna z nejlepších věcí, co se mi kdy stala. </p><p><span style="font-size: large;">Stezka</span></p><p>Červenec jsem strávil pěšmo. Minule jsem psal o tom, jak jsem chtěl jít Camino de Santiago a jak to nevyšlo. Místo toho jsem vyrazil na Sezku Českem a velmi jsem si to užil. Kdyby jste se chtěli podívat, tak mám na to na youtube <a href="https://www.youtube.com/watch?v=wwJhipdJP2E" target="_blank">playlist</a>. V souvislosti s tím jsem nakoupil nějaké dražší outdoor vybavení. Dohromady to stálo asi 20 000. Ale stálo to za to a doufám, že zas někam vyrazím. Stan a spacák budu doufám používat ještě za deset let. Spacák na tom byl nejdražší, skoro za osm. Ale zase je to ten nejlepší spacák na světě :)</p><p><br /></p><p>Zkoušel jsem u toho monetizovat obsah který jsem u toho vytvářel. Pár lidí se zapojilo a někteří byli velmi štědří. Celkově mi to pokrylo část nákladů na cestu. Děkuji všem! A pro ty, co přijdou po mně vzkazuju, že i tohle se musí danit :)</p><p><br /></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.6435-9/202337050_10159095715883536_1291797512059555482_n.jpg?_nc_cat=106&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=N92Vs6tamggAX-jhQbQ&tn=7W7Id-ZAw45BXsaN&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT8is-deloInRwiT416ZioHcWZFeSqpTqqmnMN7i0tzPfA&oe=637D5921" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="800" height="414" src="https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.6435-9/202337050_10159095715883536_1291797512059555482_n.jpg?_nc_cat=106&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=N92Vs6tamggAX-jhQbQ&tn=7W7Id-ZAw45BXsaN&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT8is-deloInRwiT416ZioHcWZFeSqpTqqmnMN7i0tzPfA&oe=637D5921" width="414" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měsíc jen s tímhle batohem</td></tr></tbody></table><p><br /></p><p><span style="font-size: large;">Nákupy</span></p><p>Kromě outdooru jsem měl další dva výrazné výdaje. Počítač a mobil. Starý počítač lehnul tak jsem musel. Vybral jsem takovou střední cestu a koupil z druhé ruky. Byl za 17000. Za to s mobilem jsem se plácl přes kapsu. Normálně kupuju taky použitý, ale říkal jsem si, že se mi bude hodit něco lepšího právě pro záznam stezky a tak tak jsem koupil nový Iphone mini za 19500. Jsem se cítíl jako že si to můžu dovolit, ale chvíli potom mě vyhodili z práce, takže jsem se tak už moc necítil. Ale je to můj miláček a doufám, že vydrží alespoň pět let. Poslední nákup, který stojí za to zmínit je ukulele. Koupil jsem ho od známé za tisícovku potom, co jsem ho měl doma na testování. Občas na něj hraju, občas míň. Ale dělá mi radost.</p><p><span style="font-size: large;">Peníze</span></p><p>Finančně byl 2021 úspěšný rok. Vydělal jsem sice asi jen polovinu toho co v roce 2020 ale prakticky jsem zvdojnásobil můj celkový majetek, protože akcie i bitcoiny pěkně rostli.</p><p><span style="font-size: large;">Byt</span><br /><br />Minule jsem psal o plánu koupit byt, ale to nevyšlo. Nalil jsem naspořené peníze do akcií a pustil to na nějakou dobu z hlavy. Nicméně v roce 2022 zase spořím a plán je zkusit to znovu na začátku roku 2023</p><p><span style="font-size: large;">Akcie</span><br /><br />Tento rok jsem konečně pochopil rozdíl mezi distribujícimy a akumulačními ETF. Dost pozdě ale lepší než později. Jde o to, co se děje s dividendami. Distribující jako například ta VUSA co jsem kupoval do teď vám je pošle na účet u brokera a zaplatíte na tom 15% daň. Akumulující jak například CSPX co jsem teď začal kupovat vám je nepošle, ale zvýší o ně cenu čímž vyděláte. Trik je v tom, že v anglicky mluvících zemích tu daň zaplatíte tak jako tak. V Čechách ne! Ale jak čtu americký zdroje tak mi to dlouho nedošlo. Takže u nás je ceteris paribus jednoznačně výhodnější kupovat ty.<br /><br />Uvažoval jsem VUSU prodat a převést to všechno do CSPX ale na prodej bez daně je potřeba tříletý časový test nebo prodat jen do 100k. A navíc bych rád měl nějaké akcie odtikané, abych je v případě možnosti mohl prodat kdybych potřeboval peníze na něco kolem bytu. Takže zatím na to nesahám. Prodat to pak můžu vždycky</p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiVeT4zWFbFwlzvg7UhOpfeEIXw6osvslerBdMDYpbtYc0AKOimDf3iG5381usdVsJhW0XRow1w9dkH7EVY1efAvS1EgBeUO-MUhBHHOEh264EGJwEBk8NaEigSzVsMmqVANZ8k77sJdCDu-ZFsBLzBmoySkbd4-986rxzp1V3wmave7KsCVVtkbOP0" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="439" data-original-width="558" height="286" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiVeT4zWFbFwlzvg7UhOpfeEIXw6osvslerBdMDYpbtYc0AKOimDf3iG5381usdVsJhW0XRow1w9dkH7EVY1efAvS1EgBeUO-MUhBHHOEh264EGJwEBk8NaEigSzVsMmqVANZ8k77sJdCDu-ZFsBLzBmoySkbd4-986rxzp1V3wmave7KsCVVtkbOP0=w363-h286" width="363" /></a></div><br /><br /><p></p><p><span style="font-size: large;">P2P</span><br /><br />Na konci roku 2020 nastal čas odepsat cca 120k (možná z toho ještě něco zachrání), který mám v možná nevymáhatelných půjčkách. Jsou to převážně půjčky přes mintos, kde ručí jejich poskytovatelé a ne přímo mintos. Ti zkrachovali. Teoreticky to možná někdy zaplatí nebo aspoň část, ale je pro mě jednodušší to odepsat než aby mi to furt chybělo. <br />Twino na rozdíl od toho poctivě ručí samo, a tam mi z defaultnutejch půjček poctivě chodí platby. <br /><br />Nicméně celá tahle anabáze mě odradila od dalších P2P experimentů a já odevšad postahoval peníze. Dál už se s tím nebudu otravovat.<br /><br /></p><p><span style="font-size: large;">Bitcoin</span></p><p>Bitcoin je dál můj miláček. Nekupuju jenom hodluju. Během roku 2021 zdvojnásobil svojí hodnotu, což samozřejmě vypadá v mém speadshetu krásně. S bitcoinem zásadově nespekuluju a plánuju si ho nechat ještě dlouho. Doufám, že přijde den kdy bude uznán jako měna a tudíž ho budu moct prodat bez danění. Ale i kdyby to přišlo tak budu držet. Věřím v jeho zářnou budoucnost.</p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://miro.medium.com/max/1200/1*RDmNTBXWomGI8PRQuIyMYQ.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="450" data-original-width="800" height="263" src="https://miro.medium.com/max/1200/1*RDmNTBXWomGI8PRQuIyMYQ.jpeg" width="468" /></a></div><br /><p><br /></p><p><br /></p><p><span style="font-size: large;">Závěrem</span></p><p>Nejsem s tímhle článkem úplně spokojen, ale je konec října, a já mám pocit že pokud ho nepošlu do světa teď tak už nikdy. Třeba ho pak i trochu doopravím.</p><p>Shrnul bych to tak že člověk míní ale život mění. Vymyšlený to mám dobře. Když se daří tak to jde dobře. Networth roste. Když je zle, tak nejsem schopnej ničeho. Ostatně si to přečtete brzo v článku o tomhle roce. Nezbývá si přát, aby mi psychické zdraví drželo alespoň tak, abych mohl pracovat. Ideálně líp. Na tom to všechno závisí.</p><p><br /></p>Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-65454933095297580142021-03-04T23:52:00.008-08:002021-03-04T23:52:40.965-08:00Život a investice za rok 2020: Boring middle<p>Tento článek je další ze série mapující moji cestu k FIRE. Neboli dosažení stavu kdy mám zainvestováno dost na to, abych mohl pohodlně žít z pasivního příjmu.</p><p>Možná vás překvapí, že jsem rok 2020 označil slovem “boring”. Dělo se spousta věcí. Neodkazuje to na události roku, ale na fázi mojí cesty. Dostal jsem se do stavu, kdy už vím všechno, co potřebuju, a neustálé ponoření do tohohle tématu je už spíše kontraproduktivní. Teď je v zásadě potřeba jen pokračovat v nastaveném směru a pár let grindit. Přesto korona přinesla nějaké podstatné změny a další jsem si naplánoval na tenhle rok. Tak pojďme do toho.</p><p><span style="font-size: large;">Jak se mi žilo</span></p><p><a href="http://bezicispici.blogspot.com/2020/05/zivot-investice-za-rok-2019.html" target="_blank">Minulé vyprávění</a> jsme opustili v místě, kdy se věci začaly v dobré obracet. Od srpna roku 2019 jsem byl v nové práci s rozumným platem, která se ukázala jako stabilní. Strávil jsem tam celý rok a nejspíš tam ještě chvíli vydržím. </p><p>Pro ty, kteří budou tenhle článek číst za třicet let, je dobré připomenout, že 2020 byl rok koronaviru. V lednu a v únoru jsme si ještě užívali normálního společenského života, ale březen přinesl první lockdown a spolu s tím jsem se přesunul na homeoffice a už ho neopustil. <br /></p><p>V lednu jsem si radostně koupil letenku do Španělska s úmyslem strávit měsíc na Camino de Santiago. Ale o pár měsíců později mi letenky zrušili a bylo po plánu. Měl jsem tak jen jednu "dovolenou" a to týden na Zaježové. To bylo taky fajn, ale furt doufám, že se na Camino brzo dostane. Sním o tom dost intenzivně. Místo toho jsem aspoň chodil po Čechách, trénoval vícedenní chůzi a spaní pod stanem, což se určitě neztratí.</p><p>V září jsem to chytil. Měl jsem velmi mírný průběh a žádné následky. Imunita mi pak umožnila vídat lidi i v době, kdy to pro neimunní nebylo rozumné, a nahromadit i nějaké výborné zážitky. Korona mě tedy kromě zrušených plánů vlastně moc neomezila. I minulý rok jsem bojoval s depresemi a úzkostmi, ale bylo to na úrovni, která mě nikdy nevyřadila na víc než den, dva v kuse. Rozhodně to nebylo ok, ale v porovnání se zážitky roku 2018 výrazné zlepšení.</p><p><span style="font-size: large;">Plán</span></p><p>V červnu jsem si k tomu pořádně sednul a vytvořil si konkrétní plán na následující roky. Vzal jsem do úvahy moje reálné výdaje, reálné příjmy, lehce pesimistické odhady ohledně výnosů a inflace. Pro cílené vytvoření prostoru na "nečekané" zlepšení jsem počítal, že můj příjem zůstane konstatní. Vybírací procento jsem nastavil velmi konzervativně na 3.25%. Pokud vás zajímá proč, tak si přečtěte <a href="https://earlyretirementnow.com/safe-withdrawal-rate-series/" target="_blank">tohle</a>. Ale bacha, je to trochu náročnější čtení. S těmito údaji mi vyšel cílový FIRE den na 1.6.2025. To mi bude 37. Not bad.</p><p>Celý zbytek roku se mi povedlo držet všechna čísla na úrovni tomu odpovídající. Velký růst bitcoinu na konci roku posunul můj networth o rok napřed, ale víme, jak stabilní takové výnosy jsou. Navíc jsem se ke konci roku rozhodl svůj plán pozměnit.</p><p><span style="font-size: large;">Nový plán</span></p><p>Plánuju si koupit byt. Vždycky jsem byl člověk, kterého odpuzovala představa hypotéky a vůbec jakéhokoli dluhu. Navíc se mi nalíbila představa té připoutanosti, kterou s sebou vlastnictví nemovitosti přináší. Nicméně několik věcí mě ovlivnilo dostatečně na to, abych změnil názor. </p><p>První je ta samotná realita boring middle. Jsem uprostřed celé té cesty a už není co optimalizovat. Jen jedna poslední věc. Househacking. Ve FIRE komunitě je to považováno za jeden z klasických nástrojů, jak se dostat rychleji do cíle. Typicky lidé kupují dvojdomky a půlku pronajímají. To je na mě příliš ambiciózní, ale rozhodl jsem se pro menší variantu bytu s pronajímáním pokoje. V současné době už třetí rok bydlím v pronajatém pokoji já a je to pro mě pohodlné. Věřím svojí schopnosti pořešit všechny složitosti, které vlastnění a pronajímání přinese, takže po téhle ose tomu nic nebrání.</p><p>Druhá věc je, že se posunulo moje vnímání hypotéky jako dluhu. Teď to vnímám mnohem víc jako leverage/páku. Získání levných peněz, jejichž cena (úrok) je mnohem nižší než předpokládané výdělky zainvestovaných peněz. Z toho vychází i preference platit co nejmenší splátky co nejdéle. </p><p>Plán to ve skutečnosti není třicetiletý. Jsem si teď mnohem víc vědomý možnosti byt kdykoli prodat nebo pronajmout celý a jít bydlet jinam. Tzn. připoutanost je mnohem menší, než jak jsem o tom celý život přemýšlel.</p><p>Poslední věc je, že i když ve svém plánu počítám s inflací výdajů (2.5%), tak je fakt, že ceny bydlení rostou rychle a tak není ekvivalentní koupit byt teď nebo za pět let ze zainvestovaných peněz. Naopak je z tohohle pohledu lepší začít spíš dřív než později. Jakub, můj kamarád, který má na svědomí moje mnohé změněné názory, říká, že hypotéka je pro mnoho lidí nejlepší investice, kterou za celý život udělají.</p><p>Nejdu do toho teda nakonec pozdě? Spíš ne. Kdo četl minulé díly, ví, že moje příjmy nebyly v posledních letech zrovna stabilní a že jako osvč potřebuju solidní daňové přiznání, aby mi hypotéku vůbec někdo dal. A to klapne až teď. Je pravda, že možná jsem to mohl udělat i někdy v roce 2016, ale těžko říct. To jsem byl konceptuálně úplně někde jinde. To bych si rovnou mohl vyčítat, proč jsem v tu dobu neinvestoval. A to dělat nebudu. Teď je ten čas, kdy doba tohohle kroku nastala. Držte mi palce.</p><p>Tenhle upgrade plánu posunuje moje FIRE datum o tři roky dozadu. 2028. Ale je to přeci jen do nějaké míry pesimistická varianta.</p><p><span style="font-size: large;">Výdaje</span></p><p>Minulý rok jsem trochu popustil opratě. Frugalita minulých let mi začla být trochu těsná a tak jsem se rozhodl si dát trochu prostoru navíc. Červnový plán pracuje s 200k výdaji na rok, tj 16600 na měsíc. To jsem poměrně přesně splnil. Do výdajů nepočítám daně a odvody, ale jinak je tam všechno včetně plateb na rovnátka.</p><div><br /></div><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiF2cNlIopl0bBwhfN1n26g0QIETymY20KLOk5mCv5nwjBJ5eNKHGdakJl4DG52Yhk-GiF5oSuwxEovrdRvZf2gMwtpmZ2a61Kd0_bwEGnv6lRrrIFdHzxfn_SVk-CmaKuEZpaMk_E_bZo/" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="578" data-original-width="766" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiF2cNlIopl0bBwhfN1n26g0QIETymY20KLOk5mCv5nwjBJ5eNKHGdakJl4DG52Yhk-GiF5oSuwxEovrdRvZf2gMwtpmZ2a61Kd0_bwEGnv6lRrrIFdHzxfn_SVk-CmaKuEZpaMk_E_bZo/" width="318" /></a></div><br /><br /><p></p><p>Pokračuji v trackování výdajů. Je to pro mě už totální automatika. Nezabírá to skoro žádný čas a už si vlastně moc nedovedu představit být bez toho. Označuji jednotlivé položky dvěma sadami tagů. Jedno je obor, to je vcelku jasné, a druhý je typ výdaje. To mi přijde jako mnohem zajímavější. </p><p>Věc je jasná, nákup něčeho co bude sloužit dlouhodobě a kromě běžného opotřebení neubývá. Největšími výdaji v této kategorii byly nákupy kvalitních věcí pro outdoor zážitky. Stan, bunda, spacák, karimatka atd. V součtu na to padlo něco přes 10 tisíc. </p><p>Spotřebák je cokoli co se spotřebovává mimo jídla. Léky, drogerie, baterky, atd.</p><p>Služby jsou všechny jednorázovky. Vstupné, jízdné, předplatné, kurzy, ale zařadil jsem tam například i platbu za plombu. To je sice v zásadě věc, ale funkčně to pro mě byla služba. Je taky nejvyšším výdajem spolu s platbami za akrojógu.</p><p>Mobilní kredit by se dal teoreticky považovat za službu i spotřebák zároveň, ale držím ho zvlášť, protože mě to zajímá odděleně.</p><div><br /></div><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXCVUv_o-FWiQtZlcjrm-4tMAn-_R7MZ5z-_x34ZB6Xdjrn082y4XF83G_wOS3IJ0rDRkux1jvHs2SzBKYKGM_4ir30Mj1Tx1N8_LGIDQQCP6oqEs8UwwmLyPD37n2fCcohPieytDlF4E/" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="536" data-original-width="637" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXCVUv_o-FWiQtZlcjrm-4tMAn-_R7MZ5z-_x34ZB6Xdjrn082y4XF83G_wOS3IJ0rDRkux1jvHs2SzBKYKGM_4ir30Mj1Tx1N8_LGIDQQCP6oqEs8UwwmLyPD37n2fCcohPieytDlF4E/" width="285" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div>Rád bych řekl, že nejím až tak draze, ale bydlím dost levně :) Nastavil jsem si na příští rok tomu odpovídající budgety, ale je zjevné, že přestěhování tím mnoze zamává. Taky nevím, jaké budou výdaje spojené se samotnou transankcí. Počkejte na další článek.</div><div><br /></div><div>Celkově jsem s tím, kolik utratím, spokojený. Uvažuju teď upgradnout mobil, případně dokoupit vybavení na spaní venku v třech sezónách. To se mi tam spíš nevejde. Uvidím, jak se k tomu postavím, přinejhorším to prohlásím za projekt :)</div><div><br /></div><div><span style="font-size: large;">Příjmy</span></div><div><br /></div><div>Minulý rok byl bezprecedentně nejlepší. Vydělal jsem dvakrát víc než v předchozím nejlepším roce 2017. Prakticky vše z práce, jen cca 2000 z prodeje věcí a podobně. Plním plán a doufám, že další rok bude takový nebo lepší.</div><div><br /></div><div><span style="font-size: large;">Investice</span></div><div><br /></div><div>Konečně se dostávám k inzerovanému tématu :) Tady je vidět, jak moje networth vystřelilo vzhůru. Většina změny jsou samozřejmě bitcoiny a tak jsem přidal i čáru bez bitcoinů. Ta samozřejmě rostla hlavně díky tomu, že jsem tam nalil spoustu vydělaných peněz. Žlutá je plán zmíněný výše.</div><div><br /></div><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-eNMqSZC1eLSeTRyn6-X7_VVDWW1R8Ovkn9QFexJCyjY8_oZPOnZNR-P_R_OxCyjubUIY02CUbINBeRWXWtZat25Du66whmNH2T8CUXfsHXptgfzDFs-C7GQONc0h2ZystHCygotejTI/" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="563" data-original-width="946" height="190" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-eNMqSZC1eLSeTRyn6-X7_VVDWW1R8Ovkn9QFexJCyjY8_oZPOnZNR-P_R_OxCyjubUIY02CUbINBeRWXWtZat25Du66whmNH2T8CUXfsHXptgfzDFs-C7GQONc0h2ZystHCygotejTI/" width="320" /></a></div><br /><br /><p></p><p><span style="font-size: large;">Bitcoiny</span></p><p>Cena krypt se za uplynulý rok víc než zčtyřnásobila. Já to akorát potěšeně sledoval. Dokoupil jsem za necelých 7000, ale jednou jsem jen koupil od jedné kamarádky litecoiny, kterých se chtěla zbavit bez toho, aby s tím musela na burzu, a jednou jsem dostal zaplaceno za jednu věc co jsem prodával. Do budoucna plánuju dál hodlovat. Boring.</p><p><span style="font-size: large;">Akcie</span></p><p>V dubnu jsem konečně prodal WDR a KO, smutné to výsledky mého pokusu o pickování akcíí. Už to (snad) nikdy neudělám. Dále držím pouze SCHB a VUSA. Oba v zásadě SP500 ETFka. SCHB právě vypršel časový test, tak je možné, že je prodám na náklady spojené s bytem. Uvidím, kolik přesně budu potřebovat peněz. Jinak jsem akorát dokupoval VUSU. Nechal jsem toho ke konci podzimu, kdy jsem začal spořit na down payment na byt. Jinak akorát reinvestuju dividendy. Po nákupu bytu, až poplatím i případnou rekonstrukci a vybavení bytu, tak zase začnu posílat peníze do VUSY. Boring.</p><p><span style="font-size: large;">Stavebko</span></p><p>Stavebko je nadále takřka zbytečný zabírač sloupečku v mém excelu. Byla to moje první "investice" po nápadu začít s FIRE. Mohl jsem si to odpustit, ano. V úvahu připadá vybrání peněz v něm skrz úvěr, pokud je budu potřebovat na byt, nebo ho nechat doběhnout do konce. Boring.</p><p><span style="font-size: large;">Peer-to-peer půjčky</span></p><p>P2P je hlavní loser tohoto roku. Vzpomínáte, jak jsem kdysi psal, že investuju jen do zajištěných půjček, takže jsem vysmátej? Tak tak to nefunguje. Měl jsem peníze hlavně na Mintosu a Twinu. Z toho na Mintosu ručí samotní poskytovatelé a na Twinu přímo Twino. Na mintosu zkrachoval jeden z poskytovatelů, u kterého jsem zrovna měl docela dost peněz. Ty jsou teď v "recovery". Aneb byl bych překvapenej, kdybych je ještě někdy viděl. Na Twinu mi hodně půjček defaultlo, ale tam mi je teoreticky Twino postupně vrací. Tak uvidíme. </p><p>Celkově jsem z toho dost zklamanej. Tohle ani nebyla zásadní krize, takovou, na jakou ještě pořád čekáme. Je pro mě zjevné, že přes veškeré naděje, které jsem do toho vkládal jako do nástroje na dlouhodobější investice, to tak nefunguje. Určitě se to pořád vyplatí, pokud je u toho člověk ochotnej to blíž sledovat, hledat, jak jsou na tom různí poskytovatelé a svět obecně, a podle toho nalejvat/odlejvat peníze.</p><p>Odepsal jsem o něco víc, než mi to za celé ty roky vydělalo. Smutek. Není to velká ztráta, ale ty náklady uplynulé příležitosti... Proto jsem odtamtud ke konci roku nastavil všechny participace na prodej a vytahal všechny peníze, co jsem mohl. Použiju je na down payment na byt a budu se hodně rozhodovat, jestli se k tomu ještě vrátit. Tohle není vyloženě boring, ale dobrý to taky není.</p><p><span style="font-size: large;">Fiat</span></p><p>Poslední tři výplaty jsem si nechával na účtě a navíc jsem postahoval peníze z P2P. Tím se mi na spořáku hromadí poměrně velká část mých peněz. Jestli to fakt bude jen pár měsíců, tak to nebudu řešit a nechám to to tam. Pokud bych měl pocit, že se to protahuje, tak si někde založím další účet a rozdělím to mezi víc spořáků, ať mám na tom aspoň něco.</p><div><br /></div><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGUxtrToK47hFwgUihXaoAZ71Q7_PVPxgH9H2WZ24Mpt8xwfSdEoascvY3SI8gwdphEPCqXsJ7gv1vexw-7_nkBxGrw2H1CjfcmfJ_y5aneG4q1Bqq89HHf_uzOPKe1I_kEm8UaWC-aW0/" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="483" data-original-width="717" height="216" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGUxtrToK47hFwgUihXaoAZ71Q7_PVPxgH9H2WZ24Mpt8xwfSdEoascvY3SI8gwdphEPCqXsJ7gv1vexw-7_nkBxGrw2H1CjfcmfJ_y5aneG4q1Bqq89HHf_uzOPKe1I_kEm8UaWC-aW0/" width="320" /></a></div><br /><br /><p></p><p><span style="font-size: large;">Co říci závěrem</span></p><p>Celkově byl tenhle rok pro mě velmi úspěšný. Plán považuji za solidní a úspěšně ho plním. Nezbývá než v tom pár let nudně pokračovat a všechno dopadne výborně</p><p>Nějaké články o boring middle od ostatních:</p><p><a href=" https://www.mrmoneymustache.com/2012/08/16/what-it-feels-like-to-become-rich/"> https://www.mrmoneymustache.com/2012/08/16/what-it-feels-like-to-become-rich/</a></p><p><a href="https://accidentalfire.com/2020/10/30/path-to-financial-independence/">https://accidentalfire.com/2020/10/30/path-to-financial-independence/</a></p><p><a href="https://www.thesimpledollar.com/financial-wellness/getting-through-the-boring-middle/">https://www.thesimpledollar.com/financial-wellness/getting-through-the-boring-middle/</a></p><div><br /></div><p><br /></p>Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com9tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-34506278987129585142020-05-27T10:48:00.002-07:002020-05-28T05:02:09.875-07:00Život a investice za rok 2019Tak tu máme jako každý rok zhodnocení roku minulého. Tentokrát s tak velkým zpožděním, že jsem skoro uvažoval udělat to o roku a půl. Ale nechal jsem to takhle úhledně. Když se hecnu, tak brzo napíšu další půlroční, protože jak už teď víme, bude o čem psát.<br />
<br />
<br />
<h3>
Jak vypadal rok 2019</h3>
<br />
Rok 2018 byl <a href="http://bezicispici.blogspot.com/2019/01/zivot-investice-za-rok-2018.html">neslavný</a>. Vyprávění končilo tam, když jsem pod vlivem deprese šel dělat barmana, protože jsem si na žádnou složitější práci nevěřil. V lednu jsem "povýšil" na číšníka v jedné restauraci na konci světa. Bylo to náročné ale zajímavé. Plat tam byl takový, že by se za to dalo žít, ale na investice to nebylo. Proto jsem, jen co jsem byl aspoň trochu schopnej, začal hledat programovací práci. Březen jsem strávil na pracáku, a v dubnu už jsem nastupoval do sympatického startupu Rossum. Plat o dost nižší než v minulé programovací práci, ale doufal jsem, že bych se mohl přiblížit svému milovanému AI. Bohužel tomu bohové nepřáli, a já byl po dvou měsících náhle odejit. To mě dost psychicky rozhodilo. 14 dní jsem se jen dával dohromady než jsem vůbec mohl začít hledat něco dalšího. Vlivem dalších nešťastných události jsem strávil dva měsíce jako OSVČ bez práce. Finálně jsem nastoupil na začátku srpna do Graftonu, a od té doby se začalo vše v dobré obracet. Nejen slušný plat, ale i zbytek mého života začal nabírat pozitivnější notu. Nově přebývající energii jsem využil na hraní bridže, zařídil jsem si rovnátka, chodil na výlety a vůbec jsem začal být tak nějak víc funkční.<br />
<br />
<h3>
Můj cíl</h3>
<br />
Můj cíl je mít zainvestováno tolik, abych mohl dlouhodobě žít z výnosů a nemusel pracovat. Neříkám, že potom pracovat nebudu, ale nechci muset. V angličtině to najdete pod akronymem FIRE Financial indepencence - Retire early.<br />
Snažím držet mé výdaje na rozumném minimu, protože to zaprvé snižuje jakou cílovou částku musím mít, a zároveň mi zbyde více peněz na investice. Navíc mě velmi přitahuje minimalismus a vidím smysl v tom, nepotřebovat si kupovat zábavu, ani luxus na to být spokojený. Moje investice jsou relativně jednoduché. I když z pohledu bank je moje strategie velmi dynamická a riziková, z pohledu toho co já vím že jsou za možnosti ji považuji za poměrně bezpečnou a jednoduchou. Tzn. nesnažím se o žádný velký hacky, nespekuluju, nekupuju žádný pochybný minerský akcie a tak. Spíš věřím na compound interest a pravidelné vkládání peněz.<br />
<br />
<h3>
Příjmy a výdaje</h3>
<br />
Moje výdaje bez daní se držely těsně pod patnácti tisíci na měsíc. To odpovídá mému budgetu, a stejný jsem si nastavil i na další rok. Navíc jsem zaplatil 36 tisíc za rovnátka. Ty mezi běžné výdaje nepočítám, protože doufám, že už nic takového absolvovat nebudu. Za to mám v plánu si ještě než zahořím nechat opravit oči, a uvažuji i o další operaci. Beru to jako projekty, které budu postupně odškrtávat.<br />
<br />
Příjmy odpovídali tomu, v jaké části roku jsem se zrovna nacházel. V některých měsících záporné, protože čisté příjmy počítám s odečtením daní a odvodů, ke konci roku významně pozitvní.Ty poslední čtyři měsíce to skutečně vytrhly tak, že jsem se narozdíl od roku 2018 konečně začal posunovat k mému cíli.<br />
<br />
<h3>
Investice</h3>
<br />
Na začátku tohoto roku jsem se akorát přelezl mé minulé high. To ovšem bylo podpořeno bezprecedentní cenou bitcoinu (slovo bezprecedentní je teď prej moderní!). V tu chvíli krypta byly 52 % mého jmění. Na začátku roku 2020 to už bylo jen 27 %.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxW8agM6HSAcfsVIEnhn6eM6QisHqTcnkT-34BghopS72e48LLEn-6nmjr5AcnD42r4CClgH7DLTmZ19gqdHnlF48KG6kr77KMBgemj-EBg24c_7AN30-viF0ToIxbAyBq79IwY4fcO4Y/s1600/stav+investic+1.1.2020.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="628" data-original-width="1087" height="230" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxW8agM6HSAcfsVIEnhn6eM6QisHqTcnkT-34BghopS72e48LLEn-6nmjr5AcnD42r4CClgH7DLTmZ19gqdHnlF48KG6kr77KMBgemj-EBg24c_7AN30-viF0ToIxbAyBq79IwY4fcO4Y/s400/stav+investic+1.1.2020.PNG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vývoj celkového jmění v čase. V procentech z cílové částky</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Pozorné čtenáře možná překvapí procenta na levé straně, které ukazují jak daleko jsem k cíli. Od minulého roku jsem totiž změnil plán z původního vybírání 4 % ročně na 3 %. Stalo se tak po přečtení <a href="https://earlyretirementnow.com/2016/12/07/the-ultimate-guide-to-safe-withdrawal-rates-part-1-intro/">výborné série</a> na toto téma, která mě přesvědčila, že takhle je to mnohem lepší nápad. Bezpečnější, bere v úvahu inflaci, krize a tak. Považoval bych za bezpečné i 3.25 % ale nechávám si tam prostor pro případnou manipulaci s výší renty nad rámec inflace.<br />
<br />
<h3>
Vyhlídky</h3>
<br />
Po přenastaveném cíli a při započítání současného platu a vyhlídky, že už to bude buď stejné nebo lepší mi vychází odhad mého cílového data na půlku roku 2025. To znamená, že na tom grafu výše bych se v průměru měl pohybovat o něco přes procentní bod měsíčně. To je příjemně reálné. Tou dobou budu slavit 38. narozeniny.<br />
<br />
Samozřejmě že tenhle odhad je velmi přibližný. Jako první to ovlivňuje moje schopnost a ochota pracovat. Schopností mám na mysli možný návrat deprese nebo jiné nemoci či životní okolnosti, která by vyřadila moji možnost vydělávat. Ochotou myslím, že si taky budu chtít někdy vzít dovolenou. Než abych odhadoval co budu chtít dělat na pět let dopředu tak raději to nechávám v téhle hrubé formě. Následující matematika je jednoduchá, za každý měsíc bez práce se cílové datum o měsíc posune. A ano, mám v plánu mít nějaké dovolené :)<br />
<br />
<h3>
Kryptocoiny</h3>
<br />
A nyní už hurá do přehledu mých investic.<br />
Hodnota mnou držených coinů se během roku 2019 něco více než zdvojnásobila. Tomu pomohlo hlavně to, že se zdvojnásobila hodnota bitcoinů. V první půlce roku jsem sice drobně dokoupil, ale to to nevytrhne. Ke konci roku jsem se naopak zbavil různých altcoinů co jsem držel (BTG, BCH, XLM, ETC, ETH) a proměnil je na bitcoiny. Nyní tedy držím jen ty a litecoiny. Obecně na ně vlastně nešahám a tak jejich podíl na mém portfoliu klesá. K 1.1.2020 to bylo přibližně 27 %.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIq1MaRShlDDVywDAt3WsD76xQ7vFP2rJvG4hPustjruQln2piMJH_IUjhjg1cmR4sOGwcsrHezN-KjWZbxr68uFHVIm2D0Tapy5JS9v6wC2bTsO4jODA5vGwN1TeUIiuGxpoEX5t5WPE/s1600/keep+hodl.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="700" data-original-width="600" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIq1MaRShlDDVywDAt3WsD76xQ7vFP2rJvG4hPustjruQln2piMJH_IUjhjg1cmR4sOGwcsrHezN-KjWZbxr68uFHVIm2D0Tapy5JS9v6wC2bTsO4jODA5vGwN1TeUIiuGxpoEX5t5WPE/s320/keep+hodl.png" width="274" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stejně jako minulý rok</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<h3>
Akcie</h3>
<br />
Akcií v korunách jsem na koci roku držel také vic než jednou tolik než na začátku roku. Tam je to výrazně víc způsobeno dokupováním, do kterého jsem se pustil jen co jsem zase začal mít rozumný příjem. Emergency polštář dávno mám, takže tam můžu poslat bez dalšího přemýšlení každý měsíc to, co mi zbyde po odečtení výdajů. Kupuji pouze ETF VUSA, neboli akcie, které jsou v indexu SP 500. Je to strategie, které se dlouhodobě držím a věřím ji. Chodí mi z toho nějaké dividendy a ty reinvestuju. Mám v dlouhodobém plánu se poohlédnout po něčem jiném, akumulačním, ale názory jak je to s tím daněním se dost liší, takže vlastně nevím, jestli to za to stojí. Kromě toho držím ještě ETF SCHB což je něco dost podobného, akorát nám to EU zakázala tady dál prodávat. Dále mám dvě akcie, KO a WDR, které jsem si kdysi dávno koupil v iluzi, že se naučím dělat nějaký value investing. To jsem už dávno vzdal a trošku se předběhnu a řeknu, že jsem je v roce 2020 prodal, a jsem fakt rád, že je mám z krku.<br />
<br />
VUSA budu i nadále kupovat jako mojí hlavní investici. Na začátku roku 2020 jsem tam měl v akciích celkově 41 % mého net worth s plánem to dál navyšovat.<br />
<br />
<h3>
P2P půjčky</h3>
<br />
Mám peníze na Mintos, Twino, Zonky a Lendy. Ty první tři jsou portály, které zprostředkovávají drobné půjčky mezi investory a dlužníky. Lendy je něco podobného, ale půjčky jsou na nemovitosti. Lendy je taky dávno zkrachovalý, a tak to tam jen poočku sleduju jestli nejak pokročí s tím konkurzem nebo něco. Poslal jsem tam kdysi jen 10 000 takže mě to nijak zvlášť netrápí dál se mu tu nebudu věnovat.<br />
<br />
Za celý rok jsem na P2P neposlal ani korunu, akorát jsem ze Zonky vybíral peníze. Zonky totiž fakt nemám rád a už v zásadě jen čekám, než se tam uzavřou nějaké zesplatněné půjčky co tam mám. Kdyby mi dali nějakej dobrej způsob jak z toho vypadnout, tak to udělám. Takhle to holt zůstane součástí mého portfolia na vždy.<br />
<br />
<a href="https://www.mintos.com/en/l/ref/WM2UM6">Mintos</a> a <a href="https://www.twino.eu/en/join-today?refer_friend=124888">Twino</a> utěšeně vydělávají 9 % ročně, takže vcelku mám na P2P víc než na začátku roku. To je 20 % portfolia. (Oboje jsou aff linky)<br />
<br />
<h3>
Ostatní</h3>
<br />
Zbývá jen stavebko a fiat. Stavebko není nijak zajímavý, 6 % portfolia a buď ho vyberu při krizi, nebo ho nechám doběhnout. Zbytek jsou obyčejné peníze. Na účtu, na spořáku, na revolutu, dlužníčku a hotově. Mám tam rezervu na několik měsíců života a provozní peníze na měsíc. Neplánuju s tím dělat nic zajímavého.<br />
<br />
<h3>
Plány</h3>
<br />
Je zvláštní psát o plánech co jsem měl před půl rokem jako by byly současné. Zvlášť když vím, že do toho rok 2020 hodil vidle. Nicméně stále plánuju se letos nebo příští rok vydat na Camino, měsíční cestu pěšky přes celé španělsko. Velmi mě v poslední době zaujal Vanlife, neboli život v obytné dodávce. Dokážu si představit, že by se to dalo spojit s prací, a tak to podniknout dřív než zahořím. Pokud to čtete někdo kdo má k tomuto blízko, ozvěte se! V úvahách jsou taky nějaké teplé kraje na zimu. Co se týče investic, plán je jednoduchý, pokračovat v tom, co dělám, doufat v nejlepší a být připraven na nejhorší.Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-84161698280977044252019-01-12T02:15:00.005-08:002019-01-12T02:40:46.791-08:00Život a investice za rok 2018O tom, že minulý rok byl z hlediska financí neslavný, i o tom, proč to nevadí a že pokračuju dál podle plánu.<br />
<br />
Můj cíl je mít zainvestováno tolik, abych mohla žít jen z výnosů, a tedy nemusela pracovat. Jdu na to ze dvou stran zároveň. Zaprvé investuju peníze tak, jak nejlépe dokážu, a za druhé snížením mých nákladů na život na pohodlné minimum. (Nikoli na extrém, jak si přečtu v komentářích pod každým článkem na podobné téma.) Začala jsem s tím před dvěma lety, a předpokládám, že mi to bude trvat mezi dvěma a deseti lety.<a href="https://networthify.com/calculator/earlyretirement?income=50000&initialBalance=0&expenses=20000&annualPct=5&withdrawalRate=4"> Spočítejte si</a>, jak by to mohlo fungovat pro vás.<br />
<br />
<h3>
Jak vypadal můj rok 2018</h3>
<br />
První půlka toho roku vypadala ještě docela normálně. Vydělávala jsem programováním, a i když se mi nedařilo pracovat tolik, kolik bych chtěla, tak bylo vše +- ok. V létě to ale začínalo jít čím dál hůře a klesalo množství hodin, které jsem zvládala udělat. Vzhledem k tomu, že ani předtím to nebylo nějak mnoho, tak se to začalo nebezpečně blížit hranici, kdy půl času vydělávám jen na odvody.<br />
<br />
V červenci jsem vyrazila na evropské <a href="http://bezicispici.blogspot.com/2018/07/zazitky-z-rainbow-gathering.html">rainbow</a>, kde se trochu posunul můj pohled na svět. Vzhledem k tomu, že ten měsíc jsem už stejně zvládla napracovat jen tři hodiny za čtrnáct dní, dala jsem výpověď a stala jsem se poprvé v životě nezaměstnanou. První měsíc jsem byla OBZP - Osoba bez zdanitelných příjmů. Myslela jsem si, že si dám jen takovou delší dovolenou, budu cestovat a vůbec dost proměním svůj život. Dokonce jsem uvažovala o dočasném zrušení bydlení v Praze a žití jen na cestě. Obcestovala jsem jen <a href="http://bezicispici.blogspot.com/2018/08/povalec.html">Valeč</a> a české Rainbow. Z druhého jmenovaného jsem si přivezla nemoc, která mě unavila tak, že to plynule přešlo k mojí standardní podzimní depresi. Kapitulovala jsem a nechala se zapsat na pracák. Potom jsem se několik měsíců dávala dohromady a přemýšlela o tom, co chci se svým životem dělat. Protože návrat k programování byl v tu chvíli pro mě nepředstavitelný, dělala jsem ke konci roku různé brigády, včetně <a href="https://www.facebook.com/fronema/posts/10156759525638536">barmanování</a>.<br />
<br />
<h3>
Výdaje</h3>
Experimentováním s kreativním snižováním nákladů jsem se dost zabývala v roce 2017, takže tady neprobíhaly žádné velké výkyvy. Průměrně mě jeden měsíc žití stál jen něco pod 10 500 (bez odvodů ap.). Bydlím v pronajatém pokoji ne úplně v centru. V restauracích jím jen párkrát za měsíc a neplatím za drahé zábavy. Tuto částku, kterou považuji za nízkou, bylo možné dosáhnout také proto, že díky obrovské laskavosti mého "pana domácího" mi byla odpuštěna část nájmu během doby, kdy jsem byla nezaměstnaná. Bez toho by průměr byl asi o tisíc větší.<br />
<br />
S tímhle výsledkem jsem velmi spokojená. Můj původní plán počítal se spotřebou 200k ročně, což je 16 666 na měsíc. Tahle rezerva znamená, že si můžu dovolit utrácet více, nebo že dosáhnu svého cíle dřív.<br />
<br />
<br />
<h3>
Příjmy</h3>
Mé příjmy byly neslavné. Jak jsem už psala, ani na začátku minulého roku jsem nevydělávala žádné pálky, a potom to bylo jen horší. Pro zajímavost: při "pobytu" na pracáku bývalá OSVČ, jako jsem byla já, dostává ze začátku měsíčně v průměru necelých 4 000 korun. Já jsem na to samozřejmě nespoléhala a žila jsem především z úspor. Když si sečtu, kolik jsem za celý rok uspořila, neboli příjmy mínus výdaje, vyjde mi cca 13 000. To je vzhledem k mým očekáváním od sebe tragické. Při vzetí do úvahy, co se se mnou všechno dělo, můžu být ráda, že jsem v plusu, že jsem přežila a můžu to v dalším roce zkusit lépe.<br />
<br />
<br />
<h3>
Investice</h3>
Long story short, 1.1.2019 byl můj celkový majetek cca o třetinu menší oproti 1.1.2018. Podepsalo se na tom několik faktorů. Ačkoli by snad nic nemělo být víc demotivační než tohle, jsem v klidu, protože se zatím nestalo nic, co bych předem nečekala. Respektive neměla jsem žádný přesný odhad, co se bude dít. Ale to, co se stalo, bylo v mezích, na které jsem teoreticky a psychicky připravená.<br />
<br />
Tady je možné vidět graf mého celkového jmění, jak se vyvíjel v průběhu času. Na rozdíl od uvádění konkrétních čísel v údajích za měsíc se tady necítím ok uvádět absolutní hodnotu, a tak osa y je v procentech (na rozsahu mezi 0 a 1) k mému celkovému cíli.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiR1dRLjAQmSYXZpgizylVdS6LZRxwH7VwjZU4lmVheocXiuE7OsK1LLNu1gUM-VvieU8KHz7tlrtGZVzIZ2LXw_6Z0U_Xv2hshqHIP23wgH-2kmch92dXdv14NK0UDDpXYJPW0iy2Vuow/s1600/celkove.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="440" data-original-width="777" height="226" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiR1dRLjAQmSYXZpgizylVdS6LZRxwH7VwjZU4lmVheocXiuE7OsK1LLNu1gUM-VvieU8KHz7tlrtGZVzIZ2LXw_6Z0U_Xv2hshqHIP23wgH-2kmch92dXdv14NK0UDDpXYJPW0iy2Vuow/s400/celkove.png" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<h3>
Plán</h3>
Mým cílem je nejen dosáhnout finanční svobody, ale zároveň se u toho cestou moc nestresovat. Proto jsem si v půlce roku 2017 zformulovala plán, který mi říká, kdy a co mám dělat. Po roce a půl ho považuji stále za velmi solidní a plánuji se tím řídit i nadále. Ve zkratce to vypadá takto. Nechat si peníze na půl roku života na spořícím účtě pro případ nenadálých komplikací. Zbytek rozdělit na třetiny a ty investovat do akcií, kryptoměn a P2P půjček. První dvě zmíněné obsluhuji stylem HODL neboli "kup a zapomeň" . Na P2P půjčky jednou za měsíc sáhnu, a co se nereinvestovalo samo, reinvestuju ručně. Celkově mi to zabere minimum času. Do budoucna budu dál hodlovat; pokud začnu mít zas přebytky příjmů nad výdaji, tak budu postupně dál dokupovat, co zrovna bude pod třetinu hodnoty.<br />
<br />
Při formulaci tohoto plánu jsem měla většinu peněz na spořícím účtu. Ty jsem proto rozdělila na dvanáct částí a ty jsem po měsících posílala a dokupovala. V angličtině se tomu říká dollar cost averaging (DCA). Tedy, u akcií. U krypt jsem to nedělala, protože těch jsem měla na začátku dost. U P2P jsem to dělala, i když to z hlediska DCA nedává smysl, ale zase mi to pomohlo postupně získávat důvěru v jednotlivé platformy.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJBqjhdVBgdROgDWFarkOVp8nwwJpTmda85rr3n6kRt28rBGdWlH72OnRkCR70PknQIuJy64Cls4pZL9zuhMkWe0GtIEMFXPep7zQaLy2ub5gj7Wca8O26XTQ9sUPMYp6m8UJ0x6rGFfc/s1600/keep+hodl.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="700" data-original-width="600" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJBqjhdVBgdROgDWFarkOVp8nwwJpTmda85rr3n6kRt28rBGdWlH72OnRkCR70PknQIuJy64Cls4pZL9zuhMkWe0GtIEMFXPep7zQaLy2ub5gj7Wca8O26XTQ9sUPMYp6m8UJ0x6rGFfc/s400/keep+hodl.png" width="342" /></a></div>
<br />
<h3>
<br />Cryptocoiny</h3>
Vlastním převážně bitcoiny, litecoiny, a pak pár experimentálních coinů v celkové minimální hodnotě. Snad se ani nešlo nedozvědět, že na začátku 2018 byl bitcoin na svém dosavadním maximu, a od té doby tu pomaleji tu rychleji klesá. My, co už jsme zažili velmi podobný průběh jednou v roce 2013, se ale nedáme vyděsit. Že to k těm 20k šlo příliš strmě, než aby to tam mohlo zůstat, bylo zřejmé; to, že bitcoin nepůjde až k nule a někdy se zas vzchopí, považuju za velmi pravděpodobné. Name of the game je teda tipnout, kde se klesání zastaví a otočí se to. Já jsem se rozhodla si nad tím příliš nelámat hlavu, a prostě počkat, až hodnota mých krypt klesne pod třetinu hodnoty mého portfolia. Během roku 2018 jsem tedy nedělala nic. S koncem roku to nastalo, a tak jsem v lednu 2019 trochu dokoupila dokud teče krev v ulicích. Pokud to bude tak pokračovat a budu mít volné peníze, budu v tom pokračovat.<br />
<br />
Má důvěra v bitcoin a jeho světlé zítřky je velmi silná, a jsem přesvědčená, že je lepší koupit za 4k a vidět jak to jde ke dvěma, než čekat a pak pozdě naskakovat při růstu.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiet3JFAyZMBosN6_Y_KLbijJscT3LsuFhhqXBHeEZcZwhw0YfkUEy1AJQUGr2UbHKeNcw8eX1pxs-FPbjENoru6T5Xc2JmLTCsi7hCHopeaUrAryOoKzenQXBC2subI75plaYPjoZpeQs/s1600/btcusd.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="470" data-original-width="735" height="255" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiet3JFAyZMBosN6_Y_KLbijJscT3LsuFhhqXBHeEZcZwhw0YfkUEy1AJQUGr2UbHKeNcw8eX1pxs-FPbjENoru6T5Xc2JmLTCsi7hCHopeaUrAryOoKzenQXBC2subI75plaYPjoZpeQs/s400/btcusd.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">BTCUSD</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<h3>
Akcie</h3>
Vlastním dvě samostatné akcie, které bych už dnes nekupovala, ale zbytek peněz mám a budu dál dávat do nízkonákladových ETF kopírující index SP500, neboli velké americké firmy. Na začátku roku jsem ještě kupovala SCHB, ale v půlce roku přišla nějaká regulatorní složitost a u Degira (můj broker) se nadále nedal kupovat. Čekala jsem několik měsíců, jestli ta možnost nebude obnovena, ale potom jsem to vzdala a začala kupovat VUSA. Prakticky totožné ETF od Vanguardu v eurech.<br />
<br />
Akcie s koncem roku 2018 poklesly a dostaly se pod úroveň cen ze začátku roku. Tím pádem jsem na akciích také v mínusu. Nehodlám na to nijak reagovat, jen je mi trochu líto, že je teď ve slevě nemůžu víc nakupovat :) V dlouhodobém plánu je zbavit se těch dvou samostatných titulů a vyměnit je za ETF. To budu ještě promýšlet, a je možné že na to dojde až v příštím roce.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhD9rgYR6GOwdSCt2hOtK6LMGvgsauNNmTRERjUKcXb-QRKyY9JUxIR5lA6RPyBQvXDhRe8QG-evwyF7hgSo3t2B5XHZAq-2b4YQxr0vkydvFK33ylm0xayE7spbHpn2JhJADy8dk-E3Z8/s1600/vusa.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="468" data-original-width="1004" height="182" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhD9rgYR6GOwdSCt2hOtK6LMGvgsauNNmTRERjUKcXb-QRKyY9JUxIR5lA6RPyBQvXDhRe8QG-evwyF7hgSo3t2B5XHZAq-2b4YQxr0vkydvFK33ylm0xayE7spbHpn2JhJADy8dk-E3Z8/s400/vusa.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">VUSA</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<h3>
P2P půjčky</h3>
Konečně kategorie, která neklesá! Mým půjčkám se dařilo velmi dobře. Výnosnost se pohybuje nad 10 procenty. Narazila jsem na to, že u Mintosu a Twina jakoby docházely půjčky. Investuju teď do půjček s nižšími výnosy než dřív (což je ale pořád min. dvakrát lepší než co nabízí Zonky). Během roku jsem odprodala půjčky na bondsteru, který mi nevyhovoval. Jinak nehodlám nic měnit. Kdyby se situace s půjčkami nějak výrazně zhoršila, jsem připravena peníze stahovat, ale nepředpokládám, že na to dojde. Je možné, že je to jen nějaká sezónní věc.<br />
<br />
<h3>
Ostatní</h3>
Před dvěma lety jsem si (nepříliš chytře) pořídila stavebko. Řešila jsem, jestli ho nechci zrušit. I přes mnohá penále mi vyšlo, že by se to vyplatilo, kdybych peníze přesunula někam, kde by byl čistý výnos alespoň 6 %. Nicméně jsem se rozhodla si ho zatím nechat. Vyberu ho v případě příchodu krize a nakoupím za to akcie.<br />
<br />
Z obav o posilování koruny po zrušení intervencí jsem měla v minulém roce forward na eura. Vypršel v srpnu 2018 s mírnou ztrátou. Odepsala jsem to s odtušením, že všichni musíme platit školné. Dál nehodlám žádné takové experimenty provádět.<br />
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDuAdTMYUFUKG_1CLfg9zepVNAIBlJ3tb9qcVooI6S7Q7Qaj-mbk4NCeHtNtQdc8eKOempogPSPLxygKzriQdyogfXQPnqDGdVNvj4rakFy3WRXcKqBeH-bywVXKPb5AWtjDfsx2El9DA/s1600/eurczk.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="475" data-original-width="762" height="246" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDuAdTMYUFUKG_1CLfg9zepVNAIBlJ3tb9qcVooI6S7Q7Qaj-mbk4NCeHtNtQdc8eKOempogPSPLxygKzriQdyogfXQPnqDGdVNvj4rakFy3WRXcKqBeH-bywVXKPb5AWtjDfsx2El9DA/s400/eurczk.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">EURCZK</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<h3>
Krize</h3>
Na závěr jen pár slov k očekávání budoucí krize. Záměrně nepíšu potenciální, protože považuji za jisté, že dříve nebo později přijde. Uplynulo víc než deset let od té minulé. <a href="http://www.multpl.com/shiller-pe/">Schiller PE ratio</a><br />
se sice od minulého roku snížilo, ale pořád je velmi vysoko. <a href="https://www.thestreet.com/personal-finance/education/what-is-inverted-yield-curve-14803582">Yield curve dluhopisů</a> se nedávno invertla. Ale všechno tohle je magie. Můžeme klidně do krize už padat, a stejně tak dobře to může ještě pár let vydržet. Víc než řešit, kdy přijde, mi připadá důležité si naplánovat, co budu v té době dělat.<br />
<br />
Akcie půjdou logicky během té doby výrazně dolů. Nebudu nic prodávat, budu dokupovat, na kolik jen budu mít peníze. A to pravidelně každý měsíc už během toho pádu, abych měla průměrnou cenu co nejlepší. Jak už jsem psala výš, vyberu stavebko a použiju ho.<br />
<br />
Bitcoiny jsou neodhadnutelné. Je možné, že v průběhu krize půjdou nahoru, protože lidi budou hledat, kam umístit aktiva. Ale stát se to nemusí. Já proto budu poctivě hodlovat a v případě významného pádu dokupovat.<br />
<br />
P2P půjčky tady za minulé krize ještě nebyly. Předpokládám, že v té době bude stoupat procento nesplácených půjček. Já ale investuji jen do půjček, za které mi někdo ručí, že budou splácené. Jediné, co mě ohrožuje, je případný pád celé platformy. To považuji za málo pravděpodobné. Každopádně to ale budu po očku sledovat a v případě nějaké podezřelosti budu přemýšlet, co dál.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-23774749328116213652018-08-12T02:49:00.000-07:002018-08-12T02:49:10.573-07:00(Po)ValečStrávila jsem týden v malebné vesničce Valeč. Ten víkend tam zrovna probíhal festival Povaleč a já jsem tam dva dny brigádničila. Později jsem poznávala místní a jejich farmy i zvyky.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-Rs6ZUAN-iFmqw4emDM7M7l2FIGSW7PHtemMmE-SssTjQVLGj13R89QtojXpprFlxvroiFefFAWrQImRIwbVskzIoceysmXNMbFBvFXEpXbz97FFLXPzKGail27Ulq-j5r45f55-2L24/s1600/IMG_5158.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-Rs6ZUAN-iFmqw4emDM7M7l2FIGSW7PHtemMmE-SssTjQVLGj13R89QtojXpprFlxvroiFefFAWrQImRIwbVskzIoceysmXNMbFBvFXEpXbz97FFLXPzKGail27Ulq-j5r45f55-2L24/s400/IMG_5158.JPG" width="300" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kudy na Hamburg?</td></tr>
</tbody></table>
<br />Dostala jsem se k tomu tak trochu oklikou. Po návratu z Polského Raibow jsem dala výpověď a rozhodla se žít tak, že budu objíždět různá zajímavá místa. Věděla jsem, že ve Valči je volná komunita lidí. Napsala jsem Jazzzovi, kterého znám skrz psytrancy a o kterém jsem věděla, že je tam aktivní. On mě pozval, že tam můžu týden bydlet v jeho domě. Mluvila jsem i o tom, že bych si tam ráda zkusila dobrovolničit za jídlo. Slovo dalo slovo a to dohromady dalo zmatení. Z toho vzniklo, že jsem se přihlásila na brigádničení na Povalči. Plán se tedy upravil, že práci na farmě si zkusím později.<br />
<br />
<h3>
Povaleč</h3>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhop9ODlEc9gHTDx7J1FYd2JvYnpadv2loxt6rA61LATR0WdlBH2PmnXsYjoc0OOV1wM6D-6quBLB3bA6VnhHM7x064XZoCj3LHBMhmEk2I3DnuY8MYndXmFsdbjJjA-Fs97S_cQEe4Cys/s1600/IMG_5138.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1280" data-original-width="960" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhop9ODlEc9gHTDx7J1FYd2JvYnpadv2loxt6rA61LATR0WdlBH2PmnXsYjoc0OOV1wM6D-6quBLB3bA6VnhHM7x064XZoCj3LHBMhmEk2I3DnuY8MYndXmFsdbjJjA-Fs97S_cQEe4Cys/s320/IMG_5138.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zahrada, kterou se procházelo mezi jednotlivýma stagema</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Povaleč je nejen hudební festival v zahradách Valečského zámku a okolí. Pro mě to byl největší festival, co jsem kdy viděla, ale předpokládám, že ve srovnání s jinými je spíš menší. Byly tam tři stage a spousta doprovodného programu. Slackliny, standupy, výstavy výtvarného úmění a pak samozřejmě spousta stánků s jídlem a pitím.<br />
<br />
<h3>
<br /></h3>
<h3>
<br /></h3>
<h3>
<br /></h3>
<h3>
<br /></h3>
<h3>
<br /></h3>
<h3>
<br /></h3>
<h3>
Moped</h3>
<br />
Na místo jsem dojela netradičně. Ono je totiž snadné dojet do vedlejšího Lubence, ale z něj do Valče to jezdí tak dvakrát denně. Sháněla jsem tedy někoho, kdo by mě ten zbytek cesty hodil. Přihlásil se mi Pavel s mopedem! Já jsem nikdy na žádném jednostopém vozidle nejela a měla jsem z toho trochu obavy, ale řekla jsem si, že to alespoň bude nový zážitek do sbírky.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiI-mAOzbwRPTptU9EOwtEEgaUj5g5NzmhnFY58fL4E6qMVhDDqKEu7WANuwcSUVarYQnawMzl8ILApUOBIPfXO0E7zDedtmbR0VfynSzG5_KR5aucq8Rw0vM4hWwqMAbIFqgTR_yXFekw/s1600/IMG_5154.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiI-mAOzbwRPTptU9EOwtEEgaUj5g5NzmhnFY58fL4E6qMVhDDqKEu7WANuwcSUVarYQnawMzl8ILApUOBIPfXO0E7zDedtmbR0VfynSzG5_KR5aucq8Rw0vM4hWwqMAbIFqgTR_yXFekw/s320/IMG_5154.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nemám fotku v mopedu. <br />Tak alespoň cedule, která je v samoobsluze u oltářku</td></tr>
</tbody></table>
Hned jak jsem vystoupila z autobusu, čekal na mě usměvavý týpek a zavedl mě ke svému mocnému stroji. Fskutečnosti to byl moped veterán. Já se v tom absolutně nevyznám, ale evokovalo mi to to, na čem jezdila jedna postava z filmu Rebelové už dva roky bez nehod :) Měla jsem jen malý batoh (Yay for minimalism!), takže s tím nebyl problém. Byla jsem poučena, že si mám dávat pozor, abych se nespálila o žhavý výfuk. Já si ověřila, že Pavel bude v pohodě, když se k němu budu tisknout a držet se ho jak klíště, a mohli jsme vyrazit.<br />
<br />
Ze začátku jsem se stejně dost bála. Celý to na mě působilo dost nestabilně a zároveň jsem se bála nějak pohnout kvůli tomu výfuku. K tomu jsme jeli po cestě, která byla víc děravá než neděravá. Tak jsem se snažila klidnit se myšlenkou, že ani on nechce spadnout a že už to asi má zřejmě vychytaný. Cestou jsme si povídali o tom, co je v okolí, o mopedu a dalších věcech. Já se postupně uklidňovala, zjišťovala, že vlastně nemusím ty nohy tlačit na stupátka tak, abych si vyrobila křeče ve stehnech, a začala jsem si jízdu užívat. Nakonec mi přišla myšlenka ježdění na mopedu vlastně hrozně cool a romantická. Pavel mě vyhodil před kopečkem na zámek, protože to prý s pasažérem nevyjede. Byla jsem a jsem i teď vděčná za dopravu i za nevšední zážitek.<br />
<br />
<h3>
Brigáda</h3>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Já jsem byla přiřazena na hlavní vstup, kde jsem měla za úkol prodávat vstupenky a poskytovat základní informace pro lidi, co tudy procházeli. Byli jsme tam vždy alespoň tři, takže jsme to v pohodě zvládali. Byla to hrozně pohodová práce. Vítala jsem lidi, usmívala jsem se na ně, oni se usmívali na mě, a zbytek času jsme tam posedávali a povídali si.<br />
<br />
Nepříjemné byly dvě věci. Jedno bylo šílený vedro a málo stínu. Prolévala jsem se vodou a ovívala se vějířem, který jsem si díky náhodné inspiraci vzala s sebou. Druhá věc bylo těch pár lidí, kteří se nás snažili různě podvést a projít s nějakou výmluvou. Byla jsem z toho hrozně překvapená. Hlavně proto, že vstup byl dobrovolný, a v pohodě jsme pouštěli i lidi, co dali třeba desetikorunu. A taky proto, že jsem vlastně nikdy nedělala práci, kde by bylo potřeba vychytávat nepoctivé lidi. Úplně nová zkušenost. Jak říkám, bylo jich minimum, ale stejně se mi někteří vryli hluboko. Ti, co tvrdili, že u sebe nemají peníze, ale nakonec je v kapse našli. Ti, co apelovali na to, že přece o nic nejde a nějak se dohodnem (s implikací, že stačí, abychom nebyli tak problémoví). Ti, co šli prostě jen dopředu a tvářili se, že nás nevidí, a já si netroufla je zastavit fyzicky. Ti, co slibovali, že mají peníze vevnitř a že se vrátí, a samozřejmě se nevrátili. Lidi jsou divní.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6R7N50QalLMQjIDTshlWZ4A4oVucv6PKfo4GcK_oWZkLjflTni_506hmHvdH4V6KN0maM5-pNzfRP_NvAdJ67EQLZQJNUIqxangcsnFpbslLLog5BXnVZpR3RIUFEn5Zxz2rIAjcg0t0/s1600/IMG_5146.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6R7N50QalLMQjIDTshlWZ4A4oVucv6PKfo4GcK_oWZkLjflTni_506hmHvdH4V6KN0maM5-pNzfRP_NvAdJ67EQLZQJNUIqxangcsnFpbslLLog5BXnVZpR3RIUFEn5Zxz2rIAjcg0t0/s320/IMG_5146.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Snad jsem to udělala dobře</td></tr>
</tbody></table>
V pátek jsem pracovala šest hodin, v sobotu osm. Snad poprvé jsem pracovala na dohodu. Podepsala jsem nějaký papír o tom, ať na to uplatní slevu na dani. Doteď nevím, jak to budu psát do přiznání. Dohromady jsem si vydělala asi tisícovku. To je ve srovnání s moji bývalou prací úplně směšné, ale stejně jsem z toho měla radost. Práce u které se nemusí myslet. A je mezi lidmi, kteří se většinou usmívají. A dává smysl. Co se "kariéry" týče to byl velký krok vzad. A přitom jsem se cítila šťastně, že jsem to vyměnila. Kdykoli jsem si to uvědomila, tak jsem se musela smát. Btw, pokryla jsem tím všechny výdaje, co jsem měla za celou tuhle výpravu, a ještě mi většina zbyla.<br />
<br />
<h3>
<br /></h3>
<h3>
<br /></h3>
<h3>
<br /></h3>
<h3>
Rusalka</h3>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-gE2yWgzFX8ywGY1rrtK8FP_BsisD_fZC3UoO8lmi7ViwYYyDxr5W7Dn2gaX4jrf845vhIX-vRmnOfFdvmNtGVmyYXEp628Eprfc3zTC2gKAf_2tX1T3s_10yxbHotaa6TtclvOLaCvo/s1600/IMG_5156.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-gE2yWgzFX8ywGY1rrtK8FP_BsisD_fZC3UoO8lmi7ViwYYyDxr5W7Dn2gaX4jrf845vhIX-vRmnOfFdvmNtGVmyYXEp628Eprfc3zTC2gKAf_2tX1T3s_10yxbHotaa6TtclvOLaCvo/s320/IMG_5156.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Křížová cesta kde vyměnili úmění za bezpečnost</td></tr>
</tbody></table>
Když jsem měla v sobotu padla, zjistila jsem, že večer se bude hrát před letohrádkem opera Rusalka. Nejdřív jsem k tomu byla skeptická, protože opera není můj styl hudby, ale pak jsem se rozhodla se jít podívat na začátek a pak zmizet. Dopadlo to tak, že jsem tam seděla přilepená až do konce a píšu si to jako další zásadní zážitek. Měli to krásně nasvícené a zařízené. Občas zpívali z oken a jinak využívali prostor, který tam byl. Mělo to větší divadelní složku než jsem čekala. Zpěváci i tancovali a měli to efektně nacvičené a sesynchronizované. Kdo neznáte příběh Rusalky, je to něco jako Malá mořská víla, akorát že není z moře ale z řeky. Takže to bylo vlastně tragické. Na operní zpěv jsem si rychle zvykla. Je prostě potřeba to nesrovnávat s normálním zpěvem, a brát to jako něco odděleného. I jim byly docela dobře rozumět slova. Bohužel chvílemi vypadávaly zesilovače a v jedné dramatické chvíli jsem úplně nepochopila, co se stalo. Když jsem se pak dívala na wiki na děj, tak to tam bylo jinak než v tomhle zpracování. Takže furt nevím. Celkově to bylo magické, a i když jsem ke konci byla dost ospalá, tak jsem se nedokázala odtrhnout.<br />
<br />
<h3>
Valeč</h3>
<br />
Valeč je malinká vesnice, kam se rozhodlo přistěhovat několik mladých lidí a žít tam bok po boku. Není to komunita typu, že by sdíleli bydlení nebo majetek, ale mají tam k sobě blízko a obecně si pomáhají když je potřeba. Kupují si místní domy, které jsou v různém stádiu rozpadu, a opravují je. Někteří bydlí v maringotkách přímo u pozemků, o které se starají. Uprostřed Valče je skvělý bar ve stodole, kde člověk platí jen kolik chce. Pořádají pravidelné promítací středy.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8UBpkF50ltkcVwSnrohyJcmPpB-uDAbhidFgUvJ-ZfcvckfymuBRmAmsKiZj8sGrM4CAtT8w8EygafY9_RymM3BAl1aq8DkGuYj-DflapHZswl9-mfHjGBOvs49HFyDxxov7hlKyr0y8/s1600/IMG_5152.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8UBpkF50ltkcVwSnrohyJcmPpB-uDAbhidFgUvJ-ZfcvckfymuBRmAmsKiZj8sGrM4CAtT8w8EygafY9_RymM3BAl1aq8DkGuYj-DflapHZswl9-mfHjGBOvs49HFyDxxov7hlKyr0y8/s400/IMG_5152.JPG" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jmenuje se to tam Poštovna</td></tr>
</tbody></table>
Měla jsem šanci se seznámit tak s desítkou lidí, co tam takhle žijí, a všichni na mě působili jako zajímaví a pozitivní lidé. Slyšela jsem, že tam tu a tam proběhnou nějaké spory, ale obecně mi přišlo, že jsou tam spokojení.<br />
<br />
Dvakrát jsem byla přizvána na společná jídla. Jednou to byla pečená ovce, která byla úplně nekonečně dobrá, jednou výborné cuketové placky. Kromě toho jsme taky občas vařili společně. To bylo minimalistické, pro tři nebo čtyři lidi, ale stejně je to super, když je vás v kuchyni víc a děláte to společně<br />
<br />
Byla jsem na jedné té promítací středě. Dva z místních byli nedávno v Azerbajdžánu a měli fotky a povídání o tom, jaké to bylo. Sešli jsme se na to na půdě jednoho domu a já si tam našla hrozně pohodlné křesílko. Vyprávění bylo super, ale pořád mi zústává silnější vzpomínka na to, jak příjemná byla ta atmosféra setkání. Rozhodně se teď nechci nijak usazovat, ale až jednou budu chtít, tak by bylo super být v nějakém podobném prostředí.<br />
<br />
<h3>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGC5xMXX3SOniaUF5gyyBEFSGpijjtznmEpyPEPljSk7BLGXIGdRboQzlHZbKphar0Jo2-x8Zx8pDXfVvBaszHrYkJ-djSj1Pa1UMKwRJhyphenhyphen_y-egCYpANTB8HwliK3I1Vr_nFv9yt6_IU/s1600/IMG_5136.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGC5xMXX3SOniaUF5gyyBEFSGpijjtznmEpyPEPljSk7BLGXIGdRboQzlHZbKphar0Jo2-x8Zx8pDXfVvBaszHrYkJ-djSj1Pa1UMKwRJhyphenhyphen_y-egCYpANTB8HwliK3I1Vr_nFv9yt6_IU/s320/IMG_5136.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tady bydlí wwoofeři</td></tr>
</tbody></table>
</h3>
<h3>
Práce na farmě</h3>
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs3hOP-Qva4uk5cPm5mIdkWp4w7wpNkgc8RbqX6k7FNj3N4kYtokpCnZGwtgwTgLhRi2AwEo-E66KVY5aqEjpne-zOr9IJWYaAAevVtCI6y_JIINELJrzuffh2fvZ-ahrD75goXsOAOcg/s1600/IMG_5143.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1080" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgs3hOP-Qva4uk5cPm5mIdkWp4w7wpNkgc8RbqX6k7FNj3N4kYtokpCnZGwtgwTgLhRi2AwEo-E66KVY5aqEjpne-zOr9IJWYaAAevVtCI6y_JIINELJrzuffh2fvZ-ahrD75goXsOAOcg/s320/IMG_5143.JPG" width="320" /></a>Okolnosti tomu chtěly, že nakonec na samotné dobrovolničení vyšel jen jeden den. Původně jsem měla pomáhat mladým jabloním přežít, ale bylo takové vedro, že se to nedalo. Tak jsem dostala za úkol krájet cukety, aby se daly zavařit na zimu. A když říkám cukety, tak myslím něco mnohem většího, než normálně potkáte v obchodě. Byla jich spousta a nakonec jsem zaplnila obří hrnec, co byl na to připraven, a tak už nešlo pokračovat. Strávila jsem tím několik hodin v kuse. U toho jsem si povídala s Eliškou, která tam se svým partnerem bydlí a hospodaří. Bylo to hrozně příjemné. Trochu mi to připomínalo práci v kuchyni na Rainbow. Dozvěděla jsem se spoustu věcí o tom, jak takový zemědělský život probíhá. K tomu jsem dostala dobrý cuketový oběd a nakonec jsem se prošla kolem ovcí domů. Pokud by to dobrovolničení vypadalo takhle, tak bych si to nechala líbit.<br />
<h3>
<br />Cestohra</h3>
<br />
Ještě to popíšu v nějakém samostatném článku, ale rozhodla jsem zarámovat celé moje cestovatelství questy a achievementy, které budu postupně plnit, a skilly, které budu levelovat.<br />
<br />
Za tento týden jsem získala tyto achivementy:<br />
<br />
Pomáhání za jídlo. Byť to bylo jen jedno jídlo, tak si to totálně počítám jako utvrzení v tom, že je to funkční myšlenka. Až tak budu fungovat víc dní v kuse, tak dostanu nějaký pokročilý badge :)<br />
<br />
Věci na týden v 28l batohu. Nebyly v tom žádné věci na spaní, vše bylo na místě. Měla jsem jen jedny boty a málo oblečení; jen to, co jsem skutečně použila. Samotnou mě překvapilo, jak moc to bylo v pohodě. A jak krásně se mi s tím batohem pohybovalo a chodilo.<br />
<br />
Praní v umyvadle. Další věc, kterou jsem do té doby pořádně nezkoušela. Vyšlo to dobře. Zpocená trička, použité prádlo, všechno bylo ok. Další level bude praní v řece.<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhob7XLob52ymyqXAzWWd6vRdIwnRd9bXtREuXUa9BWIPmI4LVG98IUUIZVm7WX2W-vnJAQYskFxST4lzv4-ka8VNz6ot5wSF_pgp-Of8AjsIh5d1qb5KPwlqxJoD0emOJ7lXMq6vsi4qg/s1600/IMG_5195.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhob7XLob52ymyqXAzWWd6vRdIwnRd9bXtREuXUa9BWIPmI4LVG98IUUIZVm7WX2W-vnJAQYskFxST4lzv4-ka8VNz6ot5wSF_pgp-Of8AjsIh5d1qb5KPwlqxJoD0emOJ7lXMq6vsi4qg/s320/IMG_5195.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A s touhle fotkou se s vámi loučím :)</td></tr>
</tbody></table>
<br />Hidden achievement: Přišla jsem na to, jak balit kalhotky a podprsenky do miniválečků, podobně jako se to dělá s ponožkama.<br />
<br />Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-35768124497756042352018-07-28T07:42:00.002-07:002018-07-29T01:09:57.574-07:00Zážitky z Rainbow gathering<b>tl;dr:</b> Bylo to výborný. Skvěle strávených deset dní, které mě určitě hodně ovlivní do budoucna. Bojovali jsme s nepřízní počasí, deštěm a blátem. Ale rozhodně to stálo za to.<br />
<br />
Když jsem odjížděla z Prahy, věděla jsem, že Rainbow je akce pro hippíky, v přírodě, s minimem techniky, společným vařením jídla, a pár dalších informací o mechanismech, které tam fungují. Tohle budou částečně zážitky a částečně popis toho, co jsem viděla a jak to fungovalo. Co jsem pochopila, tak jednotlivá Rainbow jsou díky odlišným okolnostem velmi různá. Zároveň je velký rozdíl tam být na začátku, uprostřed, a na konci. Byla jsem na evropském setkání 2018 v Polsku a byla jsem tam prvních 10 dní.<br />
<br />
Rainbow je setkání pro všechny, kteří chtějí trávit čas podobným způsobem, a jsou ochotni dodržovat pár základních pravidel. Trvá vždy měsíc, od novu do novu. V polovině je velká oslava Full Moon - úplňku, na kterou se prý sjede velké množství lidí. Rainbow setkání se dějí po celém světě a je jich vždy několik současně. Prý jsou lidé, co žijí celý život tak, že přejíždí mezi setkáními.<br />
<br />
<h3>
Den 0+1</h3>
<br />
Odjeli jsme ve třech z Prahy něco po poledni, na místo jsme dorazili až po jedné v noci. Byli jsme všichni utahaní z cesty a rozhodli jsme se přespat na parkingu - s tím, že další den budem pokračovat dál. Ghor a Jane si postavili rychlorozbalovaci stan, já jsem zůstala v autě na položených sedačkách. Byla jsem ráda, že jsme se tak dohodli, protože jsem si mohla konečně vyzkoušet to slavné spaní v autě. Prostor byl i na mě trochu krátký, ale nakonec jsem se tam nadiagonálnila a vyspala se docela dobře. Ale hned jsem si poznamenala, že pokud budu mít někdy obytňák, tak tam chci normálně velký prostor a matraci.<br />
<br />
Parking byl v zásadě v poli a louce. Překvapilo mě, jak neprůchozí taková neposečená louka je. A pak jsem se sobě trochu smála, jak jsem městské dítě, že mě to překvapuje :) Ráno jsme přejeli na nejvzdálenější kus parkoviště od silnice (což bude ještě důležité). Parking byl prakticky prázdný, jen pár aut. Naložili jsme na sebe věci a vydali jsme se lesem směrem k welcome centru.<br />
<br />
Welcome centrum bylo pár natažených plachet, pod kterými bylo několik lidí. Na Rainbow je zvyk vítat nově příchozí frází “Welcome home”, tak to na nás hned volali, objali nás a nasměrovali nás, jak dojít na samotné setkání. Byl to ještě kus z pořádného kopce dolů. Celkově byla cesta od auta cca 30 - 45 min. v závislosti na naloženosti, směru cesty a rozbahněnosti.<br />
<br />
Našli jsme si místo a postavili stany. Bohužel na louce, kde jsme byli, byla i spousta klacků trčícich ze země, a tak jsem si propíchla podlážku stanu hned první den. Chvíli potom se už ozvalo volání na jídlo a já jsem šla zažít svůj první food circle.<br />
<br />
<h3>
Food circle</h3>
<br />
Na každé jídlo (kromě pár výjimek) jsme se scházeli okolo hlavního ohně. Lidi, co tam byli první, se spojili do kruhu a začali zpívat rainbow písničky. Postupně se přidávali další a kruh se zvětšoval. Když byl už velký, část lidí se sebrala a vytvořila vnitřní kruh, který byl zády k ohni, a viděli jsme na sebe. Myšlenka byla, že by se měly vytvořit dva kruhy, mezi kterými bude tak akorát prostor, aby tam mohli chodit lidé s hrnci a postupně rozdávat jídlo kolem po obou stranách. Tím, že se zpívá ve stoje, tak je možné se různě přesouvat a hledat optimum, kde bude akorát místo pro každého na sezení.<br />
<br />
Považuji to za výborný nápad, ale praktická aplikace měla většinou nějaké mouchy. Lidi seděli raději ve vnějším kruhu a pak tam byli různě nahromadění, takže hrnce zůstávaly zpravidla uprostřed. Ti, kdo servírovali, chodili postupně okolo: vždy si vzali dvě misky (hrníčky, ešusy, ustřihnuté láhve, nebo dokonce jen velké listy), ty přinesli doprostřed, nechali si je opatrně naplnit a přinesli je zpět. Měli to vychytané, že serveři si speciálně myli ruce octem, a nakládání jídla probíhalo tak, aby se naběračka nedotkla misek. Jednoduché ale účinné nápady jak zachovat hygienu.<br />
<br />
Jídla se rozdávalo postupně, takže se serveři ptali nejdřív “First time?” tedy jestli člověk ještě nejedl, a těm dávali první porci. Až třeba půl hodiny na to nabízeli second time. K tomu ještě některá jídla měla svůj vlastní oběh, takže se volalo “First time salad” a podobně. Po pár jídlech jsem se v tom zorientovala a pak mi to přišlo velmi malebné. Celkově trvalo jedno jídlo víc než hodinu. Byl tam prostor si tam posedět a povídat si. Bylo to příjemná část dne.<br />
<br />
<h3>
Den 1 pokračování</h3>
<br />
Ten den ještě jen tak poprchávalo, tak jsme se šli umýt do místní říčky. Taky jsem objevila, že tam na strom někdo pověsil akrobatické šály, tak jsem na nich ukazovala lidem, co se dá dělat. Potom jsem chvíli pracovala v kuchyni a starala se na oheň. Večeře byla velmi zábavná, protože jsem potkala jednoho vtipného Němce, který s sebou nosil klaunský nos a neustále chrlil vtipy. Řekl mi taky spoustu užitečných věcí o tom, jak na setkání co funguje. Cítila jsem se tam hrozně dobře. Jako bych našla svůj tribe, tlupu, do které patřím a ve které se dá opravdu spokojeně být.<br />
<br />
Po večeři bylo oficiální zahájení u ohně. Zpívalo se, hrálo na nástroje… a do toho začalo strašně pršet. Postupně se lidi odpojovali. Chtěla jsem zůstat co nejdéle, ale když začal být déšť silný jak sprcha, stáhla jsem se do stanu. Tam jsem si provizorně rozvěsila mokré věci, před stan dala sušit boty, a šla spát. Stejně nebylo ve stanu co jiného dělat.<br />
<br />
<h3>
Jídlo</h3>
<br />
Jídlo bylo dvakrát denně, oběd a večeře. Všechno bylo veganské a většinou to byly nějaké luštěniny se zeleninou, případně smíchané s rýží nebo jinou obilninou. Někdy k tomu byl salát nebo polévka, někdy jen kusy zeleniny a ovoce. Někdy k tomu koloval i olej s česnekem nebo chilli. Bylo to jednoduché ale dobré jídlo. Porce byly menší, takže kdo neměl zásoby a potřeboval víc jídla, mohl mít snadno v mezidobí hlad. Bohužel se nehledělo na bezlepkovost, takže jsem často tu hlavní část nemohla jíst a zbyl mi jen salát. Chodila jsem se před každým jídlem zeptat do kuchyně na ingredience, abych věděla, co můžu. Suplovala jsem tedy jídlo z dovezených zásob. Až poslední den jsem dala na rady a šla se přidat do raw circlu. Tam jsem byla pozitivně překvapena, že mají různě naklíčené luštěniny a namočená semínka a dá se z toho dobře najíst.<br />
<br />
<h3>
Den 2</h3>
<br />
Pršelo celou noc. Vedle někdo chrápal, ale převážně jsem to prospala. Pohorky byly skoro promoklé. Začala jsem toužit po holinkách a šla ven raději v sandálech. Ty sice před vodou nijak nechrání, ale dělají dost velký rozdíl při šlápnutí na bodlák nebo na trčící klacek. Déšť se v nepředvídatelných intervalech střídal se sluncem nebo zataženem. Bylo mi jasné, že name of the game je udržet co nejvíc oblečení suchého.<br />
<br />
Během dne jsem tančila bosá u hlavního ohně a přitom jsem se o něj starala. Kdo mě zná, ví, že přikládání a upravování ohně je moje srdeční činnost. Mám na to systém, jak udržovat dřevo v hraničce, která bude spíš vyšší než rozpadlá, dřevo dobře naskládané, aby mělo vzduch - a vůbec, hraju si s tím, hledám způsoby, jak to udělat co nejefektivnější, a děsně mě to baví.<br />
<br />
Už předchozí den jsem viděla pár nahých lidí, tak jsem se šla umýt do řeky a vrátila se nahá uschnout k ohni. Byla jsem v tom trošičku nesvá, ale ta idea se mi tak líbila, že jsem to trochu kousla. Postupně jsem si na to zvykla a bylo mi tak totálně pohodlně. Byla jsem hrozně spokojená divoženka. Nikdo se na mě nekoukal nějak divně nebo nějak sexuálně. Všichni to brali jako přirozenou věc. Akorát jednou přišel divnej týpek, chtěl mě nějak objímat a nechtěl dát pokoj po odmítnutí. To byl nejnepříjemnější moment celého Rainbow. Ale pak na něj nějakej jinej chlap křiknul a odehnal ho.<br />
<br />
Po večeři jsme se schovali před deštěm do stanu. Ghor měl sebou handpan a někdy při dešti hrál. Někdy jsem já zkoušela hrát na foukací harmoniku, kterou jsem měla s sebou. Bylo to vlastně dost poetický.<br />
<br />
<h3>
Kuchyň</h3>
<br />
Kuchyň byla vytvořená z několika plachet. Byly tam dřevěné stoly, u kterých mohlo stát třeba i patnáct lidí a krájet, loupat a jinak dělat činnosti náročné na čas. Byly tam vykopané dvě jámy, ve kterých se topilo dřevem, a na které se dávaly obří hrnce na roštu. O oheň pod hrncem se staralo několik lidí.<br />
<br />
Na každé jídlo byl jeden foculizer. Člověk, co říkal ostatním, co mají dělat, a celkově na to dohlížel. To byl člověk, za kterým jsem se vždy chodila ptát. Také tam většinu času seděli lidi, kteří hráli na kytary a zpívali. Zpříjemňovali tak loupání mrkve, ale zároveň byli někdy trochu nahlas a zesložiťovali domluvu. Celkově ale dělali spoustu dobré nálady a dělali z kuchyně dobré místo k pobytu.<br />
<br />
Pitná voda byla stažená hadicí z blízkého pramene. Byla vyvedená do několika kohoutků, ze kterých si lidi mohli volně doplňovat lahve. Byla to nejvic “technická” část celého Rainbow. Na první pohled mi přišlo, že to kazí spirit, ale celý zbytek doby jsem za to byla vděčná. Určitě je to mnohem lepší a bezpečnější řešení, než kdyby k pramenu chodily stovky lidí každý den. Kuchyň měla navíc vlastní obří barel s vodou, která byla pravděpodobně nasbíraná dešťovka. V tom se pak mylo jídlo a nádobí. Samozřejmě bez jaru, jen citrony, octem nebo popelem. Kupodivu to nějak fungovalo.<br />
<h3>
<br />Den 3</h3>
<br />
Zabíhám si rutinu, že usínám kolem deseti večer, a budím se před devátou ráno. Pak si dám snídani z vlastních zásob a pak, pokud to jde, vyrazím do světa něco dělat. Našla jsem v batohu plátěnou tašku, se kterou normálně chodím nakupovat, a začala jsem v ní nosit pořád pláštěnku, případně i misky na jídlo a nebo další oblečení. Naše stany jsou totiž kus od hlavní cesty, a cesta k nim byla čím dál víc rozbahněná. Tohle mi umožnilo se tam nemuset tak často vracet.<br />
<br />
Při obědě jsem si všimla, že i ostatní jsou už natrénování. Začalo pršet a během pár sekund všichni seděli v soukromých pláštěnkostanech nebo pod deštníky. Bylo to jako kdybychom to měli secvičené.<br />
<br />
Odpoledne jsem mimo jiné byla dlouho nahá u hlavního ohně. Zůstala jsem tak přes několik dešťů. Užívala jsem si kontrast, jak na mé ohřáté tělo dopadaly studené kapky. Později jeden člověk vyhlásil, že si budeme povídat s talking stick: kdo drží klacek, ten mluví, ostatní mlčí. Byla jsem k tomu skeptická, ale velmi příjemně mě překvapilo, jak jsme se brzo dostali k hlubokým tématům a jak ten klacek dobře fungoval. Když ho nemáš, tak se soustředíš na naslouchání, a nevymýšlíš u toho, co chceš říct pak. A když k tobě dojde, tak máš prostor povídat jak dlouho chceš a máš pozornost. Všichni to respektovali a vytvořilo to úžasné prostředí.<br />
<br />
Po nějaké době jsem si troufla otevřít téma mé nebinarity, a že je pro mě divný, jak se všichni oslovují jako sestro a bratře. Kupodivu na to lidi reagovali velmi vstřícně a chápavě a pomohlo mi to se tam cítit ohledně tohohle výrazně lépe. Potom se dostalo i na řešení toho otravného týpka, kterému budu provizorně říkal Narušitel. To byl ten, co se mě tak nepříjemně snažil včera obejmout. Kromě toho, že s ním mělo víc lidí různě nepříjemné zážitky, tak taky rušil kruh, bubnoval naprosto nesmyslně když se ómovalo, různě zvonil na hlasitý zvon, různě lidi školil o tom, co je ten správný Rainbow spirit. Třeba že bychom se měli víc líbat a souložit, což zakončil hlasitým vzdycháním, jako dělají některé ženy při sexu. Nepřišel mi vyloženě nebezpečný, ale už jsem na něj měla vypěstovanou slušnou alergii.<br />
<br />
<h3>
Lidi</h3>
<br />
Na lidech to od začátku do konce stálo. Byly tam děti i staří. Nejpočetnější byla skupina tak 20-40. Na každém místě se dalo někoho potkat a zapříst zajímavý rozhovor. Potkala jsem tam lidi ze spousty různých států, od Jižní Afriky přes Finsko až po Nový Zéland. Každý měl nějaké zajímavé zážitky nebo informace o své zemi. Dobře si vzpomínám na jednoho týpka z Albánie, co nám při práci v kuchyni vyprávěl vtipné historky. Například, prý tam jednou měla přijet zpívat Pink, ale do novin se psalo, že to bude Pink Floyd. Nakonec prý bylo diváků tak půl na půl podle toho, koho chtěli vidět. Když to Pink viděla, tak se tam rozhodla nevystoupit, a místo ní dali na pódium nějakou slečnu, aby otvírala pusu na playback. Takže byli naštvaní všichni a byla z toho velká mela. V Albánii se prý může stát totálně cokoli.<br />
<br />
Hodně lidí tam bylo takříkajíc “na cestě”. Žijí při cestování, Rainbow je jedna ze zastávek, kde stráví nějaký čas, než pojedou zas dál. Bylo to fascinující. Tahala jsem z nich informace o tom, jak to dělají, jaké jsou best practices, a jaké to obecně je. Všichni byli inspirující a fandili mi, když jsem jim říkala, že by mě lákalo to taky zkusit. Posbírala jsem různé kontakty a odkazy: kde se dá být, kde si na cestě vydělávat atd. Láká mě to čím dál víc. Pravděpodobně brzo provedu nějakou zkušební cestu tohoto typu po Evropě.<br />
<br />
<h3>
Den 3 pokračování</h3>
<br />
Odpoledne jsem se náhodou ocitla na workshopu pranajámy. Potřebovala jsem se někde schovat před deštěm a jejich plachta byla nejblíž. Tak jsem se na závěr připojila. Potom tam jedna Češka vyhlásila masážní kruh, tak jsem rovnou zůstala. Začalo to jen masírováním ramen, ale pak jsme přešli i na další techniky, kdy jsem si vzájemně zpívali mantry a posílali si vědomé dotyky na zádech a rukou. Mělo to neuvěřitelnou atmosféru. Pak to samovolně přešlo do toho, že jsme se všichni tiskli/objímali se ve skupince a zpívali různé tóny. Vytvořilo to úplně krásný souzvuk, který žil a proměňoval se. Na chvíli jsem se v tom zcela rozplynula. Počítám to jako nejmagičtější zážitek celého Rainbow. Wow.<br />
<br />
Ten den jsem také zjistila, že je fakt blbej nápad nabírat popel plastovou lžičkou. Trochu se mi otavila, ale dál jsem ji používala. Snaha o mytí zamaštěných misek popelem byl hroznej fail. Nic to neumylo a bylo fakt těžký to z toho pak dostat. Nadále jsem to dělala tak, že jsem je nechala před stanem opršet, a případnou mastnotu jsem totálně neekologicky utřela trochou toaleťáku.<br />
<br />
Déšť a všeobecné bahno jsem už docela zvládla. Kalhoty musí být za každých okolností vyhrnuté na kolena, aby se na ně nedostalo bláto, které při došlapu bosých nohou odstřikuje. Snažit se to umýt nemá valný smysl, protože než dojdu od řeky do stanu, tak je to zpátky. Začala jsem to řešit tak, že co jde, to odstraním mokrou trávou, zbytek si holt utřu ručníkem. Trochu to z ručníku udělalo hadr, ale furt mi to přišlo lepší, než strkat zabahněné nohy do spacáku<br />
<br />
Večeře byla až hrozně pozdě v noci. Byla tma a zima. Rozhodla jsem se, že tam ani nepůjdu.<br />
<br />
<h3>
Pravidla, autority a práce</h3>
<br />
Teoreticky je Rainbow místo, kde nejsou žádná pravidla a žádné autority. Ve skutečnosti tam mnohá pravidla jsou. Třeba zákaz focení a používání saponátů. Pak praktické, jako že se nemá dotýkat láhev a kohoutek při napouštění pitné vody, nebo že těsně k hlavnímu kruhu se má chodit jen naboso. Ptala jsem se na tenhle rozpor jednoho zkušeného rainbowáka, a ten mi řekl, že jsou to spíš guidelines než pravidla a že to má všechno praktické zdůvodnění. Třeba k tomu ohni se nesmí v botech, aby byl popel čistý a dal se používat na mytí nádobí.<br />
<br />
Co se autorit týče, záleží na tom, jak se to slovo chápe. Byl tam odpor k autoritám, které jsou nějak dodané z venku, nebo nějak zneužívající svoji moc. Ale přirozeně tam fungoval respekt k starším a zkušenějším. Také tam existovali již zmínění foculizeři. Například na každé jídlo v kuchyni byl jeden. Pokud jsem to správně pochopila, tak to v zásadě byl ten, kdo na sebe vzal odpovědnost, za to, že to bude hotové. Ostatní pak za ním chodili a ptali se, co mají dělat. Existoval i foculizer na servírování. Těsně než jsme odjeli se začalo hlásit, že je potřeba, aby někdo převzal zodpovědnost za další oblasti. Například nošení dřeva a kopání shitpitů. Nevím jak to tam dopadlo, ale doufám, že dobře. Setkání to fakt potřebovalo.<br />
<br />
Ne moc dobře tam totiž proudily informace o tom, co je potřeba udělat. Na Rainbow všeobecně platí “If you see a job, its yours” (Pokud vidíš něco, co je potřeba udělat, je to na tobě). Práce tam není mnoho, ale je potřeba ji průběžně dělat. Pracovat v kuchyni, nosit dřevo, nosit popel kam je potřeba. Já jsem třeba ráda chodila na food mission - nosit z technického parkoviště balíky jídla do kuchyně. K tomu jsem se různě starala o oheň a chodívala pomáhat do kuchyně. Tak akorát, abych se nenudila a měla dobré svědomí.<br />
<br />
<h3>
Den 4</h3>
<br />
To byl první den v mém životě, kdy jsem nevyhazovala houby z jídla. Vždycky jsem k nim měla odpor, ale teď jsem měla hlad a jídla nebylo dost, tak jsem je prostě snědla. Rainbow mě vychovalo v různých věcech. I to, že pořád prší jsem řešila čím dál míň. Boty jsen prohlásila za úplně zbytečnou věc. Chodila jsem už jen bez nich, a kupodivu z toho neonemocněla i když zem byla chvílema dost studená.<br />
<br />
U main circlu jsem potkala Pennyho z Nového Zélandu. Dobře se nám spolu povídalo, tak jsme pak spolu šli dvakrát na food mission a u toho jsme hluboce probírali své životy. Jane s Ghorem mezitím natáhli plachtu, pod kterou se dala dát pláštěnka a boty, aby alespoň trochu usychaly. Díky tomu Ghorovi přestalo téct do stanu, a navíc jsme tam mohli sedět a povídat si i když pršelo.<br />
<br />
Na obědě jsem konečně zůstala dost dlouho, abych zažila i Magic Hat, a umístila jsem tam první padesátizlotowku. Pak jsem se vrátila se ohřát do stanu. Do spacáku už jsem vlezla rovnou s nohama omotanými ručníkem. Přišlo mi to hrozně symbolické k tomu, jak jsme tam žili.<br />
<br />
Začala se mi trhat pláštěnka. Prozatímně jsme to zalepili Ghorovou leukoplastí. Nebyla jsem si vůbec jistá jestli to vydrží. Přistihla jsem se, že začínám myslet anglicky. Dokonce jak jsem přemýšlela, jak o tom budu pak psát, vymýšlela jsem to v angličtině.<br />
<br />
Večeře byla tentokrát hrozně pozdě, až po jedenácté. Byla zima a fakt se mi nechtělo jít naboso. Zkusila jsem si na test dát na jednu nohu přes ponožku pytlík a s tím do pohorek. Bylo mi teplo, ale ponožky byly stejně obě mokré, o botách nemluvě.<br />
<br />
<h3>
Magic Hat</h3>
<br />
Jídlo se kupovalo od místního farmáře a tudíž byly potřeba peníze. Fungovalo to tak, že po každém jídle obcházel kruh člověk s kloboukem. K tomu banda lidí, kteří zpívali speciální písničku, tancovali na ni, jiní co hráli na různé nástroje. Vždycky to vypadalo a znělo skvěle. Každý, kdo v tu dobu byl ještě v kruhu, pak vložil buď peníze nebo požehnání. Já jsem poslechla radu starších a zkušenějších a dala jsem všechny peníze, které jsem na to určila, jen ve dvou dávkách, abych na to nemusela průběžně myslet a nosit to s sebou. Dohromady jsem tam dala 150 zlotých, neboli necelých 1000 korun za deset dní jídla. Přišlo mi to tak přiměřené. Každopádně nikdo nekontroluje, kdo kolik dal a jak často. Je možné tam být úplně zadarmo. Prý kdyby bylo málo peněz, tak by se to nějak hlásilo, a to se za celou dobu nestalo. Magic hat pak spravoval někdo z Poláků, a rozhodoval o tom, co koupit. U toho jsem nijak nebyla, tak nevím, jak to vypadalo.<br />
<br />
<h3>
Den 5</h3>
<br />
Vstala jsem po deváté a po nějakém základním postarání se o sebe jsem šla hned pomáhat do kuchyně, aby všechno zas nebylo tak pozdě. Před Rainbow mi jeden člověk vyprávěl, že se může stát, že nikdo nevaří a dokud někdo nezačne tak prostě nic není. Tohle byla mírnější varianta, ale viděla jsem, že ta zpětnovazební smyčka funguje.<br />
<br />
Když jsem tam došla, tak jsem tam narazila na circle řešící Narušitele. Tak jsem se tam přisocla, abych viděla, jak se takové věci řeší. Posílal se talking stick, ale lidi byli (z dobrého důvodu!) emocionální a tak si stejně trochu skákali do řeči a bylo to trochu neuspořádané. I přesto to pořád bylo velmi civilizované, nikdo nikoho neurážel ani nic takového. Nakonec se ale stejně čekalo na stoprocentní konsensus. Ten se zkontroloval tak, že se poslal klacek kolem, s tím, že kdo souhlasí, má ho tiše poslat dál. Já jsem se toho nechtěla zúčastnit, ale než jsem si to srovnala v hlavě, měla jsem talking stick v ruce. Nezbylo mi než ho poslat dál, čímž jsem vlastně vyjádřila souhlas s něčím, s čím jsem souhlasit nechtěla. Měla jsem z toho špatný pocit, ale pak jsem to při krájení probírala s ostatními a ti mě tak jako uklidnili, že se převážně nic nestalo.<br />
<br />
Řeka byla touhle dobou už hodně rozvodněná. Stát se tam dalo, ale při sednutí už člověk plul pryč. Cesty už nebyly jen bahnité, ale v různých místě bylo prostě po kotníky vody. Main circle totálně vyhasl, na zemi byla louže, všechno dřevo mokré, navíc dost foukalo. Začala jsem oheň oživovat, ale v těch podmínkách to vždycky akorát zadoutnalo a zhaslo. A to jsme dokonce použili zakázaný papír! Pak mi někdo poradil přinést si v plechovce žhavý uhlík z kuchyně. Potom to začalo jít a pomalu se oheň začal rozhořívat. V tom se tam objevil Narušitel a začal nám na to házet spoustu mokrého dřeva. K tomu hrozně nahlas hlásil, jak s tím má spoustu zkušeností. Když jsem ho různě brzdila, tak mi řekl, že tomu zjevně tomu moc nerozumím. K tomu mě neustále blahoskonně oslovoval “sestro”. Když jsem se ho snažila odehnat, tak mi řekl, že se zjevně bojím jeho maskulinní energie. Kokot. Nechala jsem se naprosto nesluníčkově nasrat.<br />
<br />
Kolem nás se už formoval kruh a začali zpívat, když jsem mu ještě opakovala ať toho nechá a jde pryč. Pak jsem si uvědomila, že se tím vlastně podílím na rušení kruhu. Trochu se zastyděla, a s myšlenkou, že ten oheň (do kterého jsem vložila TOLIK snahy) je mi ukradenej a už na něj nikdy nešáhnu, jsem šla pryč. Ghor mi pak nabídl objetí a já si přitom pořádně ale bezhlasně zařvala, čím jsem nabrala zpět trochu rozvahy. Při obědě jsem to pak ještě probírala s tím sympatickým Finem a pak už bylo dobře.<br />
<br />
Po obědě jsem vyrazila na food mission, ale zjevně jsem měla špatné informace a žádné jídlo tam nebylo. Cestou zpět ke stanu jsem potkala skupinu lidí, včetně Pennyho, kteří šli do lesa nad naším stanem. Zavolala jsem na ně a oni že jdou na tantra workshop a ať jdu taky. Tak jsem si řekla, že stejně nemám nic lepšího na práci a přidala se.<br />
<br />
Šli jsme vysoko do kopce do nějakého lesíku. Začínalo to klasikou, dívání do očí, procítěné objetí. Pak jsme dokonce objímali stromy :) Byla jsem k tomu skeptická, ale bylo to velmi příjemné. Nakonec jsme hledali naše hranice pomocí semaforu při dotýkání se. Bylo to fajn. Cestou tam i zpátky a pak až do večera jsem si zas povídala s Pennym.<br />
<h3>
<br />Workshopy</h3>
<br />
Během celého Rainbow se dělo mnoho různých workshopů. Jóga, meditace, tantra, magie, žonglování, polyamory, o komunitách a mnohé další. Vyhlašovaly se vždycky při obědovém kruhu. Jak jich bylo čím dál víc, tak už se nedal vůbec držet přehled. Taky jsem neměla pocit, že bych na to měla všechno čas. Od rána do večera, pokud jsem zrovna nebyla schovaná ve stanu před deštěm, jsem něco dělala. Někdy něco produktivního pro ostatní, věci pro sebe jako mytí věcí a sebe, jindy jsem si jen někde zalezlá povídala. Takže jsem dohromady byla jen na třech workshopech. Dokonce ani na ten polyamory jsem nešla.<br />
<br />
<h3>
Den 6</h3>
<br />
Dopadla na mě trudomyslnost. Déšť a bahno je všudypřítomný, a je to už hrozně dlouhý. Chybí mi matějčík (můj partner). Chybí mi možnost jít normálně v noci na záchod. Mám pocit, že bych mohla napsat celý článek jen o svém vztahu k bahnu. O tom, jak jsou ho různé druhy a jak jsou různě (ne)příjemný, jak je na ně potřeba došlapovat, aby si člověk neublížil. Ve skutečnosti už jsem měla v noze hluboko třísku, ale netroufala jsem si ji vyrejpávat, protože jsem nevěděla, co bych tu dělala s otevřenou ránou v chodidle. Takže při našlápnutí to občas bolelo.<br />
<br />
Dneska jsem se dozvěděla, že narušitelé jsou tam ve skutečnosti dva. Jeden, o kterém jsem tu psala, a druhý, kterého jsem za celou dobu ani neviděla. Bůh ví, kolik z těch historek, které jsem různě slyšela, patřilo k tomu druhému. A taky jsem tím pádem hlasovala s naprosto špatnou představou, o kom se mluví. Nejsem z toho nadšená, ale co se dá dělat. Ten “můj” narušitel tam zůstal až do konce mého pobytu, a byl pořád stejně otravnej. Trénovala jsem na něm schopnost nenechat se vytočit.<br />
<br />
Byla jsem na workshopu o Crystal Lands. To jsou pozemky, které někdo daruje Rainbow rodině, aby na nich měli celoroční Rainbow komunitu. Jeden člověk o tom velmi poutavě vyprávěl a měla jsem chuť odjet do Kolumbie a přidat se k nim. Sehnala jsem na něj kontakt a plánuji mu psát o další informace a materiály.<br />
<br />
Později jsme si s ostatními povídali pod naší stříškou s tím sympatickým Finem. Probírali jsme historii našich zemí. Zjistila jsem, že Finsko prohrálo druhou světovou válku. Schválně, kdo z vás čtenářů to věděl. Pak mi ukazoval, jak hrát líp na foukací harmoniku, a byl u toho děsně sexy. Rozhodla jsem se, že po návratu domů se to budu taky učit.<br />
<br />
<h3>
Shitpity</h3>
<br />
Shitpity jsou v zásadě vykopané úzké jámy v zemi. Doporučovalo se místo papíru používat listy a vodu. Na to jsem byla málo drsná, ale snažila jsem se toaleťákem šetřit, když už. Po vykonání potřeby se to mělo zasypat popelem a pak hlínou, aby po tom neťapkaly mouchy, které pak sedají na jídlo. Bohužel popel tam takřka nikdy nebyl a já jsem ho neměla v čem nosit. Taky to samozřejmě bylo rozbahněné a chodilo se tam naboso. Ke konci mého pobytu někteří přestávali používat i tu hlínu, takže z toho byly dost nechutný místa.<br />
<br />
Já jsem s tím ze začátku měla trochu problém, protože to často bylo třeba i v dohledu od cesty. Snažila jsem se tam chodit tak, aby mě alespoň nikdo neviděl. Šestý den se ale stalo, že jsem si na jeden pocivě vystála frontu, ale pak tam přilítly tři další holky, že musí. Tak jsme tam najednou byly pohromadě. Otevřelo mi to oči. Teda spíš zavřelo. Ale od té doby jsem to brala mnohem víc v pohodě. Na konci mi už to bylo v zásadě všechno jedno. Zvykla jsem si i na to dřepění. A naopak, když jsme na první benzínce cestou domů šla na standardní záchod, tak mi najednou připadal hrozně nepřirozený a nepohodlný.<br />
<h3>
<br />Den 7</h3>
<br />
Čas rychle ubýval a dny trochu splývaly. Kdybych si nepsala deník, nemohla bych to takhle postupně po dnech vůbec psát. Atmosféra byla pořád výborná, ale déšť byl úmorný. Víte, že kopřivy žahaj i pod vodou? Vyzkoušeno za vás. Na chodidlech už jsem měla čtyři různá místa, která při zmáčknutí bolí. Ono totiž nohy jsou hrozně odolné, ale ne pokud jsou příliš rozmáčené.ak stačí něco trochu ostrého. Ostatní na tom byli dost podobně. Občas jsme si na to zanadávali, ale pak jsem to vždy pustila z hlavy, protože jsem si nehodlala takovými drobnostmi kazit zážitek.<br />
<br />
Leželi jsme tak každý ve svém stanu, vyháněli hmyzoně, a najednou Ghor povídá: “Co pavouci, já mám ve stanu kotě!” Na moji nedůvěru odpověděl, že si fakt nevymýšlí, že mu prostě z ničeho nic přeběhlo přes obličej. Wtf. Ale vyklonila jsem se ze stanu a Ghor měl v ruce tak měsíc staré, nekonečně roztomilé, bílo-zrzavé kotě. Bylo celé mokré, ale nadšeně začlo zkoumat naše stany. Byli jsme z něj celí paf. Kde se tu jako vzalo? Už jsme ho málem adoptovali, ale pak se zjistilo, že ho s sebou přivezli nějací Francouzi, stanující kousek od nás. Vrátili jsme ho, ale ono se pak stejně volně pohybovalo a pravidelně nás navštěvovalo. Cuteness overload.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQyz7b9Odx_bUZgUkKLSy3arcyX7bi7dyiNnCy3r1jomuv6kL2OGctw_NoThMim94Z5BX_qASOKn_Ka9HD1bx2BH8pc5m0ZGa7tKeBRj19xu1q7GoYzeGbRnxLm32m3FTWoTQ6d7W7NMQ/s1600/IMG_4933.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1335" data-original-width="1600" height="332" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQyz7b9Odx_bUZgUkKLSy3arcyX7bi7dyiNnCy3r1jomuv6kL2OGctw_NoThMim94Z5BX_qASOKn_Ka9HD1bx2BH8pc5m0ZGa7tKeBRj19xu1q7GoYzeGbRnxLm32m3FTWoTQ6d7W7NMQ/s400/IMG_4933.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<br />
Později jsem si řekla, že se pokusím udržet nohy víc v suchu kvůli hojení ran, a proto jsem si navlékla přes ponožky rukavice. Tak ani tak to nefunguje :)<br />
<br />
Oběd byl tentokrát kvůli dešti v kuchyni a bylo to zvláštní. Stát frontu jak v jídelně. Když se pak podávalo jídlo v kuchyni znova, tak jsem si dala pozor, abych se zdržovala poblíž hrnce, když se začínalo.<br />
<br />
Po večeři šel Ghor a Penny k autu s úmyslem jet někam nakoupit. Nešla jsem s nimi a raději si četla ve stanu.<br />
<br />
<h3>
Písně a hudba</h3>
<br />
Jedna z věcí, která výrazně zlepšovala zážitek, byla hudba. Samozřejmě tam nebyla žádná reprodukovaná. Jen různě lidi hráli na různé nástroje. V čajovně se zpívalo, vedle někdo hrával na handpan, u ohně často někdo bubnoval, a jak už jsem říkala, v kuchyni bylo takřka pořád něco. Pro mě to byla zásadní část toho Rainbow pocitu. Pozitivní a takřka trvalé ovlivňování nálady. Všechno znělo tak radostně.<br />
<br />
K tomu byly písně nebo chanty, které se zpívaly v kruhu před jídlem. Mívaly jednoduchou pozitivní melodii. Když už se něco začalo, tak se to zpívalo hodněkrát dokola, takže bylo snadné se to naučit zpívat. Když jsem odjížděla, uměla jsem jich tak deset. Tady jsou texty tří mých nejoblíbenějších. Když mě někde potkáte, řekněte si, ať vám některou zazpívám. Stejně mi furt znějí v hlavě.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<i>I love my family I love my life</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>and now I’m living in coconut tree</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>It’s good It’s good it’s good to be free</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>singing with the birds and swimming in the sea</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>We are circling, circling together. </i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>We are singing, singing our heartsongs.</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>This is family, this is unity.</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>This is celebration, this is sacred.</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>Every little cell in my body is happy,</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>every little cell in my body is well.</i></div>
<div style="text-align: center;">
<i>I’m so glad every little cell in my body is happy and well</i></div>
<br />
<h3>
Den 8</h3>
<div>
<br /></div>
Dnes byl první sluneční den! Penny s Ghorem nakonec do žádného obchodu nejeli, protože auto bylo zaryté hluboko v bahně. Po obědě jsme ho šli s Ghorem vyprošťovat. Šli jsme přes technické parkoviště, abychom zjistili, jak to tam vypadá. Na naše parkoviště to sice byla delší cesta, ale nebyla do tak šíleného kopce a bylo tam míň bahna, protože podstatná část byla po silnici. Cestou jsme zjistili, že na technickém parkovišti toho stojí výrazně víc než jen auto co přiváží zásoby. Začali jsme vymýšlet, jak bychom to mohli využít při odjezdu.<br />
<br />
Když jsme došli k autu, tak jsem viděla, že to fakt není dobrý. Slunce svítilo, ale půda byla pořád velmi mokrá. Začali jsme zkoušet podkládat kola klacky, pomáhali nám to roztlačovat různí lidé, ale furt se tomu nechtělo. Pak mě poslali na quest a přinesla jsem z welcome centra lopatu. Obyvatelé parkoviště nás odrazovali, ať se na to vykašlem a počkáme, až se všechno odpaří. Ale to jsme nechtěli, už jsme chtěli domů. Lopata nakonec zabrala a vyjeli jsme autem kousek dál. A tam se to zahrabalo znova.<br />
<br />
Mně bylo trochu divně, a tak jsem se účastnila vytlačování jen sporadicky. Když jsem viděla, že tam moc nepomůžu, tak jsem se raději začala věnovat postranním questům. Bylo to jako adventura. Lidi si mě mezi sebou posílali jak slepičku v té pohádce. Nakonec jsem ale získala příslib vytažení jeepem! Když jsem se s tou novinou vrátila za kluky, už byli na půl cestě k silnici. Zjevně se to mezitím ještě párkrát zahrabalo, ale hrdinně to dostali z každé díry. Já jsem se přidala na několik posledních problémů, a auto bylo volné a zaparkované kousíček od silnice. Penny byl od hlavy k patě zaházený odstřikujícím bahnem. Já na tom byla o něco lépe, ale stejně to chtělo řeku.<br />
<br />
Pak jsme ještě seděli ve stanu a vymýšleli plán na odjezd. Penny se rozhodl, že s námi pojede do Krakova, kde měl nějaké další plány.<br />
<br />
<h3>
Posílání zpráv</h3>
<br />
Celé Rainbow bylo na poměrně velké ploše. Zprávy se tam šířily pomocí volání. Například kuchyně volala “Food circle”, případně “Food circle now!” Když jsme to slyšeli, měli jsme volání zopakovat, aby se to dostalo dál. To by ještě fungovalo, ale vyhlašovalo se toho mnohem víc. Food mission, wood mission, helpers in kitchen needed, tantra workshop starts now. Volat se mělo vždy za celou skupinku dohromady. Když nás bylo u ohně pět, tak jsme si to odpočítali a volali společně. Dohromady je to sice silnější, ale bohužel míň srozumitelné. Když byly složitější zprávy, tak se prostě dál nešířily, protože jim nikdo nerozuměl.<br />
<br />
<h3>
Den 9</h3>
<br />
Probudilo mě sluníčko, a vypadalo to, že bude celý den krásně! Na dnešek jsme měli plán během dne přenosit věci k autu, postavit tam stany, a po večeři tam jen dojít, usnout a ráno vyrazit směr domů.<br />
<br />
Praxe byla trochu odlišná. Před obědem jsme už tak různě balili, po obědě to na sebe všechno navěsili a vyrazili cestou přes technické parkoviště. Ghor si den předtím zarazil dost hluboko do nohy nějakej klacek, tak ho to bolelo a trochu kulhal. Nějakou dobu jsme na něj s Jane každých pár kroků čekaly. Ale byli jsme všichni naložení a bylo vedro, tak jsme se dohodli, že vezmeme část jeho věcí a půjdeme napřed. Po další úmorné cestě najednou koukáme, že někdo s totálně zapraseným autem zastavuje v protisměru, a vylézá vysmátý Ghor. Prý si někoho stopl, nechal se dovést k autu a jako správnej good guy se pro nás vrátil. Tím se to výrazně zjednodušilo. Postavili jsme stan a vrátili se loučit s Rainbow. Ghor nás svezl zpět k technickému parkovišti, abychom to to měli večer blízko.<br />
<br />
Penny s námi nešel, protože měl jen hrozně málo věcí. Stan, který taky od někoho dostal, tam nechával. Další den tam dokonce nechal i karimatku a spacák, pro ty, co budou potřebovat. Dál cestoval jen s batohem, který byl tak třetinový než co jsem měla já. Říkal, že jsou to jediné hmotné věci, které vlastní. Když mi došlo, že to fakt myslí vážně, tak jsem chvíli vůbec nevěděla, co říct. Obdivuju to, ale zároveň si nedokážu představit, jak to vypadá. Je to holt pokročilý dobrodruh.<br />
<br />
Po večeři jsme se měli všichni sejít na místě, kde jsme měli dřív stany, posbírat poslední věci a finálně se přesunout na parking. Tak jsme tam ve třech čekali... a Penny furt nikde. Nakonec jsem řekla Jane a Ghorovi, ať si jdou sednout do auta, že tu počkám a přivedu ho. Tak jsem tam seděla, seděla, a nic. Nejdřív jsem byla nervózní, pak se to zesílilo do férové úzkosti. Nemohla jsem dát zprávu ani Ghorovi, ani jsem nemohla jít Pennyho hledat, protože bychom se mohli minout. Neměla jsem roaming, takže se nedalo zacheatovat. K tomu byla čím dál víc zima a tma, útočily na mě myšlenky, jestli jako tady takhle budu sedět do rána, dokud nepřijde. A že mi autem ujedou a já zůstanu někde mezi.<br />
<br />
Ptala jsem se nějakých blízkých lidí, jestli by tam chvíli čekali za mě, že bych se šla podívat alespoň do kuchyně, ale řekli že jdou na workshop zpívání manter. Doporučili mi, ať na ty věci napíšu zprávu, že na mě má případně počkat, což jsem uznala jako možné řešení. Když jsem měla zprávu rozepsanou, tak se nakonec objevil. Měla jsem chuť ho na místě zabít, ale zároveň jsem byla ráda, že je to vyřešené. Pevně jsem se chytla, abych se tam z přemíry pocitů nezhroutila, a vyrazili jsme k autu. To tam naštěstí ještě bylo, takže zbytek byl jednoduchý. Dojeli jsme ke stanům a šli jsme spát.<br />
<br />
<h3>
Den 10 - odjezd</h3>
<br />
Ráno jsme docela brzo a rychle vstali, pojedli jsme něco málo ze zbývajících zásob a šli hrát tetris. Přestože jsme cestou sem měli plné celé auto včetně čtvrtého místa, tak se nám to tam povedlo naskládat tak, že bylo pořád vidět zadním zrcátkem. Všichni kromě řidiče teda měli něco na klíně, ale dalo se. Vzala jsem si první řídící šichtu a jelo se.<br />
<br />
Ze začátku jsme hodně stavěli. Umýt alespoň základně auto, najíst se atd. Cestou nás dvakrát zastavili celníci. Poprvé jsem byla dost nervózní. Vzali si naše občanky a Pennyho pas a pak tak pět minut něco kutili v autě. Pak nás nechali jet. Podruhé to bylo velmi podobné, tak už jsem tak nervózní nebyla. Taky furt lepší celníci než policajti.<br />
<br />
Po pár hodinách cesty mě Ghor vystřídal, protože se mi začaly dělat divné mžitky před očima. Hodinu na to jsme vyhazovali Pennyho na benzínce u Krakova. Velmi pečlivě si napsal ceduli, a prý brzo někoho chytil, dojel na couchsurfingový sraz a tam ho někdo ubytoval.<br />
<br />
My jsme byli rádi, že jsme konečně na dálnici, a frčeli jsme domů. Pouštěli jsme si hudbu, zpívali, a ještě s dalším střídáním jsme dojeli do Prahy. Řízení v noci pro mě bylo dost vyčerpávající, ale raději jsem se kousla než aby musel Ghor řídit posledních pět hodin sám. To by bezpečnější nebylo.<br />
<br />
Dorazili jsme v půl jedné. Byla jsem totálně mrtvá a tak jsem se odebrala spát do matějčíkova bytu, který byl blíž než můj. Bylo pro mě hrozně zvláštní být ve zděném domě. Jak kdybych byla v krabici. A navíc tam bylo tolik věcí! Přišlo mi to totálně nepřirozený. A i venku vlastně byly všude podlahy a stěny. Brr. Tenhle pocit ještě vydržel asi tak den, než jsem si navykla. I tak mě to dost překvapilo, protože přece jen tak dlouho jsem zas pryč nebyla.<br />
<br />
<h3>
Pohled zpět</h3>
<br />
Dopisuju tenhle článek šest dní potom, co jsme se vrátili. Jsem si velmi vděčná, že jsem se konečně rozhoupala a zažila to. Možná tu hodně píšu o věcech, které byly nepříjemné, ale to zažít úplně jiný svět to mnohonásobně přebilo. Získala jsem nový náhled na to, jak žiju, a že už fakt nechci pokračovat stejně. Zjistila jsem, jak dobře je mi psychicky, když jsem v přírodě, obklopena dobrými lidmi, a dělám jen takovou práci, u které vidím okamžitý smysl a přínos. I když je zrovna hnusně. Nevím přesně, co se mnou bude dál, ale rozhodně to bude zahrnovat další zkoumání života mimo město, v komunitách, cestování. Chtěla bych umět popsat ty pocity, které jsem z toho měla, ale cítím, že to nejde. Každopádně doporučuji navštívit nějaké Rainbow každému, kdo se dočetl až sem.<br />
<div>
<br /></div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-72591383179315518722018-03-25T04:52:00.000-07:002020-05-28T05:02:31.997-07:00Do čeho jsem investovala minulý rok (2017), jak to šlo a jak se to daní<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Na začátku minulého roku jsem se rozhodla se vydat cestou k finanční nezávislosti a začít investovat naspořené a nově vydělané peníze. Vyzkoušela jsem několik různých způsobů investic. Teď po roce mám mnohem větší přehled a naopak plánuji některé věci, které se neosvědčily, osekat nebo zrušit.
Jako bonus přidám informaci o tom, jak jsem to danila. Nejsem na to žádný odborník, nic neradím, jen takhle jsem to tam napsala já a zatím se nikdo neozval, že by to bylo špatně.
Celkově za rok 2017 se můj net worth více než zdvojnásobil. Zhruba třetinu z toho nárustu dělají peníze, které jsem vydělala obyčejnou prací, a zbytek jsou výnosy z investic. Ok, řekněme to tak jak to je. Zbytek jsou bitcoiny. Do ostatních jsem peníze dávala až postupně v průběhu roku, takže v absolutní částce to není tak výrazné. Stále ještě nechci psát o absolutních číslech. Pokud to ale vezmeme v procentech z mé cílové částky, tak se to posunulo z ~10 % na 25 %. Celkový pohyb jednotlivých složek mého portfolia je tady.
</span></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQrR-8jDTDqV7P2SVy1mniCMQrTvF4zLCqU19V1NgEavuvFPbR4Lm6B-lz_qqi3YNDSFvhbntJdeTticzjmgggS566zpX34CTtJdSPIZ4111tlPbtvOLZztweAxRt69taIGcOZBHX6GvQ/s1600/vyvoj+za++minuly+rok.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="480" data-original-width="618" height="310" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQrR-8jDTDqV7P2SVy1mniCMQrTvF4zLCqU19V1NgEavuvFPbR4Lm6B-lz_qqi3YNDSFvhbntJdeTticzjmgggS566zpX34CTtJdSPIZ4111tlPbtvOLZztweAxRt69taIGcOZBHX6GvQ/s400/vyvoj+za++minuly+rok.PNG" width="400" /></a></span></span></div>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
</span></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: "arial";"></span></div>
<span style="font-family: "arial";">
</span>
<br />
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Akcie</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Celý rok jsem zahájila nákupem akcií dvou společností: Waddell & Reed Financial, Inc. (NYSE: WDR) a The Coca-Cola Company (NYSE: KO). Nakoupila jsem je přes brokera Lynx. Kdybych věděla to, co vím teď, tak už to neudělám. Kupovala jsem to pod vlivem myšlenky, že můžu vybrat akcie, které jsou buď podhodnocené (WDR), nebo naopak tak kvalitní (KO), že se to vyplatí.
Na dolary se to vyplatilo, cena šla vzhůru a navíc jsem dostala ještě asi 5 % v dividendách. Pohyb koruny vůči dolaru mi to ale smazal, takže reálně jsem trochu v mínusu.
Od začátku byl plán to držet alespoň tři roky, tak dál držím. Přikupovat další jednotlivé akcie ale nehodlám.
Nejsložitější na tom byl kontakt s mým brokerem, <a href="https://www.lynxbroker.cz/">Lynxem</a>. Na začátku jsem si ho vybrala, protože jsem neznala nic levnějšího. Ale přátelé, není to levné. Několik set padlo jen na poplatky. Navíc mají dost nepříjemné ovládání všeho a vůbec. Když jsem se rozhodla, že všechno přesunu ke svému druhému brokerovi, <a href="https://www.degiro.cz/">Degiru</a>, tak teprve nastalo to pravé trápení. Chtěli po mně mnohokrát vyplňovat různé formuláře, byla s nimi složitá řeč, a celé to martyrium trvalo několik týdnů. Za celý převod jsem Degiru zaplatila 20 euro, ale kdybych ty akcie ne Lynxu prodala, tak mě to stejně vyjde tak na 14 euro na poplatcích. A jsem ráda, že už je to za mnou.
</span></span><br />
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Akcie - Index</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
Studiem mnohých textů k tématu jsem posléze došla k závěru, že kupování jednotlivých akcií je bláznivost, pokud nejste Warren Buffet. Tak jsem se na sebe podívala, zjistila jsem, že jsou mezi námi zásadní rozdíly, a rozhodla jsem se nadále nakupovat jen ETF indexy. Vybrala jsem si SCHB, který následuje S&P 500, a od té doby se ho držím.
První zkušební jsem nakoupila v dubnu, potom jsem čekala na korunu, a od září jsem začla nakupovat ve větším množství tak, abych do něj do roka umístila všechny peníze, které jsem pro akcie určila. Celkově jsem mírně v plusu i přes velký pohyb koruny a dolaru, což je fajn.
Nakupuji ho přes Degiro. Toto ETF se tam dá nakupovat jednou měsíčně zdarma, a obecně jsou pro mě mnohem lepší volbou. Ale aby to nebylo všechno ideální, tak po novém roce přišla nějaká debilní legislativa, díky které je možnost nakupovat některá ETF, včetně mého pozastavena. Prý to brzo vyřeší, tak čekám, už několikátý měsíc. Celkově mířím na to mít v akciích 30 % portfolia, ale ještě tam nejsem.</span></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
Dividendy jsem danila jako zahraniční §8. Více <a href="https://www.patria.cz/pravo/3478073/jak-spravne-zdanit-prijmy-z-cennych-papiru-jako-fyzicka-osoba.html">zde</a>.
</span></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0PIq3ODzADqySBcZPtgIXyEahIjZWJE7Jant8JM4DHGmJ1k7NwVmc6EfeEUuXlsmOw9E-hHqggoJJsiplK0GGpuDD5ifsY41lsrmwqKJkmR2L17TvfT1paNpYIoyFGyBMbDpfisRxDLw/s1600/pomer.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="358" data-original-width="500" height="286" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0PIq3ODzADqySBcZPtgIXyEahIjZWJE7Jant8JM4DHGmJ1k7NwVmc6EfeEUuXlsmOw9E-hHqggoJJsiplK0GGpuDD5ifsY41lsrmwqKJkmR2L17TvfT1paNpYIoyFGyBMbDpfisRxDLw/s400/pomer.PNG" width="400" /></a></div>
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">P2P</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
Peer to peer půjčky, aneb lidi půjčují lidem, znáte z TV. V minulém roce jsem vyzkoušela několik různých služeb. Některé mě příjemně překvapily, z jiných plánuji odejít. Cíl je stejně jako u akcií 30 % portfolia. Vezmu je jednu po druhé, v pořadí podle toho, kolik v nich mám teď peněz.
</span></span><br />
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Mintos</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
<a href="https://c.trackmytarget.com/pf3c08">Mintos</a> je jedna z nejlepších možností, které jsem potkala. Veliké množství půjček, spousta různých poskytovatelů, vysoké úroky, možnost si udělat autoinvest s podrobným nastavením, investování v různých měnách. Garance buybacku v případě nesplácení u velké části půjček. V lednu jsem tam měla polovinu všech peněz v P2P, teď už je poměr nižší. Všechny je mám s buyback garancí, protože proč ne. Neinvestuju tam další peníze jen proto, že nechci vsadit všechno na jednoho koně, ale pokud byste se mě zeptali na doporučení, tak Mintos vám doporučím jako první. Jsem s nimi spokojená a plánuji tam mít peníze dlouhodobě.
</span></span><br />
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Twino</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
<a href="https://www.twino.eu/">Twino </a>bych doporučila hned jako druhé. Má menší možnosti nastavení než Mintos, ale to může někomu vyhovovat. Půjčky jsou také s garancí. Mnohem víc to stojí na autoinvestu, i když manuálně to také jde. Ono vybírat si ty půjčky ručně je stejně zábava asi tak první měsíc, potom už chci jen aby to jelo samo.</span></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
Já jsem tam trochu zalamila, když jsem myslela, že mám autoinvest zapnutý i když nebyl. Takže mi pár měsíců uteklo a neměla jsem takové výnosy, jaké jsem mohla mít. Ale nedá se nic dělat, teď už to vím a hezky to šlape. Mají dobrou podporu, což jsem si v praxi vyzkoušela, když jsem tam jednou špatně poslala peníze. Byli nápomocní, peníze se našly a dopadlo to dobře. Plán je teď tam postupně dolévat peníze, aby tam bylo stejně jako na Mintosu. Pak se rozhodnu, jak dál.
</span></span></div>
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Zonky</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
<a href="https://zonky.cz/">Zonky</a> je zodpovědné za šíření povědomí o P2P půjčkách u nás, což je chvályhodné, ale jinak je to výrazně horší služba než výše zmíněné. Vysoké poplatky, které snižují výnosy, žádná garance. Je to pořád výrazně výhodnější, než mít peníze na spořícím účtu, ale pokud vydržíte kurzové riziko, dejte to raději na zahraniční servery. Postupně odtamtud stahuji peníze, které se mi vrací, a až mi doběhne poslední půjčka, tak ho zruším. Leda, že by se mezitím nějak zlepšili, ale pochybuji.
</span></span><br />
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Lendy</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
<a href="https://lendy.co.uk/?a=47461827">Lendy</a> je od ostatních služeb odlišné tím, že za půjčky dlužníci ručí nemovitostí. Většinou jsou to komerční budovy a pozemky, žádné rodinné domky. Lendy mi úplně k srdci nepřirostl, i když mu vlastně nemám co vytknout. Na přelomu roku jsem tam měla asi desetinu z peněz na P2P a od té doby tam stále jsou a rostou mi cca 1 % za měsíc. (Podobný výnos je i na Mintosu a Twinu). Plán je zatím investovat do kratších půjček a nechat si tak volné ruce v tom, jestli tam chci pokračovat nebo ne. Je ale docela dobře možné, že až budu mít na Mintosu a Twinu nějakou vyšší částku, tak budu pokračovat právě tady pro větší diversifikaci.
</span></span><br />
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Bondster</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
<a href="https://bondster.com/">Bondster </a>je česká služba, která mi přijde nejhorší z toho, co jsem vyzkoušela. Málo půjček, pokud s garancí, tak jsou nízké úroky. Já tam dala zkušební tisícovku, která mi za půlrok vyrostla na 1066, což není špatné, ale plán stejně je pokusit se z půjček vystoupit až to půjde a účet tam zrušit.
</span></span><br />
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Daně</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
Danění tohohle je trochu opruz. Většina služeb sice nabízí pěkně zpracované daňové reporty, a vlastně se to jen posčítá, ale trochu jsem si s tím stejně lámala hlavu. Dobře poslouží <a href="https://finlord.cz/2017/01/jak-na-zdaneni-vynosu-z-investic/">tenhle článek</a>. K tomu už je jen třeba vědět, která služba patří kam. Já to roztřídila takhle: Bonster </span></span><span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">§</span><span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">8 domácí. Zonky </span><span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">§</span><span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">10 domácí, Mintos, Lendy, Twino </span><span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">§</span><span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">10 zahraniční.</span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
</span></span></div>
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Kryptoměny</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
Krypta jsou můj oblíbený nástroj. Na začátku minulého roku jsem se ještě pokoušela být chytrá, čímž jsem se připravila o víc než jeden bitcoin, stále ještě mě to mrzí, když si na to vzpomenu.. Od té doby jsem si být chytrá zakázala a poctivě hodluju, neboli nešahám na to. Bohaté zhodnocení naštěstí překonalo moje chyby a hodnota mých kryptomincí se za rok skoro zdvacetinásobila. Zároveň to ale taky šlo občas dolů, chce to být předem dobře být rozhodnutý, že na to nebudu reagovat. Vidím to tak, že krypta jsou pro toho, kdo to zvládne nesledovat, nebo pro ty, co to umí ustát.
</span></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuj43K-uOZ-4Z-EfLplnzkpH3ffklrGCRWLfpyUAZB9Rsc8t4ZeFUvlU9sn6nLUOwnubZlArSnHZxEYyHV7R8mcilZGHM2CmEkgxa5SNIzwuFMRwNjb1FwrEzsioDVh0K1UCVJ660X9iA/s1600/krypta.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="482" data-original-width="659" height="292" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuj43K-uOZ-4Z-EfLplnzkpH3ffklrGCRWLfpyUAZB9Rsc8t4ZeFUvlU9sn6nLUOwnubZlArSnHZxEYyHV7R8mcilZGHM2CmEkgxa5SNIzwuFMRwNjb1FwrEzsioDVh0K1UCVJ660X9iA/s400/krypta.PNG" width="400" /></a></span></span></div>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
Z mých peněz v kryptoměnách je asi 60 % v bitcoinech, 30 % v litecoinech, a zbytek nějaké drobnosti. Daně budu platit až když z nich budu peníze vybírat, do té doby snad bude dost návodů jak na to :)
Cíl pro kryptocoiny je 30 a víc procent. Tj. pokud by to kleslo pod 30 tak bych dokupovala, ale pokud to poroste, tak to nechám růst. V současné době v nich mám něco pod půlku portfolia. Případné realokace budu řešit, až to bude víc extrémní.
</span></span><br />
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Ostatní</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
Cca v půlce minulého roku jsem si pořídila forward na euro. To je věc, která mě chrání před tím, kdyby se kurz CZK/EUR moc divoce hýbal. Jestli se to vyplatilo se uvidí v srpnu letošního roku, protože v tu dobu se zesplatní. Neplánuji v tom dál pokračovat, myslím, že kurz koruny se už převážně vzpamatoval ze šoku způsobeném intervencemi, a dál se bude vyvíjet příčetněji, a proti tomu se pojišťovat nehodlám.
Kromě všech těch vychytaných věci mám taky stavebko s nepříliš výhodnými podmínkami. Nezbude než ho doklepat do konce a pak už nic takového nedělat.
Zbytek peněz mám na spořícím účtu s výnosem 1 %. Lepší než drátem do oka. Postupně z toho posílám kusy na výše zmíněné místa. Plánuji si tam nechat peníze na 4 měsíce života, podle současných nákladů. Pokud všechno půjde podle plánu, tak by to mělo nastat v září tohoto roku.
</span></span><br />
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Závěr</span></span></h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
Celá tahle cesta mě pořád velmi baví a jedině je mi líto, že jsem s tím nezačala dřív. Kdy dosáhnu svého cíle, neboli mít nainvestováno tolik, abych mohla žít jen z výnosů, záleží teď hlavně na tom, jak moc budu zdravá a schopná pracovat, a na vývoji ceny bitcoinu :) Kdyby šlo všechno nejvíc perfektně, tak by to bylo za rok či dva. Kdyby to šlo šejdrem tak tak deset let. Mentálně počítám s výhledem na dalších pět let práce. A to je pořád super výhled.
Zdravím všechny, kdo dočetli až do konce. Takhle cesta je ještě příjemnější, když je ji s kým sdílet.
</span></span><br />
<div>
<br /></div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com10tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-12662932735212300392017-09-03T05:37:00.004-07:002017-09-03T05:57:08.913-07:00Červenec + Srpen: DepreseV <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/07/kveten-cerven-ubrani-plynu.html">minulém díle</a> jsem psala o tom, že v červnu mi začalo být nějak divně, a že jsem jsem pracovala méně než normálně. Tehdy jsem si ještě myslela, že je to jen nějaká dočasná slabost a že bude stačit si trochu odpočinout a bude to dobré. Bohužel v červenci ten trend pokračoval a bylo mi stále hůř a hůř. Za červenec jsem odpracovala směšných 34 hodin a na začátku srpna jsem naznala, že toho utrpení už je moc, a vydala jsem se na <a href="http://www.csspraha.cz/24829-krizove-centrum-riaps">psychiatrickou pohotovost</a>. Byli tam moc hodní, a pomohli mi. Kdybyste se někdy ocitli v podobné situaci, velmi je doporučuji. Dostala jsem <a href="https://www.youtube.com/watch?v=IoKcYPhkjCs">prášky na hlavu</a> a po zbytek srpna jsem nepracovala.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfv-XJccA2QFrfENS1RPugzS5rgdv3DOjGmJb7MTispwPFIQkZ3dbGPJaku2Vbype7fCkV3OoUs5PbWUFmPZmBjad-CuJb8A9tb8SrbjBFGn2xGAK4qncusS_SF6NjjH8A3ZaMKwW1tFQ/s1600/depression.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="282" data-original-width="425" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfv-XJccA2QFrfENS1RPugzS5rgdv3DOjGmJb7MTispwPFIQkZ3dbGPJaku2Vbype7fCkV3OoUs5PbWUFmPZmBjad-CuJb8A9tb8SrbjBFGn2xGAK4qncusS_SF6NjjH8A3ZaMKwW1tFQ/s400/depression.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<h3>
OSVČ na nemocenské</h3>
<div>
<br /></div>
Zjistila jsem, že nikdo není připraven na OSVČ na nemocenské. Na internetu je toho k tomu málo a sami lékaři a sestry nevědí, jak to funguje. Tak k tomu něco napíšu.<br />
<br />
OSVČ totiž defaultně nemocenské pojištění nemá a musí se k němu dobrovolně přihlásit a platit. To se za normálních okolností nevyplatí, a tak to nikdo nedělá. Já ho mám, protože se to vyplatí v jednom případě. Pokud máte šanci, že v nějaké historicky krátké době (pár let) otěhotníte a porodíte. Je to nastavené tak, že když to člověk začne platit až po otěhotnění, tak na mateřskou nedosáhne. Doporučuji všem, kterých se to může týkat, na to kouknout. Dá se to nějak ošmelit, ale já jsem si řekla, že do toho raději ty dvě stovky měsíčně dám. S tím, že bych mohla být dlouhodobě nemocná jsem nepočítala, ale když se to tak sešlo, tak jsem rozhodla to využít.<br />
<br />
Bohužel jsem nedostala nemocenskou při první návštěvě, ale až při první kontrole v půlce měsíce, kdy už jsem byla při smyslech dost na to, abych si o ní řekla. Zjevně na té první návštěvě automaticky předpokládali, že ji nechci.<br />
<br />
OSVČ dostává dávky z nemocenské až od 15. dne. Vychází mi to nějak jako, že za srpen mi zaplatí asi tři dny a dostanu něco pod 500, yay. Pokud bych nedejbože byla neschopná i celý další měsíc, tak dostanu něco pod pět tisíc. Není to na život, ale lepší než drátem do oka. Při dlouhé nemoci se pak snad nemusí platit zálohy, což je další ulehčení cashflow.<br />
<br />
A teď trochu praktičností. Na nemocenskou dostanete sadu papírů, které jsou očíslované po dílech. První odešle sám lékař na sociálku. Pátý si tam taky nechaj, až do ukončení nemocenské. Všechny ostatní si odnesete domů. Normálně by se nějaké dávali zaměstnavateli, ale to my nemáme. V tuhle chvíli není potřeba nic dalšího dělat. Na konci měsíce dostanete od doktora další papír, takzvaný “lístek na peníze”. Ten se spolu se čtvrtým dílem vyplní, a pošle na sociálku. Pro Pražáky je to na Prahu 8 Tróju. Co se bude dělat na konci dalšího měsíce zatím netuším, ale na <a href="http://www.cssz.cz/cz">ČSSZ</a> mají nečekaně dobré callcentrum, tak tam případně zas zavolám a zjistím.<br />
<br />
<h3>
Příjmy a výdaje</h3>
<div>
<br /></div>
Mimo to, že s tím nejde pořádně pracovat, je deprese vlastně levná. Ušetřila jsem za všechny věci, na které je potřeba nějaká energie. Žádný sport, žádná venkovní zábava, a v srpnu jsem dokonce nebyla ani jednou v restauraci. Nic z toho nebylo proto, že bych si to nějak zakazovala, ale prostě jsem na to neměla sílu. Kromě návštěv doktorů a tu a tam krátkých procházek jsem prostě seděla doma a snažila se přežít do dalšího dne. Moje výdaje tak byly oba měsíce něco pod 15 000 (bez záloh).<br />
<br />
Vlastně mě na tom něco uklidnilo. Dlouho jsem měla obavy, co by se stalo, kdybych se do nějakého takového stavu dostala. Jak bych se o sebe postarala. Ta realita je z hlediska peněz o něco míň strašná než ty představy. Pokud budu dostávat nemocenskou tak jak předpokládám, tak je jeden měsíc vlastně jen -10k. Vzhledem k tomu, co mám naspořeno, bych nějakou dobu přežila. Nicméně samozřejmě doufám, že už mi bude brzo dobře a z tohohle zbude jen lehce hořká vzpomínka.<br />
<br />
<h3>
Investice</h3>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE6d99d6kJOvzncqsBVJJqgYGS56vITMv6tkffLkEwg3axqms-iX1e_llvbHBC3bDAoW76mI4VqXWySOzSzTwnxCDIwb5LgLDyvTyMKP_fSqhC4BwOm1MF5_QNa2nx7jq0i7oM0ZpIkho/s1600/eurczk+zari.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="791" data-original-width="784" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE6d99d6kJOvzncqsBVJJqgYGS56vITMv6tkffLkEwg3axqms-iX1e_llvbHBC3bDAoW76mI4VqXWySOzSzTwnxCDIwb5LgLDyvTyMKP_fSqhC4BwOm1MF5_QNa2nx7jq0i7oM0ZpIkho/s320/eurczk+zari.PNG" width="317" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<br />
Posilování koruny začlo zpomalovat, a v srpnu to šlo prakticky do strany. Dospěla jsem k názoru, že je čas se toho přestat bát a začít pomalu posílat peníze ze spořícího účtu na místa, kde se lépe zhodnotí. Můj plán je mít část peněz v P2P půjčkách, něco v kryptoměnách a zbytek plánuju naposílat podle mého vlastního <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/03/investovani-pro-kazdeho.html">návodu</a> do amerického indexu SCHB. Rozhoupala jsem se k tomu až ke konci srpna, takže další dávka bude až někdy za měsíc. Taky jsem poslala nějaké další peníze na Mintos, který mi dlouhodobě dělá radost. Na Zonky jsem nainvestovala poslední peníze, a od září plánuji už jen vybírat. Změnili totiž podmínky, zvýšili poplatky pro nové investice, a tudíž se to dál dle mého nevyplatí.<br />
<br />
Negativně mě zasáhly problémy s <a href="https://btc-e.com/index.html">BTC-E</a>. Měla jsem tam nějaké zbytkové kryptoměny, a nevím jestli a kolik jich teď dostanu zpátky. Naštěstí jsem si před pár měsíci odposlala litecoiny jinam, to by byla mnohem větší ztráta.<br />
<br />
Bitcoin stále nesmyslně roste, a je to největší tahoun mého portfolia. Snažím se si na to moc nezvykat, přecijen ten růst mi přijde nějaký moc rychlý. Zároveň mám ale pořád připravené peníze na burze, protože jsem prodala někdy na konci minulého roku. To se z dnešního pohledu ukázalo jako špatné rozhodnutí. Teď se mi furt nechce nakupovat, protože čekám na lepší cenu. A ono zatím pořád nové a nové high. Sigh.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnOP1kGw_euZTLTKu1TiIC0vUfn82f7XjxXXmowammIPlydLBSd1fYq3oLhkI_mD3JHrColHys837HxeDI2sRL4YKalzL-1At5b8HkTeuADv09GL5oTN4CHBVpnBS0wDXw4eGGnuG1ltg/s1600/bitcoinDrops.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="240" data-original-width="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnOP1kGw_euZTLTKu1TiIC0vUfn82f7XjxXXmowammIPlydLBSd1fYq3oLhkI_mD3JHrColHys837HxeDI2sRL4YKalzL-1At5b8HkTeuADv09GL5oTN4CHBVpnBS0wDXw4eGGnuG1ltg/s1600/bitcoinDrops.jpg" /></a></div>
<br />
<br />
<h3>
Co bude dál</h3>
<br />
<a href="https://www.youtube.com/watch?v=xWCBGmLP9R8">Jenom vítr</a>. Priorita na následující dny je se samozřejmě dát dohromady a začít nějak normálně žít. Teď na začátku září je mi už výrazně lépe než před měsícem, ale ještě to není úplně ok. O tom, co se mnou bude dál, přemýšlím často. Jsou zde určité indicie, že moje současná práce mi ubírá víc energie než by bylo přiměřené, a že by mi možná prospělo ji změnit. Jenže na co? Mám obavy, že s čistě programátorskými pozicemi to bude všude víceméně stejné. A nevím, co bych mohla dělat mimo to. Přála bych si dělat nějakou práci, na které by mi záleželo. Nejde o “bavení”, ale o to, abych měla i nějakou jinou motivaci než peníze. Pokud jste se dočetli až sem a nějak mě znáte, tak bych ocenila kdybyste mi řekli, v čem si myslíte, že bych mohla být dobrá. Možná to zvenku někdo uvidí líp než já zevnitř. Plánuju samozřejmě znovu rozjet koučování, ale to je tak na vedlejšák. Přemýšlela jsem o nějakém poradenství pro (nejen) poly vztahy. To koneckonců dělám amatérsky už teď, průměrně dvakrát měsíčně mi někdo píše a popisuje mi svojí situaci a já na to něco chytrýho říkám. Jestli by o to byl zájem i jako o službu, těžko říct.<br />
<br />
No uvidíme. Budu o tom ještě přemýšlet. Koneckonců mám na to času víc než moc.<br />
<div>
<br /></div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-34551383584933738492017-07-03T04:16:00.002-07:002017-07-04T22:38:44.684-07:00Květen + Červen - ubrání plynuJak jste si možná všimli, vynechala jsem jeden měsíc reportu. Děly se nějaké věci, o kterých se mi nechtělo psát. Takže teď to bude za oba naráz.<br />
<br />
<h3>
Investice</h3>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpjvMHlwwtbMAm7qGOqhJXTL7nmGPa5DXtKtbSBjGh3ScGTUdrE6Qy2MrdckYPGrcfbIC-jeZxj6po0PKBMytMAbvArIT0PrN681S9lNcKJKrJ5eUAFs1_09qPSLEKvwurKmuRwmqnuB0/s1600/usdczk.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="822" data-original-width="1172" height="280" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpjvMHlwwtbMAm7qGOqhJXTL7nmGPa5DXtKtbSBjGh3ScGTUdrE6Qy2MrdckYPGrcfbIC-jeZxj6po0PKBMytMAbvArIT0PrN681S9lNcKJKrJ5eUAFs1_09qPSLEKvwurKmuRwmqnuB0/s400/usdczk.PNG" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Koruna v průměru stále posilovala, takže s většími investicemi stále vyčkávám. Poslala jsem po deseti tisících na Mintos a Lendy, abych je otestovala. Lendy mě moc nepřesvědčilo. Dá se tam investovat jen po sto librách a nabídka není nic extra. Za to Mintos vypadá výborně. Mnoho a mnoho půjček, vysoké úroky, nabídka vykoupení zpět v případě nesplácení. Schválně jsem si koupila jednu nesplácenou půjčku abych to vyzkoušela. A skutečně mi peníze vrátili. Dobrý autoinvest a sekundární trh. Blaho. Nebýt kurzového rizika, tak tam asi dám větší množství peněz hned.<br />
Zonky se kazí. Furt je tam málo půjček a je nutné to vychytávat s použitím zotify. Navíc si teď naplánovali výrazné zvýšení poplatků. Vidím to tak, že tam ještě budu dávat peníze do konce srpna, a pak už jen budu vybírat a přesouvat na Mintos nebo někam.<br />
<br />
Nově jsem se zaregistrovala na Bondster. Zatím jsem tam poslala jen tisíc korun na otestování. Teď je to úplně v počátcích a je tam jen několik málo půjček. Narozdíl od Zonky to má být bez poplatků. Dám vědět, jak se to vyvíjí.<br />
<br />
<h3>
Akcie</h3>
<br />
Moje akcie, zvlášť můj černý Petr WDR, se poněkud vzchopily, takže v dolarech jsem teď na Lynxu i Degiru v plusu. Posílení koruny ale to všechno umazalo, takže jsem vlastně v mínusu. Nesu to statečně - pomáhá mi to čekat, než se koruna uklidní. Vlastně je docela zajímavé sledovat, jak na tu (nerealizovanou) ztrátu reaguji. Hlavně u toho WDR.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHjfBeaSqAFvd9UWn-r6dopF-aWs3iy8l2dRu0odV8fwmr4lObPfriueLeYnVJXbgbiusPRjf9o3-kwUnwqWLon5zCHxfN9B0HfGk-U4wrN5jjQD1gmct3DbQdjco0Byah0jQemolyZwY/s1600/WDR+cena.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="596" data-original-width="999" height="237" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHjfBeaSqAFvd9UWn-r6dopF-aWs3iy8l2dRu0odV8fwmr4lObPfriueLeYnVJXbgbiusPRjf9o3-kwUnwqWLon5zCHxfN9B0HfGk-U4wrN5jjQD1gmct3DbQdjco0Byah0jQemolyZwY/s400/WDR+cena.PNG" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Koupila jsem ho asi tak v nejhorší chvíli, v prosinci za 20.61. Od té doby se mohutně propadlo a teď se teprve začíná šplhat zpátky. Pomáhá mi vědomí, že jsem měla relativně dobré důvody ho koupit, a odhodlání držet ho dlouho. Ale i tak jsem se na to snažila spíš nemyslet. To trochu narušuje Přemek, který párkrát řekl, že na SeekingAlpha četl analýzu té akcie a že je to totálně doomed. (Ok, takhle to neřekl, ale já to tak slyšela :) ) Říkám si, že pokud tohle zvládnu, tak je moje naděje na úspěšné investování výrazně vyšší.<br />
<br />
Abych nad tím nemusela přemýšlet, dala jsem si limit, že počkám alespoň dva roky, a pokud se do té doby nevzchopí, tak ho prodám s co nejmenší ztrátou to půjde. Teď když cena stoupá tak uvažuji, jestli ho náhodou neprodat, kdyby přelezl moji nákupní cenu. Mno, uvidím.<br />
<br />
<h3>
Kryptoměny</h3>
<br />
O těch jsem se tu moc nezmiňovala, ale něco málo mám. Respektive, bývalo to něco málo a teď to nějak roste a stává se z toho podstatná část mého portfolia. Část bitcoinu, co jsem měla na Krakenu, jsem prodala, když to šlo nahoru. Teď čekám, až to zase spadne, abych dokoupila. Ale k tomu mám ještě jeden “fyzický bitcoin”, který jsem koupila, když byl z dnešního pohledu směšně levný. Někdy v roce 2013 asi za 300 korun. Tak jsem si řekla, že prodám až když si za to budu moct koupit dům. Dneska stojí něco jako 57 000. Doufám, že tam vevnitř ten privátní klíč skutečně je :)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/406967_10151258760548536_1769982646_n.jpg?oh=6dbfc0f9a87a47e69d3778c8011edfe5&oe=59C86B66" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="598" height="320" src="https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/406967_10151258760548536_1769982646_n.jpg?oh=6dbfc0f9a87a47e69d3778c8011edfe5&oe=59C86B66" width="239" /></a></div>
<br />
<br />
K tomu jsem kdysi dávno nakoupila nějaké altcoiny, jenom tak do foroty, a teď koukám, že třeba LTC docela vyrostlo. To potěší, ale nemám v plánu s tím teď nějak obchodovat, neurčitý buy and hold.<br />
<br />
<h3>
Příjmy</h3>
<br />
Tady je ta část, o které se těžko píše. V květnu jsem ještě pracovala stejně jak předtím, ale na přelomu měsíce se ve mně něco zlomilo a přestalo to jít. Rozhodla jsem se, že musím minimálně odlehčit v množství hodin, které dělám. Ono já i předtím dělala míň než klasický úvazek, a s dalším zkrácením se dostávám na vyloženě směšné hodiny. Ale co se dá dělat, musela jsem si říct, že moje příčetnost je cennější než snaha rychle vydělat, ať mám co investovat. Takže faktura na příští měsíc bude tak třípětinová. Smutnej příběh. Je teda pravda, že díky mé vysoké hodinovce jsou to furt peníze, ze kterých se dá pohodlně přežít. Ale už to není na to spořit 70+%.<br />
<br />
K tomu, a to je veselejší, poctivě trénuju koučování. Nechávám lidi, aby mi dali nějaké peníze, pokud si myslí, že to za to stálo. A oni kupodivu dávají. V průměru asi 400 za hodinu. Není to na přežití, ale dodává mi to pocit, že to dělám dobře, a že se mi jednou alespoň zaplatí ten výcvik. Tímhle tempem by to bylo někdy do konce roku. Cokoli dřív budu považovat za úspěch. (Nízké očekávání jsou klíčem ke spokojenému životu!)<br />
<br />
<h3>
Nová vize</h3>
<br />
Vede mě to k tomu trochu předefinovat co chci. Už se mi tolik nelíbí ta vize, že teď budu osm let makat, abych se pak měla krásně. Mám trochu podezření, že pokud včas nezměním mindset, tak bych ani s těmi miliony na investičních účtech nebyla schopná si dovolit si to užít a odpočívat. Někdy si říkám, když vidím ty bohaté lidi, kteří jsou totálně za vodou a přitom jsou maximálně vystreslí. Proč už se nezastaví a nezačnou si to užívat? A pak si uvědomím, že pro spoustu lidí jsem já ten, kdo je vlastně dost za vodou, že mi stačí pracovat pár hodin denně na pohodový život. A přes to se snažím tlačit do nějakých nepříjemných výkonů, abych měla víc. Jiná míra, ale princip stejný. Rozhodla jsem se, že obětuju něco z budoucích příjmů, abych se naučila být šťastnější a hodnější na sebe. Snažím se věřit tomu, že se mi to vyplatí.<br />
<br />
<br />
<h3>
Výdaje</h3>
<br />
Na výdajové stránce je se mnou tak nějak všechno pořád nastejno. Trochu jsem pooptimalizovala jídlo, nechodím už na drahé cvičení a místo toho mám <a href="https://www.facebook.com/fronema/videos/vb.598518535/10155350027423536/?type=3&theater">hrazdu </a>doma, ale to jsou spíš drobné změny. Za posledních pět měsíců vycházejí mé průměrné náklady takto:<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVysX1lQSqh8D08FY0Qi4cpXy7xud63qCWvKBgmWGfQWsbvG8apEJ7mpgeknFdQdkXNmsDRGHu5-3QJYHv_dWT4DWeBFzSBlBfeO09AdcXSaDI_ePaucOkKPUzcpSehw8UdPAMkwBXqb4/s1600/vydaje+prumer.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="375" data-original-width="605" height="247" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVysX1lQSqh8D08FY0Qi4cpXy7xud63qCWvKBgmWGfQWsbvG8apEJ7mpgeknFdQdkXNmsDRGHu5-3QJYHv_dWT4DWeBFzSBlBfeO09AdcXSaDI_ePaucOkKPUzcpSehw8UdPAMkwBXqb4/s400/vydaje+prumer.PNG" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Není do toho započítán koučovací výcvik a daně. Vychází to tedy tak, že polovinu svých výdajů dám za bydlení a věci s tím spojené, a většinu zbytku za jídlo. Přemýšlím, jestli ta půlka za bydlení znamená, že bydlím draze, nebo naopak že ten zbytek žiju levně. Těžko říct. Další extra náklady prakticky nemám. Když započítám, že jednou za několik let si chci koupit nový počítač a mobil, a další ne tak časté výdaje, tak se furt pohodlně vejdu do 20k na měsíc. Do 25k i s daněmi.<br />
To se dá. Myslím, že jsem blízko optima. Nebo si alespoň nemyslím, že snažit se to nějak víc optimalizovat by se vyplatilo.<br />
<br />
<br />
<h3>
Plány dál</h3>
<br />
I přes náročný poslední měsíc to vlastně vidím pozitivně. Pokud si budu dál nějak rozumně počínat, tak se moje jmění bude dál nabalovat, i když třeba pomaleji, a ta vize finanční svobody tam pořád je. Jen třeba o pět let pozdějí, než jsem si to představovala. V nejbližší době budu hledat, kdy bude vhodný čas začít konečně kupovat <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/03/investovani-pro-kazdeho.html">index</a>, a posílat případně další peníze na P2P.<br />
<br />
<br />
<div>
<br /></div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-56938131455006285592017-05-03T02:04:00.000-07:002017-05-03T02:04:39.257-07:00Duben aneb čekání na korunuHlavní dubnové téma bylo ukončení intervencí. Bohužel to nedopadlo tak, jak bych si představovala.<br />
<br />
V minulém <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/04/brezen-on-fire.html">díle</a> jsem psala, že s většími investicemi čekám po skončení intervencí a dosažení kurzu alespoň 26 korun za euro. Napsala jsem to tak tak, protože ten den, co jsem to zveřejnila, byly intervence ukončeny. Bohužel, po úvodním propadu se kurz zase vracel zpět, a dokonce před pár dny byl slabší, než na kolika byl držen uměle při intervencích. Stovky miliard korun byly utraceny za to, aby se tohle nestalo o pár měsíců dřív. Nezbývá než znovu konstatovat, že ani “odborníci” v ČNB nemají žádné speciální schopnosti nebo informace, a při snaze to řídit jenom tipují. Smutné.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAYI0eXe81Y98_bgT0vACwArj9cObEJ-KsUbNlQRtvw1bLk5DGlWvI4acJE_DXhWsHj5UKfcz9XuCIHzJlhdjZFebWzOZzSFeoLGnicmIazBUf9IRosaBcsYlO1rAi9m9kXj0HAkgZA8w/s1600/eurczk+duben.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="190" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAYI0eXe81Y98_bgT0vACwArj9cObEJ-KsUbNlQRtvw1bLk5DGlWvI4acJE_DXhWsHj5UKfcz9XuCIHzJlhdjZFebWzOZzSFeoLGnicmIazBUf9IRosaBcsYlO1rAi9m9kXj0HAkgZA8w/s400/eurczk+duben.PNG" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Těžko říci, kam se koruna dál vydá. Pokud bych teď přesunula peníze do akcií, a za měsíc by koruna byla na 25.5, tak bych byla smutný panda. Na druhou stranu, pokud se to takhle bude dál plácat, tak nechávat peníze na účtu je taky nevýhodné. Pravděpodobně tomu tedy dám ještě alespoň měsíc času. Pokud do konce měsíce koruna neklesne pod 26.5, tak to přestanu řešit, a začnu nakupovat po částech index podle původního plánu.<br />
<br />
Další věc se kterou čekám, jsou investice na <a href="https://c.trackmytarget.com/pf3c08">Mintos</a>* a <a href="https://lendy.co.uk/?a=47461827">Lendy</a>*.To jsou platformy na peer-to-peer půjčky. Něco jako Zonky, akorát lepší. Tam teď plánuju poslat nějaké startovní peníze, abych to ozkoušela. Výsledky snad budou v květnovém reportu.<br />
<br />
Kromě toho zkoumám nějaké další možnosti zhodnocování peněz. Trochu jsem se ponořila do čtení o opcích, a taky jsem zkoušela si naprogramovat jednu slibně vypadající strategii na obchodování s akciemi. Zatím je to daleko od reálné aplikace, ale aspoň mě to baví a rozptyluje. Díky tomu je lehčí být trpělivá, a neposílat nikam peníze mimo plán.<br />
<br />
Moje momentální rozložení financí je tristní. Většina leží na spořících a běžných účtech. Mám na tom 1 - 1.5% úroky, ale to není ani na pokrytí inflace.<br />
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuQKzY1ImPl4lvOg73Jb3SYC3d9zolDUD-mvC470Qxiabkzf_BF5HHf2MnPdPJlsFAgQunq66CuqFJmNoy6JKxj1UMjF_DmSMa9s-G8-uESeVmbbrnRDDy0I1nyjBIjRMhBK_tMemqD0w/s1600/rozlozeni+penez.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="231" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuQKzY1ImPl4lvOg73Jb3SYC3d9zolDUD-mvC470Qxiabkzf_BF5HHf2MnPdPJlsFAgQunq66CuqFJmNoy6JKxj1UMjF_DmSMa9s-G8-uESeVmbbrnRDDy0I1nyjBIjRMhBK_tMemqD0w/s400/rozlozeni+penez.PNG" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Tohle je aktualizovaná křivka vývoje mého net worth. Povedlo se mi v tomto měsíci zachovat sklon křivky. Pokud bych dokázala spořit každý měsíc podobnou částku i nadále, byla bych na svém přibližně určeném cíli za 88 měsíců. To je asi 7.3 roku. Pokud všechno dobře půjde, tak by to mohlo jít ještě rychleji, protože kromě toho co vydělám každý měsíc, by se mi ještě měly zhodnocovat zainvestované peníze. Kdybych to stihla do mých 35, bylo by to fajn. (V září mi bude 30.)<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-v7wUUMWR9qu5xVfj8K_MzYFBtLMlWswmajJ34r6jeglg94mC4OMPBj0ZnuBXmU4NKy32MSqgqE7sBdUUMEqXIaDJXXGLjPSPd7MbjYuuEZH9L5Ht4cEJ4BCitet2I2FncuJNh2YB0bg/s1600/net+worth+duben.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="273" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-v7wUUMWR9qu5xVfj8K_MzYFBtLMlWswmajJ34r6jeglg94mC4OMPBj0ZnuBXmU4NKy32MSqgqE7sBdUUMEqXIaDJXXGLjPSPd7MbjYuuEZH9L5Ht4cEJ4BCitet2I2FncuJNh2YB0bg/s400/net+worth+duben.PNG" width="400" /></a></div>
Výdaje mi vyskočily přes 25 tisíc. Vliv má na to několik faktorů. Hlavní je, že jsem nastoupila na koučovací výcvik https://bezicispici.blogspot.cz/2017/04/koucovaci-vycvik-1-modul.html , který budu po splátkách každý měsíc platit. Je to relativně hodně peněz, ale beru to jako investici do sebe, a doufám, že se mi to v budoucnu vrátí, a později mi to zvýší příjem.<br />
Další část je, že jsem se rozhodla ještě měsíc chodit na KB5, neboli funkční trénink. Je to sice docela drahé, ale kromě toho, že je to kvalitní cvičení, tak tam ještě chodí část polykuly, se kterou bych se jinak viděla míň, než by se mi líbilo.<br />
Třetí vliv je, že jsem se rozhodla pozměnit metodiku výpočtu, a přičíst minimální zálohu na zdravotní. Já teda platím zálohy větší, ale tohle je částka, kterou bych musela platit i kdybych byla OBZP - osoba bez zdanitelných příjmů.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGYy96JVFtOpblhkGZNtlFPbfp9SH75EuvxP_xjJpsoYsj2EBaa_oid-AsCGwOzqcYuQYdJodMFTomWOkEl4Jnj5DNBDgIyDoSztBPPklF9n57llio0qKvfiIPtmorkCERm3QW3KIY_xk/s1600/duben+vydaje.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="268" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGYy96JVFtOpblhkGZNtlFPbfp9SH75EuvxP_xjJpsoYsj2EBaa_oid-AsCGwOzqcYuQYdJodMFTomWOkEl4Jnj5DNBDgIyDoSztBPPklF9n57llio0qKvfiIPtmorkCERm3QW3KIY_xk/s400/duben+vydaje.PNG" width="400" /></a></div>
<br />
* Označuje affiliate linky. Pokud se po kliknutí na ně zaregistrujete a začnete službu využívat, dostanu za vás malou odměnu. Vás to nic nestojí.<br />
<div>
<br /></div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-20803532626983434212017-04-26T05:30:00.004-07:002017-04-26T05:31:41.688-07:00Koučovací výcvik - 1. modulNabízím své dlouhé a nadšené vyprávění o prvním modulu mého koučovacího výcviku.<br />
<br />
Odehrávalo se to v prostorách Koučink centra v Modřanech. Mají tam celý domek, a v něm komě jiného i školící místnost. Já už jsem se tam byla jednou předtím <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/03/vyber-koucovaci-skoly.html">podívat</a> a tenkrát mi přišla ta místnost zbytečně obří. Teď když v ní byli lidi, byla tak akorát. Seděli jsme kolem stolů do U. V zadní části místnosti bylo k dispozici jídlo. Pro mě bylo relevantní akorát jablka a čaj, ale ostatní měli i jogurty, sušenky a nějaký tyčinky a kafe. První den jsem přišla vybavená vlastním jídlem. Po zjištění, že kdykoli mám hlad si můžu vzít jablko, jsem si už nosila akorát záchranné oříšky. Jablka někdo tajně doplňoval, kdykoli jsme tam nebyli. Je to drobnost, ale bylo to hrozně fajn.<br />
<br />
Moduly budou dohromady čtyři, každý měsíc jeden. První modul byl trojdenní a začínal v úterý po velikonočním pondělí. Vedla to <a href="http://janalazarova.cz/">Jana Lazarová</a>. Každý den trval od devíti do pěti s hodinovou přestávkou na oběd.<br />
<br />
Začalo se organizačním úvodem. Jak to bude probíhat, kde tu co je, jak pak budeme muset samostatně trénovat a podobně. To zabralo skoro hodinu. Téměř celá druhá hodina padla na představování. Bylo to klasické kolečko. Jana říkala, že to máme držet krátké, ale samozřejmě došlo i na hluboké lidské příběhy a tak se to protáhlo. Slíbila jsem spolu s ostatními, že nebudu vynášet nic, co se tam řekne, takže o ostatních účastnících jen povšechně. Bylo nás tam devatenáct. Z toho čtyři šli jen na první modul a dál se s nimi neuvidíme. Většina byli manažeři, pár personalistů, učitelka a psycholog. Byla jsem tam jako programátor naprostý outlier. Několik lidí mi říkalo, že to je super, že jako programátora mě budou víc chtít technické firmy, protože budou očekávat, že jim budu rozumět. Tak nevím, není mým cílem to spojovat, ale kdyby to fungovalo, tak proč ne. Překvapilo mě, že jen asi čtyři lidi říkali, že se tím později plánují živit. Ostatní to chtěli buď využít ve stávající práci nebo jako osobní rozvoj.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZ7UbEXqdhqNE-W_rmUs37IpEjMkj1F7IJp4tGT7ItuehiKtJ1XS6f3-51ux73-1vnKsx2fYr6SzNpnfhM5XgbrX7EEtnCTgsgREOYLxOqSxyge3Gt871f96Jbhd25XfWnHciBp-ZAj0A/s1600/IMG_3723.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZ7UbEXqdhqNE-W_rmUs37IpEjMkj1F7IJp4tGT7ItuehiKtJ1XS6f3-51ux73-1vnKsx2fYr6SzNpnfhM5XgbrX7EEtnCTgsgREOYLxOqSxyge3Gt871f96Jbhd25XfWnHciBp-ZAj0A/s400/IMG_3723.JPG" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Když jsme tam přišli, tak byly na každém místě připraveny desky s materiály. Předem vytisknuté slidy s místem na poznámky, nějaká teorie, blok na zapisování při koučování atd.<br />
<br />
Samotná výuka začala tím, že jsme si definovali, co je koučink. Já jsem byla poměrně dobře teoreticky vybavena, ale ještě jsem si to upřesnila. Takže přátelé, koučink slouží ke zvyšování uvědomění u klienta. Říkám to tak, protože to tam za ty tři dny zaznělo alespoň stokrát. Ono je to takový zřejmý, ale na druhý pohled vlastně ne. Třeba v tom, že není potřeba, aby kouč pochopil problém. Není hlavním cílem naplánovat řešení. Hlavním cílem je, aby si klient víc uvědomoval než na začátku. A tomu se všechno podřizuje.<br />
<br />
Probírali jsme základní principy, ze kterých vychází koučování. Pozitivní přístup, Ok-Ok postoj, důvěra, odpovědnost. A kromě toho i další příbuzná témata. Jak funguje motivace, co se dělá v terapii ale v koučování ne a proč. Velká část výkladu se taky skládala z odpovědí na naše všetečné otázky.<br />
<br />
Na můj vkus zbytečně dlouhou dobu jsme potom trávili sepisováním jaký je rozdíl mezi koučem, trenérem, mentorem, poradcem a terapeutem. Ale možná to mělo být jako takové připomenutí těch základních principů. Dejme tomu.<br />
<br />
<h3>
Oběd</h3>
<br />
Na oběd se chodilo na <a href="http://www.port62.cz/">loď</a>. První den hnusně pršelo, tak jsme raději jeli auty. V ceně výcviku jsou už zaplacené obědy a ráno jsme si vždy zaškrtali, co chceme. Mělo to tu výhodu, že si člověk nemusel brát s sebou peněženku a čekat, než dvacet lidí po jednom zaplatí. Já jsem jim předem psala, co s mojí bezlepkovou dietou, ale dobře to dopadlo. Hned první den jsem si z těch jídel neměla co vybrat a dali mi ještě nějaké další, maso s bramborami a speciální polévku.<br />
<br />
<h3>
GROW</h3>
<br />
První modul byl věnován metodě GROW. Zjednodušeně řečeno je to postup, kdy nejdřív specifikujete cíl (G), potom mapujete realitu (R), sbíráte možnosti (O) a nakonec jsou na řadě akční kroky (W). Já už to předem znala a dělala nějaké pokusy, ale když jsme začali G probírat podrobně, tak jsem viděla, jak moje pokusy byly od čistého koučování docela daleko.<br />
<br />
Připomínalo mi to, jak jsem byla na výcviku nenásilné komunikace a jak jsme se tam učili ve velkém interpretovat, co druhý říká. A tady se naopak učíme neinterpretovat. Vůbec. Já měla dřív tendenci vždycky to po klientovi shrnout vlastními slovy a ptát se jestli to správně chápu. Přesto, že to lidem zjevně pomáhá, je to něco jiného, než o co v koučování jde. Správně je používat klientova slova a ptát se tak, aby to lépe pochopil on, ne já.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgebPTqwyalqFiV37H0SAJX_J7M0MANuoScq4iAfXbpwLCyXQkTNSB6hyHflgJPmju-I6PMtmfdnOAWEz0QJDA0SF3yc1nizjnfyADy13zpaS7JRxfVPcvfZfjS6yxjs0teyhYIw3R2gyI/s1600/2117-grow-coaching-model-bmgi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="343" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgebPTqwyalqFiV37H0SAJX_J7M0MANuoScq4iAfXbpwLCyXQkTNSB6hyHflgJPmju-I6PMtmfdnOAWEz0QJDA0SF3yc1nizjnfyADy13zpaS7JRxfVPcvfZfjS6yxjs0teyhYIw3R2gyI/s400/2117-grow-coaching-model-bmgi.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Teď si říkám, že jestli teda mám jet takovýhle čistý přístup, tak že vlastně budu muset být svým způsobem zlejší než dosud. Předtím, když třeba klient přesně nevěděl, jak cíl specifikovat, jsem řekla že ok, že se k tomu ještě můžeme vrátit, a že zatím si probereme realitu. To by teď neprošlo. A neprošlo by to z dobrého důvodu, který jsem jen předtím neviděla. Já mám trochu obavy být přísná. Mám naopak tendence snažit se co nejvíc klienta opečovávat. To ale možná vede k tomu, že se sice cítí chvíli líp, ale ve výsledku si toho uvědomí míň. Takže se musím odnaučit bát.<br />
<br />
<h3>
Den 2</h3>
<br />
Ráno jsme začali opakováním G ze včerejška. Bylo to takovou pěknou formou, že jeden z nás položil otázku, chvíli počkal, aby se všichni zamysleli, a pak vybral toho, kdo má odpovědět. A ten pak vymýšlel další otázku. Všechno to bylo v takovém pozitivním duchu. Tu a tam nějaký koučovací vtip. (Ani to sem nezkouším psát, totálně nepřenositelné :) ).<br />
<br />
Přitom a potom Jana dál a víc do hloubky vysvětlovala, co se v téhle fázi snažíme dosáhnout a jak na to. Roli hrají i drobnosti: jak sedíme, jak se koukáme nebo nekoukáme na klienta, a dokonce jak intonujeme některé otázky. To poslední mě docela odrovnalo. Nejen že musím rychle vymyslet tu správnou otázku dát si pozor abych do toho nevnesla nic svého, nebyla negativně formulovaná a další a další nároky. Ještě je třeba si dávat pozor na hlas. Je toho hodně. Nezbývá než doufat, že se mi to časem zautomatizuje.<br />
<br />
<h3>
První pokus</h3>
<br />
Nastal čas si poprvé vyzkoušet fázi G v triádách. Triády jsou výukový koncept, kdy jeden dělá klienta, jeden koučuje a jeden sleduje, co se povedlo a co ne. Na závěr vše komentuje. Konzervativně jsme vytvořily triádu s holkama, co seděly vedle mě. Postupně jsme se vystřídaly ve všech třech rolích. Bylo to náročnější než jsem si to představovala, když jsme to probírali teoreticky. Chvílema jsem se úplně zasekla a nevěděla jsem jak dál. Trochu jsme si na začátku radily. Dokonce padlo i ze strany klientky “Tak se mě třeba zeptej na tohle” :)<br />
<br />
Nemůžu samozřejmě mluvit o tématech, které měly jako klientky moje spolutriádistky. Koučink se totiž nedá nasimulovat. Nedá se si téma vymyslet a pak ho odehrát. “Tak já třeba řeknu, že mám jako nemocnýho psa a nevím co s tím.” To by nefungovalo. Součástí té metody je totiž hledat v hlavě klienta skryté myšlenky, motivace a souvislosti a to funguje jen, když tam jsou. U vymyšleného příkladu by se brzo šláplo do prázdna a nebyla by tam ta emoční reakce, pomocí které se kouč řídí. Takže jsme řešily věci, které nás reálně v životě trápí.<br />
<br />
Já jsem si vybrala jako téma problémy, které mě trápí v mojí stálé práci. Přestože je to trochu citlivé téma, tak bylo zajímavé to tam otevřít. Přesto, že moje koučka byla trochu nervózní, tak mě přivedla k uvědomění hned dvou zajímavých věcí. Vtipné bylo, že si toho vůbec nevšimla a musela jsem ji pak říct, které momenty vlastně byly ty důležité. Ale i tak, na první pokus to bylo fakt dobré.<br />
<br />
Po prvním pokusu jsme rozebírali ve skupině, co kdo zažil. Další a další otázky a mnoho odpovědí. Cítila jsem, jak se mi úplně zaostřilo vědomí a dávala jsem mnohem větší pozor po tom, co jsem se zkonfrontovala s tím, kolik toho neumím. Možná by to měli dělat jako <a href="http://www.zdrsem.cz/">ZdrSem</a> a nechat nás úplně na začátku zkoušet koučovat, abychom viděli svojí neschopnost v celé její nahotě a líp se učili :)<br />
<br />
<h3>
Vztah s klientem</h3>
<br />
Před obědem jsme ještě mluvili o udržování vztahu s klientem. Jde o to, že kouč vlastně nesmí vystoupit ze svojí role. Ani předtím, ani potom. Může vést small talk, ale nesmí hodnotit nebo radit, protože klient to neoddělí. Říkám si, že dělat to pořádně bude docela emotional labor. Není to jako poradce, který musí přinést své znalosti a moc to nezkazí, když u toho bude trochu nerudnej nebo smutnej. Kouč musí být celou dobu v kontrolovaném emočním stavu, má-li to dobře fungovat.<br />
<br />
<h3>
Realita</h3>
<br />
Po obědě, na který jsme tentokrát šli už pěšky, jsme začali probírat Realitu a část GROW, která ji řeší. Zní to triviálně, ale je fuška provést pořádně. Ptát se jen na faktické věci a přitom nespustit u klienta vymýšlení toho, jak je řešit. A u toho dávat pozor, jak to říkáme. Když jsme to pak testovali v triádě, tak jedna spolutriádistka řekla jednu dobrou otázku. Nechtěně ji řekla hlasem otrávené úřednice a tím to úplně rozbilo funkci té otázky a celé soustředění. V tu chvíli to bylo vtipné, ale nechtěla bych, aby se mi to stalo někdy “naostro”.<br />
<br />
Já pokračovala ve svém původním tématu, práce. Šlo to docela dobře. Říkala jsem si, že by stálo za to, se na to nechat koučovat někým už hotovým. Cítila jsem tam potenciál s tím pořádně pohnout. Ale zase ještě budu mít tolik testovacích příležitostí, že se k tomu třeba taky dostanem. Nevýhoda triád je, že koučové ve výcviku jsou příliš hodní klienti. Chápou, o co se ten druhý snaží a podvědomě mu jdou “na ruku”. Takže máme za úkol, že musíme mezi moduly koučovat i nějaké lidi mimo, abychom byly vystaveni i nějakým nezpůsobným klientům.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGjBDb043fIWfJB-Y3D66v-5R3Q0x1JWLB527upzVNsRFvGjHMb_p7egiHG5rNhNqYIJanSRGmSxwdmrZEntUsvfdBD65B6oAg4XuRoQNoILOZPQiou9JE2rLOUY4CCFU2nlpIiRI_CCI/s1600/vyukova+mistnost.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGjBDb043fIWfJB-Y3D66v-5R3Q0x1JWLB527upzVNsRFvGjHMb_p7egiHG5rNhNqYIJanSRGmSxwdmrZEntUsvfdBD65B6oAg4XuRoQNoILOZPQiou9JE2rLOUY4CCFU2nlpIiRI_CCI/s400/vyukova+mistnost.png" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<h3>
3. den</h3>
<br />
Třetí den jsme doprobírali R. Zase se to převracelo ze všech stran. Uvědomila jsem si u toho, jak je fajn, že je Jana psycholožka. Vnášela do toho různé vhledy z teorie i praxe.<br />
<br />
Potom jsme se učili jednu speciální techniku, jak pomoci klientům, kteří vidí všechno moc černě a neřešitelně. Hned jsme to zkoušeli a pak rozebírali. To jsem vlastně ani nezmínila, že ke G jsme taky zkoušeli jednu specialitu. Tyhle techniky jsou volitelné a je na kouči, aby poznal, kdy se hodí použít. Někdo tam dobře zmínil, že by ho ta daná věc spíš rozčilovala než pomohla. Chce to otipovat klienta předem. Ale mám pocit, že tahle část mě právě bude bavit. Vybrousit si ten smysl pro odhadnutí, co komu sedne. Neskromně bych řekla, že by mi to mohlo jít. Tak uvidíme.<br />
<br />
<h3>
OW</h3>
<br />
Po obědě jsme teprve začali probírat O a W. Já jsem už začínala pochybovat, jestli to všechno stihneme, ale ukázalo se, že tyhle dvě jsou jednodušší a kratší než ty první. Hned jsme si je taky v té samé triádě vyzkoušeli. Vznikly tam pro mě nějaké akční kroky, ale stejně nejdůležitější uvědomění z toho všeho se stalo ve fázi G.<br />
<br />
Poté jsme prostřídali triády a dostali jsme za úkol to projet celé od začátku do konce za 30 minut. To je zrychlený mód. Minimálně je v reálu potřeba hodina a dělají se i delší sezení.<br />
<br />
Když jsem koučovala já, dostala jsem zajímavou zpětnou vazbu. Prý dělám nějak nepříjemně intonované otázky. Moc často přitakávám a dokonce občas říkám věty v první osobě! Všechno jsem uznala, že tak skutečně dělám, a že si budu příště dávat pozor. Snad se mi to povede rychle odbourat.<br />
Taky mi přišlo moc zajímavé sledovat, jak hrozně jiný je ten rozhovor z různých pozic. Někdy já mám pocit, že je nějak dlouho ticho, a že musím rychle něco říct. Ale v tu chvíli může klient klidně přemýšlet a přicházet na to nejdůležitější z celého sezení. Nezažít to v pozici klienta, tak si to vůbec nedovedu představit.<br />
<br />
<h3>
Plán na další týdny</h3>
<br />
Než jsme odešli, tak jsem si půjčila knížku z tamější knihovny. Všechny inner game byly vybrané, tak mám aspoň “Jak si lidé hrají” od Koukolíka. Předtím jsem měla od nich půjčenou klasiku “Koučování” od Whitmora a to bylo moc dobré. Tak uvidíme.<br />
<br />
A pak už byl konec. Doprobrali jsme nějaké praktičnosti a byl čas se rozloučit. Máme zadání, že do dalšího modulu, který bude za měsíc, bychom měli stihnout sedm sezení, ideálně v triádách. Udělala jsem na to skupinu na facebooku, abychom se na ní mohli domlouvat. Jana se tvářila, jako že to bylo nějaké superajťácké kouzlo :) Uvidíme, jak to bude fungovat. Já se vyloženě těším, až to budu moc znovu zkoušet.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-48239123472025711912017-04-05T11:36:00.000-07:002017-04-05T11:41:04.066-07:00Březen on FIRES lehkým zpožděním píšu report za další měsíc. Tentokrát to bude míň o výdajích a víc o investicích.<br />
<h3>
<br />Proč FIRE?</h3>
<div>
<br /></div>
Pořád uvažuji, jak tuhle snahu nazvat. Finanční nezávislost mi evokuje slizké hochy v divných oblecích prodávající pojištění. Předčasný důchod mi evokuje, well, důchodce. Frugal mi evokuje přehnané spoření a škudlení. FIRE je zkratka od “Financial Independence and Retiring Early”, a jak se to přeloží do angličtiny, tak to ty negativní konotace pro mě nemá. Ale zas musím vysvětlit, co to znamená, což je nepraktický. Přijímám návrhy.<br />
<br />
<h3>
Výdaje</h3>
<br />
Slíbila jsem, že to tentokrát bude méně o výdajích. Tak to vezmu jen tak letem světem.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUnTd7wKBalAB3nhL471BQnn4iUIOaBUgww0lgh0rIHUX5i7YIhjKdX5WqiIyxIRQR8_OADIjKNEg4EAdEm8fv3SfqffIPc6JRiXtluB1knPFKOnfhFDlCL8nEyc2XneA7JpBRy1znJMA/s1600/struktura+vydaju.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="280" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUnTd7wKBalAB3nhL471BQnn4iUIOaBUgww0lgh0rIHUX5i7YIhjKdX5WqiIyxIRQR8_OADIjKNEg4EAdEm8fv3SfqffIPc6JRiXtluB1knPFKOnfhFDlCL8nEyc2XneA7JpBRy1znJMA/s400/struktura+vydaju.PNG" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Je to o něco víc než minulý měsíc, ale ty zásadní položky jsou v zásadě stejné. Menší náklady na restaurace, o to větší na nákupy surovin. Rozdíl dělá asi hlavně koupě many na dlouho dopředu. Se sportem jsem se oproti minule rozšoupla, jsou to dva vstupy na acrojam. Kromě toho dál běhám: hlásím 36 Km za pět výběhů. V zábavě je hlavní položka vstupenka na Fénix festival. Navíc oproti minule je nejasná položka ZaVícMěsíců, kam si píšu náklady, které se ze své podstaty mají rozložit. Tohle je nedoplatek na plyn a revize kotle. Poplatky do další zimy zoptimalizujeme. Pokud víte, jak zoptimalizovat revizi, dejte vědět. <br />
<br />
Když se na to tak podívám, tak jsem v zásadě spokojená. Kromě toho, že doufám, že se brzo nějak vyřeší ty energie, to tak v zásadě může zůstat. Možná, že budu ještě nějak zkoušet, jak se co dá zařídit levněji. Ale to spíš pro zajímavost než z nutnosti.<br />
<br />
<h3>
Výdělek</h3>
<br />
Musím se pochlubit: minulý měsíc jsem odpracovala nejvíc hodin za poslední rok a půl, co pracuji pro stejnou firmu. Spolu s tím to tedy bude i největší faktura. To se samozřejmě započítá až do dalšího měsíce. Ale v únoru jsem se taky neflákala, takže dobré. Kromě toho jsem se zaměřila na prodej věcí, které nepoužívám. Většinou to jsou věci v řádu stovek, ale k tomu jsem prodala svůj bývalý počítač, takže je to nakonec rozumná částka. Navíc jsem začala lidi žádat, zda mi chtějí přispět na koučovací kurz výměnou za koučovací hodiny. A k mému velkému potěšení někteří chtějí! Částky jsou to zatím malé. Mnohem víc než ta absolutní hodnota je pro mě důležité, že nejspíš přináším lidem nějakou hodnotu, když jsou za to ochotní něco dát -- a tedy že mé rozhodnutí tohle <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/03/vyber-koucovaci-skoly.html">rozvíjet</a> je správné.<br />
<br />
<h3>
Investice</h3>
<br />
Pořád uvažuji, zda sem psát nějaká reálná čísla. Na jednu stranu se mi moc líbí, jak třeba Mr. 1500 dělá své pravidelné <a href="http://www.1500days.com/category/performance/">performance updaty</a>, a lákalo by mě dělat něco podobného. Na druhou mám furt nějaké nejasné obavy, že by s tím měli lidi problém a že by se mi to vymstilo. Že by to bylo odcizující. Že v Česku je jiné prostředí a tohle se nenosí. Na druhou stranu, mít svůj graf vývoje zní skvěle. Než se dál rozhodnu, pochlubím se zatím jedním grafem bez čísel.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSPvldPmyPMX5tGitVPQbe43LQApikDmjHTnGaYJ43wOVK8VZfmuypuiqdvSSYF0luQ_OYZ56dYERNMXn_QiPIjIc-bg1bBgDMFoPoE1Z-67v6W8tbrp3l01YcO4Yyi_f114gnuWPTseU/s1600/networth.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="276" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSPvldPmyPMX5tGitVPQbe43LQApikDmjHTnGaYJ43wOVK8VZfmuypuiqdvSSYF0luQ_OYZ56dYERNMXn_QiPIjIc-bg1bBgDMFoPoE1Z-67v6W8tbrp3l01YcO4Yyi_f114gnuWPTseU/s400/networth.PNG" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Jak píšu v tomto <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/03/muj-vztah-k-penezum.html">článku</a>, nějaké úspory jsem začala vytvářet až před necelými třemi roky. Data do toho vstupující jsem hledala různě po starých výpisech z účtů a podobně; čím víc do minulosti, tím víc nepřesné, ale to nevadí, když to číslo stejně nevidíte. Důležitý je trend. A hlavně jeho změna za poslední měsíc. S tím sklonem, jaký ta křivka měla, bych na tom většinu času nebyla špatně. Chci-li ale nashromáždit tolik peněz, abych nemusela pracovat, za nějakou rozumnou dobu, tak je potřeba, aby byla strmější, alespoň tak jako teď.<br />
<br />
Na ose y je tedy součet všech mých peněz, které jsou rozstrkané přes stavebko, Zonky, akcie, bitcoiny, ještě-obskurnější-coiny atd. Naprostá většina z toho mi ale leží na spořících účtech. To je samozřejmě špatně, protože úroky na spořících nepokryjí ani inflaci. A já pro svůj plán potřebuji, aby ty peníze vydělávaly.<br />
<br />
<h3>
Akcie</h3>
<br />
Tady asi můžu být konkrétní. V současnosti mám akcie dvou firem, WDR a KO. WDR byla moje snaha o hodnotové investování ještě z prosince. Už to nebudu dělat. Koupila jsem to za necelých 25k a v současnosti to kleslo pod 20k. Provar. Poctivě čekám, že se vzpamatuje a pak to zas prodám. KO je Coca-Cola. koupila jsem ji v té samé době jakožto “dividendovou stálici” taky za asi 25k. Na ní jsem asi 1000 v plusu. Celkově i s nějakými těmi vyplacenými dividendami jsem furt v mínusu. Nedoporučuju nikomu následovat můj příklad, kdyby to nebylo jasné :)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUxIM9K5PPNC8ExihyPz2_m_CIyh29Ji-ZuzWV-vR8nfmlKMz1mZatVwDaH-7VpKr2sbWZX8X6vt2B_pk0g311aTBWpdJEEJVdfB0ObnAo8Q9Q7xtYWeGtItsSXmcH79W-bQwrVULKDSc/s1600/bart-simpson-generator.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUxIM9K5PPNC8ExihyPz2_m_CIyh29Ji-ZuzWV-vR8nfmlKMz1mZatVwDaH-7VpKr2sbWZX8X6vt2B_pk0g311aTBWpdJEEJVdfB0ObnAo8Q9Q7xtYWeGtItsSXmcH79W-bQwrVULKDSc/s400/bart-simpson-generator.gif" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
K tomu jsem u Degira koupila za 3000 SCHB, akciový index, podle mého <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/03/investovani-pro-kazdeho.html">vlastního návodu</a>. Jeho cena variuje kolem té částky, zatím nic zajímavého.<br />
<br />
<h3>
Další plán</h3>
<br />
Co se týče dalších investic, čekám na konec intervencí. To by už teď podle všeho mělo být každou chvíli. Až koruna posílí alespoň na 26 za Euro, vezmu všechny peníze, co budu mít v té době na spořících účtech, odečtu od toho rezervu na několik měsíců a zbytek rozdělím na 12 částí. Každý měsíc koupím nějaký index za jednu dvanáctinu, plus to, co uspořím daný měsíc. Do roka a něco bych tak mohla být plně zainvestovaná a dál pak přihazovat jen měsíční úspory. Uvidíme, jak to půjde, dávam si možnost změnit názor cestou.<br />
<br />
<h3>
Zonky</h3>
<br />
<a href="https://zonky.cz/">Zonky</a> je česká platforma pro peer to peer půjčky. Něco jako kickstarter, akorát po zainvestování vám to ten člověk začne po malých částkách splácet. Vybírám si tam převážně půjčky s úroky mezi 11 % a 16 % se splatností do pěti let a dávám do jedné 200 korun. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-TgnOR4FzYsu6K_kEgbdlKuQmRQTpj9y5gS8AwKsP94nGCY8SEWc8ELwdqjoJ7s9pgZZhoB13_NPINON_I3rEMvamUEAUa2Gv1C_knGEwjnO4xVVe3PnHT5x96QprDGdLDoBZ8EL5SNg/s1600/zonky.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="232" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-TgnOR4FzYsu6K_kEgbdlKuQmRQTpj9y5gS8AwKsP94nGCY8SEWc8ELwdqjoJ7s9pgZZhoB13_NPINON_I3rEMvamUEAUa2Gv1C_knGEwjnO4xVVe3PnHT5x96QprDGdLDoBZ8EL5SNg/s400/zonky.PNG" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Výhoda je, že je to v korunách, a tudíž není potřeba čekat, až se ČNB umoudří. Zatím se mi nestalo, že by mi nějaká půjčka úplně vypadla. Občas někdo zaplatí o pár dní později, ale nakonec vždycky zaplatí. Za březen se mi povedlo vychytat 37 nových půjček. Yay. Budu s tím pokračovat podobným tempem, jak to půjde.<br />
<br />
<h3>
Je to na dlouho</h3>
<br />
Nu, mám myslím nastavený směr docela dobře, teď stačí pokračovat stejným směrem dalších pět až deset let. To zní jako nekonečno. Přibližně. Vybrala jsem si cestu jednoduchou na provedení, co se investic týče. Pevně věřím tomu, že je pro můj skillset nejvýhodnější, ale zároveň je poněkud nudná. Potřebuju najít nějaký způsob, jak si tu cestu zpříjemnit. Jedna věc, co se zjevně nabízí, je o tom psát. To mě baví a motivuje. Přijít na další způsoby, jak si to užít, je úkol na následující dny. <br />
<br />Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-31031506413299649142017-03-26T23:36:00.003-07:002017-03-26T23:39:39.313-07:00Výběr koučovací školy<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Uplynul měsíc od mého posledního článku o mojí cestě za tím stát se koučem. Události od té doby nabraly poměrně nečekaný směr. Doufám, že se vám mé vyprávění bude líbit.</span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">V té době jsem měla dva favority, <a href="http://acecoaching.eu/">Academy of Coaching Excellence</a> a <a href="http://resultsemotions.cz/">Results & Emotions</a>. Coaching World jsem pro nesympatie vyřadila, Život jako hra se mi nějak přestali ozývat. Měla jsem v plánu jít se podívat na ukázky dalších škol, na což došlo.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<h2 style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
</h2>
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Koučink centrum</span></span></h3>
<div>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<a href="http://koucinkcentrum.cz/" style="font-family: arial; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Koučink centrum</a><span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"> je prý nejstarší česká škola. Ti, co tu s tím vlastně začali. Hodně z lidí, co mají dnes vlastní školy, u nich prý studovalo. Byla jsem zaregistrovaná na Inner Game workshop a na představení jejich školy. Nakonec mi chvíli předem volali a omlouvali se, že pro malý zájem to bylo zrušeno. Ale ať přijedu, že se mi budou věnovat individuálně. Jejich nevýhoda je, že jsou na konci světa, v Modřanech. Na druhou stranu tam mají pro sebe celý domek s velkou tréninkovou místností. Na místě se mi věnoval jeden ze zaměstnanců centra. Povídali jsme si o mých motivacích, o jejich přístupu, o základech Inner Game, a ptala jsem se na všechno možné. Na rozloučenou mi ještě půjčil moc pěknou knížku o koučování, kterou teď čtu. Působilo to na mě dobře, dostali se tak do mojí top 3.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<h3 style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Neuroleadership group</span></span></h3>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Nejdražší a nejprestižněji se tvářící <a href="http://www.neuroleadership.cz/">škola</a>, kterou jsem navštívila. Prostory na Malostranském náměstí. 120k za výcvik. Šla jsem tam víceméně jen ze zvědavosti. Podívat se, jestli budou tak oslňující, jak by té ceně odpovídalo. Nebudu vás napínat, nebyli. Tedy ne že by na nich bylo něco špatného. Spíš jen to nepůsobilo, že by byli dvakrát lepší než všichni ostatní. Tuto školu založil a vede Vladimír Tuka, který má prý jako jediný nejvyšší možnou certifikaci MCC v Česku. To mi připomnělo, že na některém jiném setkání jsem slyšela, že v Česku jsou ve skutečnosti MCC dva a oba tvrdí, že jsou jediní. To mi přišlo docela vtipné. </span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Nicméně přímo on na setkání nebyl, vedla to nějaká jiná jejich koučka a trenérka. Měla moc pěknou prezentaci, hezky mluvila. Vysvětlovala nám, že na rozdíl od jiných škol víc používají poznatky z neurovědy. Když jsem se přesně ptala jak to vlastně myslí, tak jsem dostala nějaký příklad, jak třeba uklidňují klienta před začátkem koučování. To dávalo smysl, ale nepůsobilo to zas tak výjimečně, jako že by to nikdo jiný neuměl. Taky se chlubila, že na rozdíl od jiných škol dávají mnohem konkrétnější návody jak postupovat -- dokonce s rozpracovaným plánem, jak postupovat pro každou koučovací hodinu, kolik co má přibližně zabrat času atd. Já jsem v té době byla už trochu negativně naprimovaná na tenhle postup od Lenky Zelingrové, o které budu vyprávět dál. Ale i bez toho mi to znělo mnohem hůř, než třeba přístup ACE, kde dávají důraz na to, že si u nich každý vytvoří vlastní koučovací styl.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<h2 style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
</h2>
<h3>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Výběr</span></span></h3>
<div>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Nastala doba velkého porovnání. Měla jsem vybrané tři favority. Porovnávala jsem podle ceny (dva z nich byly za 50k, jeden za 60k), podle toho, jestli jsou o víkendu nebo v týdnu (preferovala jsem víkendy), kolik mají výukových dnů (8 nebo 11), blízkosti k mému bydlišti, jejich úrovní akreditace (ACSTH vs portfolio) a obecných sympatií. Nevycházel z toho žádný jednoznačný vítěz.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Potom jsem začala přemýšlet o možnosti navštívit úvodní modul více z nich a podle toho si pak vybrat. Všechny totiž nabízely možnost takhle začít a zaplatit zbytek jen když budu chtít pokračovat. A pak přišlo něco nečekaného.</span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<h3 style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Nabídka</span></span></h3>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Zazvonil mi telefon a volal mi ten člověk z Koučink centra, co mi tam dělal to soukromé intro. Že jsem prý říkala, že jsem programátorka (Fronéma tiše prská do telefonu), a že by se mnou chtěl něco probrat. Ukázalo se, že chtějí dělat renovaci svých stránek, a nabídli mi, že bych jim s tím mohla pomoci výměnou za slevu na kurz. To mě v první fázi zaujalo, vyměnili jsme si na to téma nějaké maily a telefonáty. Potom jsem si ale představila, že by to asi znamenalo se probírat nějakým ošklivým PHP, a chtěla jsem to zahrát do autu. Dotyčný mě ale přemluvil, ať se aspoň sejdu s jejich majitelkou, že přijede za mnou. Tak jsem si řekla, že si ji alespoň prohlídnu, a když nic, tak že udělám malý dobrý skutek, poradím, budu trochu dělat chytrou a tím to skončí.</span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Co čert nechtěl, ten den, kdy jsme se měli sejít, jsem měla ráno takovou depresivní epizodu a byla jsem z toho masivně vyčerpaná. Uvažovala jsem, že to zruším, ale bylo mi to blbé, tak jsem se dopravila na místo a doufala jsem, že to prostě nějak dopadne. </span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Lenka působila nečekaně pozitivně. Nevím proč jsem si představovala, že přijde někdo o dvacet let starší a odměřenější. Povídali jsme si o těch jejich stránkách, o koučování, a o všem možném. Došlo i na vysvětlování, jak funguje bitcoin. Nakonec mi to celé i docela zvedlo náladu a cítila jsem se celkem uvolněně. Což na to, jak občas z cizích lidí tuhnu, je docela úspěch.</span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Bavily jsme se i o ostatních školách. Jak jsem je skoro všechny obešla, tak jsem měla srovnání a zároveň čerstvý pohled. Na oplátku jsem vyzvídala, co ona ví o mých ostatních favoritech. O ACE říkala, že kombinují koučink s mentoringem a že ona preferuje koučink v čisté formě. To já preferuji taky, protože koučování mi samo o sobě přijde dost mocný. Trochu to v mých očích zmenšilo mojí chuť do ACE jít. Koneckonců, oni se vlastně chlubí členstvím v <a href="http://emcc-czech.cz/">EMCC</a> a to má mentoring přímo v názvu. Ptala jsem se i na R&E, a tam zas říkala, že ten člověk, co to vede, byl dříve u Neuroleadershipu, a že tam právě jednou podle přesné osnovy a návodů. Těžko říct, jestli to v R&E převzali ve stejné striktnosti, ale taky to trochu odebralo body.</span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Já už jsem předtím z toho chtěla nějak vycouvat, a říkala jsem jim, že PHP nedělám a že pro ně bude mnohem lepší najmout nějakou firmu, co se tím zabývá. Tam mi ale bylo vysvětleno, že by se jim hodil i nějaký člověk, který by jim takovou firmu pomohl sehnat, pomohl se s nimi domluvit a dělal jim jakéhosi překladače. To se mi zalíbilo, protože jsem vlastně vždycky byla pyšná na to, že umím dobře vysvětlovat technické věci netechnickým lidem. A tady by to konečně někdo ocenil. Nakonec mi nabídla, že bych si mohla polovinu ceny kurzu odpracovat. Tak jsem se ještě ptala, jak by to tedy probíhalo v praxi. Prý bych jim prostě alokovala nějaký můj čas a spotřebovávali bychom ho věcmi, které umím, baví mě, a které jim k něčemu budou. Ok. Zeptala se mě, co mě baví. Mě zachvátila malá panika, protože jsem byla ještě pod vlivem toho poťapaného rána, a prostě jsem si nedokázala vzpomenout na něco, o čem bych mohla říct, že mě baví. Nakonec jsem si vzpomněla na blog. Baví mě psát blog! No prý že výborně, že to by mohla být nějaká vedlejší součást náplně. Psát o výcviku jak probíhá a tak. (Takže pozor, pokud všechno dobře půjde, tak i tento článek se už bude počítat mezi ty, které se budou načítat do mojí slevy. Přijde mi fér to nějak explicitně zmínit, tak to tímto dělám.)</span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<h3 style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Rozhodování</span></span></h3>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Odešla jsem domů s časem na rozmyšlení. Dost jsem váhala, jestli mi bude vyhovovat ta volnost spolupráce. Domluvili jsme si počet hodin, které jim budu “dlužit”, ale nevěděla jsem, jak to bude prakticky probíhat. Co když mezi námi bude nějaký spor o tom, co jak dlouho trvá? Co když nakonec ode mě budou chtít víc, než kolik já chci dát? Co když by vlastně bylo jednodušší si na to vydělat ve své oficiální práci?</span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Dost mě překvapila moje reakce ukazující přesvědčení, že buď já nebo ona na tom prodělá. Že je to zero-sum game. To je vlastnost nebo myšlenka, kterou pokládám za hloupou, vlastně vyloženě kontraproduktivní, a chci se jí zbavit. Ale zase si říkám, že kde se toho lépe zbavit, než v přítomnosti lidí, kteří to tak zjevně neberou.</span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Přitom Lenka působila, ze má autentický zájem na spolupráci, která nám oběma bude dělat radost. Dokonce, když jsem v chabé snaze dát nesmyslný příklad řekla, ze mě třeba baví dělat origami, tak se snažila nějak napasovat jak by pro ni mohlo být užitečné i to. Říkala, že ji baví hledat příležitosti v tom, co lidi baví, spíš než nejdřív vymyslet úkol a hledat, kdo ho splní. Wow, inspirativní. Takových lidí moc neznám a pokud by to šlo, tak bych se tím ráda “nakazila”.</span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Moudrý čtenář už jistě ví, kam to směřuje. Po víkendu plném převalovaní toho v hlavě jsem se rozhodla do toho jít. Nevím sice přesně, co mě čeká, ale vypadá to, že to bude zábava. Samotný výcvik začnu v půlce dubna a už teď se nemůžu dočkat. </span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Co se mého koučování týče, tak pokračuji ve schůzkách. Nechci už tenhle článek dál prodlužovat, takže vyprávění o tom bude někdy jindy. Pokud chcete, podívejte se do mé <a href="https://www.facebook.com/groups/802926823196636/">skupiny</a> na reference.</span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-78666530071035433952017-03-20T12:23:00.000-07:002017-03-20T12:24:53.125-07:00Jak začít běhatNěkteří z vás si možná všimli, že tohle je můj bývalý běhací blog, kam jsem popisovala moje zážitky z běhu a myšlenky, které se mi u toho honily hlavou. Takže se to sem vlastně hodí. Dneska jsem se byla proběhnout, bylo to strašně dobrý, a najednou mě napadlo, že je hrozná škoda, že spousta lidí vůbec neví, jak je běhání blažené potom, co překonáte ty počáteční nepříjemnosti.<br />
<br />
<h3>
Proč?</h3>
<br />
To, proč vám doporučuju začít běhat, není protože je to zdravý, dobře to pálí kalorie, je to prakticky zadarmo, uvidíte u toho části města, který byste jinak neviděli a kecy kecy, všechny ty věci, který jste už slyšeli. Doporučuji běhání kvůli tomu, že je to instantní zlepšovač nálady. Já jsem po běhu jak po skleničce vína vypité v dobré společnosti. Nastartovaná, rozjařená, vysmátá. Říká se tomu runner’s high. A když to má jméno, tak je jasný, že to je obecnej jev a že je dobrá šance, že je to dosažitelné i pro vás.<br />
<br />
Pokud jste už někdy zkoušeli běhat a nevydrželi, tak je pravděpodobné, že to bylo peklíčko. Píchání v boku, nedostatek dechu, bolavý bůhvíco. Asi jste běželi moc rychle a nikdy jste se do toho blaženého stavu nedostali. Já vám rozumím. Já jsem za život začínala běhat asi pětkrát, přesně všechno tohle se mi dělo a vždycky jsem toho nechala prakticky dřív než jsem začala. Tenhle článek je takový souhrn tips & tricks, který by měly zvýšit šanci, že to rozběháte až do toho levelu, kdy to běhá samo.<br />
<h3>
<br />Vybavení</h3>
<br />
Běhací boty samozřejmě nic nezkazí, ale jde začít i bez nich. Normální tenisky postačí, pokud budete běhat přes špičku. O tom dál. Co doporučuju je pouzdro na mobil na ruku. Když vidím ty lidi co běhaj s mobilem v ruce, tak mám tendenci je litovat. To musí tak překážet. Postačí i to nejlevnější, speciální bonus je, pokud bude s kapsičkou na klíče. Co je absolutně nutné, je pořádná podprsenka pro ty, co mají větší prsa. Jinak, co se oblečení týče, oblékněte se tak, jako by bylo o pět až deset stupňů víc než je.<br />
<br />
<h3>
Technika běhu</h3>
<br />
Jediná důležitá věc, na kterou je potřeba myslet, je došlapovat přes špičku. Můj ortoped jednou moc pěkně říkal, že koleno je otrokem kotníku a kyčle. Ty se ohýbají ve více osách, zatímco koleno jen v jedné. Jak se nastaví, tak to koleno dostane a nic s tím neudělá. Podobný princip je i u došlapu. Když dopadnete na patu, tak to jde přes dlouhou kost rovnou do kolena. Pokud máte extra tlumivý boty, tak si to asi můžete dovolit, ale furt není o co stát.<br />
Dopadem na špičku myslím to, že první se země dotknou bříška za prsty, ideálně někde uprostřed. Na patu se potom došlápne, ale už zpomaleně. Tím se koleno odstíní od nárazu jako na pružince. Ze začátku je to malinko náročnější, ale stojí za to se to naučit.<br />
Ideální je vyzkoušet si pár běhokroků (skokoběhů? běhometrů?) úplně na boso. Stačí po bytě. Na paty se vám nebude chtít. Běhejte v botách tak, jak byste běhali naboso.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV2TM4qRCyTxXie9KOo5H9kok3_Am_nNm2Z4efYCdd87VcFvMFyeL2fZtZEhb7fEjoL70c29iE0w266v26mZFA-Qnclwqe86l7diQ5-Grsa5BP0TNQnsLSt90F6x0AgQTyCubZKJJbGqM/s1600/feet.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV2TM4qRCyTxXie9KOo5H9kok3_Am_nNm2Z4efYCdd87VcFvMFyeL2fZtZEhb7fEjoL70c29iE0w266v26mZFA-Qnclwqe86l7diQ5-Grsa5BP0TNQnsLSt90F6x0AgQTyCubZKJJbGqM/s400/feet.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<h3>
Jak se rozběhat</h3>
<br />
Důležité je začít pomalu. Začněte s dvaceti minutami na jeden pokus. Ideální by bylo to dělat třikrát týdně, ale jak to vyjde, tak to vyjde. Sledujte dech. Jestli se zadýcháváte tak, že byste nemohli mluvit, zpomalte. Pokud není kam zpomalit, přejděte do chůze. Až se rozdýcháte, tak se zas rozběhněte. Je úplně ok běžet jen tak pomalounku. Nesledujte vzdálenost, nesledujte rychlost, jen tomu dejte těch dvacet minut snahy. Věřte mi, bude se to velmi rychle zlepšovat, stojí za to se párkrát kousnout.<br />
Až zvládnete dvacet minut v kuse, tak začněte pomalilinku prodlužovat.<br />
<br />
<h3>
Jak se u toho nenudit</h3>
<br />
I pro mě začíná být běh zábava asi až tak po deseti minutách. Je možný, že prvních pár výběhů to nepřijde. Takže jako záložní plán funguje hudba do sluchátek, audio knížky, snaha volit pokaždé jinou trasu atd. Já mohutně doporučuju <a href="https://zombiesrungame.com/">Zombies, run!</a> Je to běhací hra na mobil. Přesunete se do postapokalyptického světa, kde jsou všude hordy zombíků. Vy se stanete běžcem číslo 5 pro jednu pevnost, kde žijí jedni z posledních živých. Budou vám zadávat různé mise, ve kterých shodou okolností budete potřebovat běhat. A na pozadí se rozvíjí temný příběh. Hra vás nijak nepenalizuje za zpomalení do chůze, je to na vás. Navíc vám to automaticky bude měřit čas a trasu, což je motivační. Zkuste si to prostě stáhnout a uvidíte, je to zadarmo. Takže při běhu střídejte svoji pozornost mezi došlapem, dechem a vámi zvolenou zábavou. Uvidíte, že dvacet minut uběhne jak nic.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTwcqDah1KKrMK4p8e5AL1KYbSvwlzdK5q5V2WnGd9uE9Ar2Gjn-UlnlFXfbzdGfWkuAyaw70-4-J1YjA63czYLNjS_rrgIxtzqRRtig-3BFNVvu2jJ-zCr-B55AW2ylSN7yJT_udiTnw/s1600/zombies-featured.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="216" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTwcqDah1KKrMK4p8e5AL1KYbSvwlzdK5q5V2WnGd9uE9Ar2Gjn-UlnlFXfbzdGfWkuAyaw70-4-J1YjA63czYLNjS_rrgIxtzqRRtig-3BFNVvu2jJ-zCr-B55AW2ylSN7yJT_udiTnw/s400/zombies-featured.png" width="400" /></a></div>
<h3>
<br />Ozvěte se</h3>
<br />
Pokud jsem vás náhodou namotivovala, dejte vědět! Pokud si o tom budete mít s kým povídat, tak je mnohem větší šance, že skutečně začnete. Pokud by vás bylo víc, uděláme si na to nějakou skupinku a můžem si fandit vzájemně.<br />
<br />
<h3>
A hlavně</h3>
<br />
Nezapomeňte mávat protiběžícím lidem. Stačí zvednout dlaň, usmát se nebo pokývnout hlavou. Běžci se zdraví a je to hrozně příjemná věc.<br />
<div>
<br /></div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-68623165194829968082017-03-11T07:20:00.000-08:002017-07-03T01:17:34.788-07:00Investování pro každého<br />
Disclaimer: Nejsem investiční poradce, nemám v tom směru žádné speciální vzdělání, a už vůbec, co tu píšu, se nedá brát jako investiční doporučení nebo návrh smlouvy. A taky vůbec nerozumím tomu, proč je potřeba tyhle disclaimery psát a jestli to má nějakou právní účinnost :) Berte to prostě tak, jako kdybych vám tohle povídala, kdybyste se mě na to zeptali někde v hospodě u piva.<br />
<br />
Netvrdím, že to, co tu popisuji, je jediná možná strategie. Netvrdím dokonce ani to, že je to ta nejlepší. Určitě ale je nejjednodušší a přitom poskytuje dobrou naději na dobré výnosy.<br />
<br />
<h3>
Než začnete</h3>
<br />
Pokud máte dluh (s výjimkou hypotéky a asi i leasingu), splaťte nejdřív ten. Vytvořte si rezervu a tu držte na spořícím účtu. Měla by pokrýt jeden měsíc života, lépe tři. Mějte banku, kde vám na to dají alespoň 1% úrok.<br />
<br />
<h3>
Jak na to</h3>
<br />
Založte si účet na <a href="https://www.degiro.cz/">https://www.degiro.cz/</a>. Vyčleňte si peníze, ideálně stejnou částku každý měsíc. Pošlete je na Degiro a kupte za ně <a href="https://www.schwabfunds.com/public/csim/home/products/exchange_traded_funds/summary.html?symbol=SCHB">Schwab U.S. Broad Market ETF</a>, který se obchoduje pod symbolem SCHB. Nesnažte se vyčíhnout nejnižší cenu, kupujte hned. Neprodávejte. Opakujte.<br />
<br />
Mimochodem, velmi podobnou strategii doporučuje pro drobné investory i <a href="https://www.fool.com/investing/2017/02/26/warren-buffett-just-revealed-the-best-investment-m.aspx">Buffett</a>. Pokud vám nestačí odvolání se na autoritu, věnuji zbytek článku tomu, proč si myslím, že je to dobrý nápad.<br />
<br />
<h3>
Co je to Schwab U.S. Broad Market ETF?</h3>
<br />
Schwab U.S. Broad Market ETF (SCHB) je ETF (Exchange Traded Fund) neboli fond obchodovaný na burze. Existuje jich mnoho, tento nakupuje akcie všech veřejně obchodovatelných společností v Americe. Pokud si ho koupíte, kupujete si vlastně miniaturní podíly firem. Cena vašeho podílu bude klesat i stoupat spolu s jejich cenami a budete dostávat dividendy. Ty neprojíte, ale v dalším měsíci za ně dokoupíte další podíly.<br />
ETF, které takhle fungují je více, tento jsem vybrala, protože má suverénně nejlevnější poplatky za správu (0.03%). Navíc je jeden podíl relativně levný oproti ostatním. V době psaní článku to vychází cca na 1450 korun.<br />
<br />
<h3>
Aha, takže podílové fondy?</h3>
<br />
NE. To, co se u nás prodává pod pojmem podílové fondy, je většinou drahá a nefunkční věc. V typickém podílovém fondu sedí lidi a snaží se obchodovat s penězi klientů. V naprosté většině případů vydělají méně než automatické indexové fondy. Navíc si za to berou obří poplatky. Časté jsou 2 % ročně za správu, obvykle i nějaké procento vstupních poplatků. SCHB, jak už jsem zmínila má náklad 0.03 % ročně a žádné vstupní poplatky.<br />
Pokud máte peníze v podílových fondech, běžte se podívat, jaké mají poplatky. Zvažte, zda peníze nepřesunout jinam.<br />
<br />
<h3>
Proč vůbec investovat do akcií?</h3>
<br />
<br />
Akcie mají strašnou pověst. Vždycky se spolu s nimi skloňuje risk. Riskantní je vsadit na jednu akcii. Složité je porazit trh. To, co já vám doporučuji, je nesnažit se ani o jedno. Naopak, doporučuji se svézt spolu s trhem. Pokud vydržíte investovat a neprodávat několik let, třeba pět a víc, budou i akcie poměrně bezpečnou investicí.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyD7WNhaqvFMxBfh6Jamb3pSq8-rCT92fYXCFOoj-_opFKBxFuhmUcw2ID8kdbZdb17smQTlMo3ch-KNT-M_7TZSAZhBrE-Cir5YeGVQ3EVE5R-t1WoUHinGXOylyA2z6mN9odhlKXmVQ/s1600/sp500historical.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="171" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyD7WNhaqvFMxBfh6Jamb3pSq8-rCT92fYXCFOoj-_opFKBxFuhmUcw2ID8kdbZdb17smQTlMo3ch-KNT-M_7TZSAZhBrE-Cir5YeGVQ3EVE5R-t1WoUHinGXOylyA2z6mN9odhlKXmVQ/s400/sp500historical.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zdroj <a href="http://www.multpl.com/s-p-500-historical-prices">http://www.multpl.com/s-p-500-historical-prices</a></td></tr>
</tbody></table>
<br />
Tohle je graf S&P 500 za celou dobu své existence, tj 145 let. SCHB tak dlouho neexistuje, složením se od S&P 500 lehce liší, ale pro potřeby tohoto články jsou vývoje jejich cen dostatečně podobné. Budu se proto na S&P 500 odvolávat.<br />
Během této doby vydělal každý rok průměrně 9 % (počítáme-li s reinvestováním dividend). Pokud to očistíme o inflaci, je to něco pod 7 %. (Pro srovnání, současný výnos vašeho spořícího účtu očištěný o inflaci by byl v záporu.) Tahle čísla zahrnují všechny ty slavné krize a propady. Trh to vždycky nakonec vybere a pokračuje vzhůru. Stačí prostě nepanikařit a dál investovat. S<a href="https://dqydj.com/sp-500-return-calculator/">počítejte si sami výnosy pro různá období</a>.<br />
<br />
<h3>
Proč investovat pravidelně stejnou částku</h3>
<br />
Tohle je jedno z kouzel. Pokud budete každý měsíc investovat stejnou částku, nejen že přežijete propady v ceně, ale dokonce na nich vyděláte! Když bude cena zrovna níž, koupíte za stejnou částku víc. Naopak, když bude trh drahý, koupíte automaticky míň. Získáte tak výhodnou průměrnou nákupní cenu. V některých případech tak můžete získat ještě větší výnos, než když jen vložíte peníze a necháte je být.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIydHrOoCmU2977pLd-7Qjr-ZfhuHPjfWw_oKM5kRfNGL4VbfJiQ3Ppc68jeHBX8Ks-pcsryu-3fRq1z2inIvSvZyz33nk7NDwrMG8BdsyvO3F3fXd6qYaEwKuLZpE4WnELIwQi3rsMUA/s1600/sp500+DCA.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIydHrOoCmU2977pLd-7Qjr-ZfhuHPjfWw_oKM5kRfNGL4VbfJiQ3Ppc68jeHBX8Ks-pcsryu-3fRq1z2inIvSvZyz33nk7NDwrMG8BdsyvO3F3fXd6qYaEwKuLZpE4WnELIwQi3rsMUA/s400/sp500+DCA.png" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<div>
Vlevo vidíte vývoj ceny S&P 500 od roku 2000. První propad je prasknutí “internetové bubliny”, ten druhý je finanční krize, co začala 2007. Vpravo vidíte, jak by narůstalo vaše jmění, kdybyste každý měsíc investovali 1000 korun. Zaplatili byste 206 000, vaše jmění by bylo 434 000, průměrný roční výnos 8 %. Přitom hodnota S&P 500 během té doby stoupala průměrně “jen” o 5 % ročně.<br />
<a href="https://dqydj.com/sp-500-dividend-reinvestment-and-periodic-investment-calculator/">Kalkulačka</a> pro ty, co si to chtějí ověřit.<br />
<br />
<h3>
Proč Degiro?</h3>
<br />
Degiro je broker, přes kterého můžete nakupovat cenné papíry. Vybrala jsem ho do doporučení, protože má s velkým odstupem nejnižší poplatky od ostatních brokerů. Navíc nemá žádné požadavky na minimální investici. <a href="https://finlord.cz/2016/12/srovnavame-ib-lynx-degiro-fio-patria/">Tady je srovnání</a>. U vybraných ETF, jako například SCHB, navíc Degiro momentálně odpouští poplatek za nákup.<br />
<br />
<h3>
Co když chcete investovat jen malé částky?</h3>
<br />
Chápu, že i 1500 měsíčně může být pro někoho moc. Jeden podíl momentálně stojí cca 1500 korun. I kdybyste měli uspořit každý měsíc jen pětistovku a koupit si jeden podíl za čtvrt roku, stojí to za to. Nepřeskočte ale tu část o které píšu na začátku, tedy vytvoření rezervy pro případ nepředvídatelné situace.<br />
<br />
<h3>
Nesnažte se být chytřejší než trh</h3>
<br />
Pokud vás tohle téma zaujme a budete o tom dál číst, pravděpodobně narazíte na mnoho rad a strategií. Mnoho z nich je motivováno snahou brokerů přimět vás obchodovat častěji a zaplatit víc na poplatcích, nebo snahou novinářů přinášet pořád nějaké zásadní zprávy. Pokud si nechcete z investování udělat hobby, budou vám akorát odvádět pozornost a znejisťovat vás. Doporučuji si jich prostě vůbec nevšímat a číst jen ověřené zdroje.<br />
<br />
<h3>
Daně</h3>
<br />
Kapitálový výnos (neboli to, že prodáte dráž než jste koupili) je osvobozen od daně, pokud daný papír držíte déle než tři roky, nebo pokud váš příjem nepřesáhne sto tisíc korun za rok. Dividendy se bohužel musí danit, a to i když je reinvestujete. Sazba je 15 %. (Stejně se btw daní i úrok na spořících účtech.) Je potřeba to napsat do daňového přiznání, broker by vám měl připravit podklady.<br />
<br />
<h3>
Morální pohled</h3>
<br />
Někteří lidé mají problém s tím, že by vydělávali bez práce, že je to možná nějaké vykořisťování, že jsou to peníze “z ničeho”. To, co tady popisuji, je vlastně nákup malinkatých podílů hodně firem naráz a inkasování podílu na jejich zisku. Ty peníze se berou tam, kde ta firma slouží svým zákazníkům a oni jí za to rádi dávají peníze. Na pohybu cen se podílejí i investoři, kteří chtějí nakupovat a prodávat stejně tak jako vy. Z morálního hlediska není rozdíl mezi procentem z akcií a procentem na spořícím účtu.<br />
<br />
<h3>
Závěrem</h3>
<br />
Pokud chcete více informací a širší výklad, doporučuji <a href="http://jlcollinsnh.com/stock-series/">tuhle sérii</a>. Pokud je vám tu cokoli nejasné, napište mi. Vysvětlím a případně doupravím. Pokud máte pocit, že tu mám nějakou chybu, ozvěte se. Opravím a budu mít radost, že je tento mininávod o něco lepší.</div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com15tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-666414552033241722017-03-05T08:18:00.001-08:002017-03-05T10:16:16.134-08:00Můj vztah k penězůmPokládám za důležité zmapovat svoje přesvědčení a názory ohledně peněz, pokud chci v té oblasti dosahovat nějakých zajímavých cílů. Posledních pár dní jsem tohle téma intenzivně převalovala v hlavě, až jsem se to rozhodla sepsat do článku.<br />
<br />
<h3>
Dětství</h3>
<br />
První názory na peníze samozřejmě pochází z dětství. Když jsem byla malá, myslela jsem si, že naše rodina je chudá. Ne tak chudá, že bychom neměli co jíst, spíš tak jako něco, co bych s lepšími vyjadřovacími schopnostmi nazvala nižší střední třídou. Ono to tak asi nejspíš nebylo. Mluví pro to například to, že jsem chodila na soukromou střední, měla jsem mobil jako jedna z prvních ze třídy, dobrý počítač, sestra měla drahé cello. Pro pochopení, proč mi to tak asi přišlo, je potřeba popsat zbytek situace.<br />
<br />
Moji rodiče celý můj život vedou dětský sbor. Je to jejich podnikání, ale protože jenom vedením sboru si na to nevyděláte, tak táta trávil dopoledne děláním naučných pořadů pro školy. Máma byla míň vidět, ale dělala všechno možné kolem, co bylo potřeba. Pracovali od rána do noci a to nemyslím obrazně. Vlastně nebylo nic jiného, čemu by věnovali nějakou podstatnou část času. Neměli žádné koníčky ani přátele, se kterými by se nějak potkávali. (Jednou za čas se šlo o víkendu na výlet na Brdy, ať jim nekřivdím.)A nad tím vším se vznášela neustálá atmosféra většího či menšího stresu z toho, co ještě není hotovo a mělo by. Sbor (jehož jméno nesmíme vyslovit) byl úspěšný, ale nepamatuji si, že by se z toho někdy radovali a užívali si to.<br />
<br />
I když jsme materiálně nijak netrpěli, můj dětský mozek si to vyložil tak, že tohle je to, co nás chrání před smrtí hlady (protože proč by to někdo jinak podstupoval), a tudíž jsme chudí. A taky to ve mně zanechalo dojem, že nikdy nechci být dospělá, že je to konec všeho příjemného.<br />
<br />
Tohle všechno způsobilo, že jsem snila o zaměstnání s pevnou osmihodinovou pracovní dobou. A to jako opravdu snila, že jako ať je to klidně jakkoli zlá práce, ale ať úderem páté končí a mám čas pro sebe. To mi přišlo jako výrazný krok vzhůru na žebříčku životní spokojenosti.<br />
<br />
<h2>
</h2>
<h3>
První práce</h3>
<div>
<br /></div>
Fast forward do mých patnácti let. V té době jsem byla doma už dost nespokojená a začala jsem osnovat plány, jak to udělat, abych se úderem osmnáctých narozenin mohla odstěhovat. Prohlédla jsem si ceny bytů a rozhodla jsem se, že musím do tří let vydělat milion. Trochu se ušklíbám nad mojí tehdejší naivitou, ale dávám si velké plus za odvahu. :)<br />
To mě přivedlo k tomu, že jsem se stala prodejcem Herbalifu. Tenkrát mě fascinovaly MLM systémy, slibovalo to potenciálně větší výdělek než nějaké brigády, a pak jsem prostě v naprosto správnou dobu dostala do ruky správný letáček.<br />
<br />
Tím jsem byla vystavena úplně jinému pohledu na svět a hlavně na peníze. Dali mi přečíst Bohatého a chudého tátu a Cashflow kvadrant. Přebrala jsem z toho myšlenku aktiv a pasiv, ale nedokázala jsem vymyslet žádný způsob, jak aktiva vytvářet. Co se týče té práce, flákala jsem to a tak mé výdělky nebyly moc zajímavé a po nějaké době jsem toho nechala. Zhnusilo se mi někomu něco prodávat a moje motivace nebyla dost silná na to, abych se kousla.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixlv6chETXtQO-eqiJCWt03s08QPBW4Lb5wp9AtcZGeQ_xIO4fF5299sOzPcOn3X-_nqa2GiQFNhrI55Qv81xA40GZLbbfZPP-pm-rTerkNlFplu3JVPwKEl3twok-MqHD9VHxoT7tZ1o/s1600/Casflow%252Bkvadrant%252Bl%25C3%25ADmec.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="244" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixlv6chETXtQO-eqiJCWt03s08QPBW4Lb5wp9AtcZGeQ_xIO4fF5299sOzPcOn3X-_nqa2GiQFNhrI55Qv81xA40GZLbbfZPP-pm-rTerkNlFplu3JVPwKEl3twok-MqHD9VHxoT7tZ1o/s640/Casflow%252Bkvadrant%252Bl%25C3%25ADmec.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Cashflow kvadrant</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
Nakonec jsem se skutečně od rodičů kolem toho osmnáctého roku odstěhovala, ale bylo to díky mému tehdejšímu partnerovi. Moje vize ideálního života byla něco jako že budu žít skromně, budu spořit a vždycky když naspořím tak si koupím nějaký kvalitní, drahý kus vybavení do bytu, dokud nebudu mít všechno luxusně zařízené. Bylo tam zjevné přesvědčení, že stojí za to dát hodně peněz do věcí, a že cesta ke štěstí je z definice náročná, dlouhá, plná dřiny.<br />
<br />
<h3>
Cesta za nezávislostí</h3>
<br />
Takže je mi osmnáct, začínám studovat vejšku a u toho pracuji na poloviční úvazek. Máme s mužem společné peníze, které nám tak nějak akorát vychází a tak nějak fungujeme. Tou dobou jsem se teprve učila programovat tak, aby mi za to někdo byl ochoten zaplatit, a tak jsem měla za začátku administrativní práci a mizerný plat. Má snaha o zbohatnutí se tehdy koncentrovala do snahy napsat si robota, který by obchodoval na forexu. Hodně jsem se u toho naučila, ale nikdy mi to nefungovalo. Zbohatnutí jsem si tehdy představovala tak, že budu mít neurčeně mnoho peněz.<br />
<br />
Později přichází nějaké spory o to, jak se společnými penězi nakládat, a já si znovu uvědomuji, jak je pro mě důležité, abych byla co nejvíc nezávislá. Pak jsme se rozešli a já se odstěhovala do skoro-holo-pokoje na kraji světa. Tehdy jsem taky získala svoji první poloprogramátorskou práci (pořád poloviční úvazek) a měla jsem nějaký malý přebytek peněz. Někdy v té době jsem dělala nákupy, nad kterými kroutím hlavou i teď. Třeba jsem si koupila tehdy hrozně drahý mobil HTC touch pro 2. Nový! Tehdy to stálo přes dvacet tisíc. To bych si nekoupila ani teď s několikrát vyšší hodinovkou, nižší hodnotou peněz a s tím, že mám nějaké uspořené peníze. Bonus za přechod mezi pracemi jsem utratila za AFF (parašutistický) výcvik. To bylo 42 tisíc. Taktéž. Nevím, co jsem si přesně myslela, ale zjevně pro mě bylo mnohem důležitější plnit si dětské sny než nějaký dlouhodobý plán. Tou dobou jsem nic nespořila a dokonce jsem se dostala do nějakého malého dluhu, protože jsem neměla rezervu ani na jeden měsíc.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://scontent.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/2291_51396228535_3409_n.jpg?oh=146c9f39429111a216a51e54c82f6163&oe=593E3D63" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="265" src="https://scontent.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/2291_51396228535_3409_n.jpg?oh=146c9f39429111a216a51e54c82f6163&oe=593E3D63" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tak já padám</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
Když mi bylo 21, začala jsem pracovat na první skutečně programátorské pozici. Byla jsem placená od hodiny a vedlo to k tomu, že jsem tam chodila míň často, než bych mohla. Stále žádné úspory, natož investice, prostě se nějak přežívalo od měsíce k měsíci. Moje vize byla, že budu tak nějak pracovat celý život, a pokud si pokryju svoje náklady, tak to bude ok.<br />
<br />
O dva roky později měním práci a stávám se zaměstnancem. S pevným platem a pevnou osmihodinovou dobou. Myslela jsem si, že mi to prospěje. Mno, haha. Zpětně viděno jsem mohla zvolit mnohem lépe. Strávila jsem tam dlouhých tři a půl roku a prakticky celou tu dobu jsem u toho trpěla. Plat jsem v té době měla už nadprůměrný, ale bůh ví, co se s těma penězma dělo. Už jsem měla rezervu na měsíc dopředu, ale víc nic. Znovu jsem se snažila naučit se vydělávat na forexu, tentokrát ručně. Znovu jsem to po nějaké době vzdala.<br />
<br />
Trochu k tomu utrpení v práci. Pod článkem o tom, jak přestat pracovat, mi někdo řekl, že to musí vyplývat z toho, že nemám ráda svoji práci. Tak jako ano a ne. Programování jako takový je boží. Ta reálná náplň práce, za kterou se platí, je někdy zajímavá a někdy opruzná. Další složka je, že jsem perfekcionista, mám masivní impostor syndrom a mám vypěstovaný nějaký implicitní strach z nadřízených. Je pro mě jednoduché spadnout při relativně malém problému do úzkostí z toho, že to nezvládám, nikdy to zvládat nebudu a umřu hlady. Tedy, já mám svoji práci v principu moc ráda, ale v praxi to je občas dost tíživé a tím horší, čím míň si můžu vybrat, kdy budu pracovat. Já si samozřejmě uvědomuji, že si to “dělám složitější” sama, ale změnit to je práce na dlouho (a na tom pracuji). A second best je prostě moct se na to v blbej den vykašlat a počkat až se moje vnitřní zdroje samy obnoví. A taky co nejvíc oddělit práci od toho, že na tom závisí má existence. To v té poslední zmíněné práci nešlo, vlivem dalších životních okolností jsem byla často psychicky vyčerpaná a čas od času jsem se tam prostě složila. Zbytek času jsem se bála, že se to zas někdy brzo stane. Vydržela jsem tam tak dlouho, protože jsem měla obavy, že by mě nikde jinde nechtěli.<br />
<br />
Tedy zpět, nebojte, už jsme skoro v současnosti. Je mi skoro 27 a po zásadní životní krizi odcházím z té zlopráce a stávám se zase živnostníkem. Navíc se šestihodinovou “pracovní dobou”. To mi tenkrát přišlo jako největší ráj na zemi. Chodit domů ve tři, krása. Zároveň je to první chvíle, kdy konečně začínám vytvářet nějaké úspory, yay! Tenkrát jsem uvažovala, že si vezmu hypotéku, abych ušetřila za nájem, ale spočítala jsem si, že to není zas až tak výhodné, a vykašlala jsem se na to. Koukala jsem na různé spořící a investiční produkty, ale bála jsem se všeho nepojištěného. Takže jsem to dávala na spořící účet, na kterém se mi pomalu snižoval úrok.<br />
<br />
Tenkrát jsem si myslela, že na žití z výnosů peněz by bylo potřeba mít třeba sto miliónů.<br />
Škoda, že mi už tenkrát někdo neřekl to, co píšu v <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/01/jak-prestat-pracovat.html" target="_blank">úvodním článku</a>, mohla jsem mít dva roky náskok. <br />
<h3>
<br />Současnost</h3>
<br />
Před rokem a kousek jsem změnila práci zatím naposled. Stále živnostník, volná pracovní doba, práce z domova. Sen. Stejně jako před sedmi lety mě volnost vedla k tomu, že jsem pracovala míň a míň. Vlastně jsem neměla žádný důvod, který by mě přinutil pracovat víc. Vydělala jsem si i tak dost a žádný dlouhodobý plán jsem neměla. Možná leda tak dál zvyšovat efektivitu svojí práce, aby mi stačilo pracovat třeba jen pár dní v týdnu. Ale ta myšlenka, kterou jsem si už v patnácti oblíbila, že je potřeba najít způsob, jak vydělávat bez toho, abych měnila čas za peníze, zůstala dál nenaplněna.<br />
<br />
Celou dobu jsem doufala, že mě napadne nějaký zázračný podnikatelský nápad, já se do toho pustím a to bude moje cesta ven z nutnosti pracovat. Je mi 29 a už se mi to zdá spíš míň pravděpodobné. Asi na to nejsem ten typ. Ale konečně jsem si všimla toho, co jsem měla celou dobu před očima. Místo investice do vlastního podnikání můžu investovat do cizího a budovat si tak “nest egg”, peníze co pracují za mne. Těch peněz je potřeba mnohem míň, než jsem si myslela dřív.<br />
<br />
Má to zásadní výhody. Je to relativně nenáročné na čas a je to pro mě zábavné. Ostatně do grafů koukám ráda už od dob, kdy jsem si začala poprvé číst o forexu. Zároveň, pokud to udělám dobře, je tu velká šance, že až budu stará, nebudu potřebovat aby mě moje děti živily. (Jsem jediná, komu přijde, že ta myšlenka pořídit si děti, aby se o vás ve stáří staraly, je pěkně zvrhlá a sobecká?) Navíc jim třeba po mě zbude něco, co jim umožní žít život s uvolněnýma rukama už od začátku. Láká mě možnost něco takového vytvořit.<br />
<br />
Čím dál víc se mi líbí představa minimalistického života. Obdivuju <a href="https://www.tumbleweedhouses.com/" target="_blank">tiny houses</a>, ráda vyhazuju věci, a nějak mě přestávají lákat nejnovější technické novinky. Předposlední mobil jsem dostala od tehdejší partnerky, když si koupila novější model. Současný jsem koupila použitý. A ten následující, *gasp*, možná ani nebude iPhone :) Počítač chci mít dobrý, ale další věci jako chytré hodinky, ledničky připojené na internet a dokonce i virtuální realita mě nechávají chladnou. Vlastně se tomu sama divím, zvlášť u té virtuální reality, ale skutečně to vlastně ani nechci - ne že bych si to nějak zakazovala. Někde cestou se mi nepozorovaně změnila moje preference z drahých věcí na ty s dobrým poměrem cena/výkon. Možná je to proto, že už jsem si přeci jen jistější, že se o sebe dokážu vždycky postarat. Nemusím si tolik připomínat, že na to mám. Zažila jsem dost adrenalinových zážitků a mám pocit, že jejich mezní užitek klesl pod jejich cenu. Vidím spokojenost v jednoduchosti. Vlastně svým způsobem chci žít na stejné životní úrovni, jako žili rodiče, akorát bez všeho toho stresu. Pracuje se mi mnohem radostněji s vědomím, že za každý měsíc této snahy si kupuji i půl rok života v budoucnu, kdy bude všechen čas patřit jen mně.<br />
<div>
<br /></div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-83496391690623070282017-02-28T11:04:00.001-08:002017-03-27T11:56:52.516-07:00První frugal měsícJe za mnou první měsíc na <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/01/jak-prestat-pracovat.html" target="_blank">cestě k optimálnějšímu životu</a>. Tenhle článek je taková všehochuť. O přístupu, o investicích, o výdajích, o příjmech, o nákladech na volný čas. Myšlenky, které jsem za měsíc nasbíral a chci si je uložit. Budu rád, když mi to někdo okomentuje s tím, jak vypadá jeho rozpočet a porovnáme.<br />
<br />
<h4>
Minimalismus</h4>
<br />
Probral jsem další část věcí, a vytřídil jsem další na poslání dál. <a href="https://www.facebook.com/fronema/media_set?set=a.10154542714703536.1073741838.598518535&type=3" target="_blank">Podívejte se</a>. Co zbylo je teď mnohem smysluplněji uloženo než dřív a dělá mi to radost.<br />
<br />
<h4>
Voluntary hardship</h4>
<br />
Celý zbytek článku obhajuji, že i přes malé výdaje nijak netrpím. Tak teď se přiznám, že trochu složité si to přeci jen dělám, ale schválně. Věřím tomu, že hédonistická adaptace je mor, a že je potřeba ji občas zrestartovat. Uvědomím si, jak jsou některé věci dobré, až když je nemám. Tenhle měsíc jsem trénoval hned na dvou věcech. Asi před týdnem se mi povedlo si rozbít monitor. Místo toho, abych si hned koupil nový jsem se rozhodl, že budu chvíli fungovat jen s noťasem. Kupodivu je to docela v pohodě. A až si nový monitor skutečně pořídím, tak mi bude připadat obří :)<br />
<br />
Taky jsem asi týden bez internetu v mobilu. Přecházím na firemní tarif, čekám, kdy se to přepne, a nechci si kupovat balíček na další měsíc, ze kterého bych využil jen pár dní. A ono to, kupodivu, taky nejsou žádný muka. Poslouchám na cestách podcasty, které si předtím stáhnu doma na wifi a je mi fajn. Zabraňuje to takovému tomu kompulzivnímu kontrolování facebooku. A až ten internet zas budu mít, tak mi to bude přinášet mnohem víc radosti, než v době kdy jsem na něj byl zvyklý. Yay.<br />
<br />
<h3>
Příjmy</h3>
<br />
S potěšením mohu konstatovat, že jsem vydělal (po odečtení daní) víc než trojnásobek mých výdajů. Tento měsíc jsem se kousl, a napracoval nejvíc hodin za poslední rok a půl.<br />
<br />
Práce doma je skutečně náročná na to, že se člověk musí honit do práce sám.<br />
Teda ono to není zas až tak složité, ale je to potřeba to dělat. Já jsem to dřív nehrotil a bral jsem to tak, že dokážu vyžít s tím, co vydělám, i když se tak trochu flákám. Teď, když mám cíl vydělávat víc a investovat, tak je jednodušší si nastavit nějaký systém. Díky tomu ty konkrétní limity nejsou arbitrární a líp se dodržují. Můj den teď vypadá tak, že úderem deváté začínám pracovat. Někdy je to trochu náročné, protože jsme dřív měli doma taková líná rána, a teď to narušuji s tím, že “teď nemám čas, teď už pracuji,” což je mi někdy trochu líto. Ale má to svůj důvod a má to svoje výsledky, tak to stojí za to. Rozhodně to není tak, že bych se sdíral z kůže, a moji životní spokojenost to nesnižuje, spíš naopak. Když už totiž s prací začnu a zaberu se do toho, tak mě to baví, a mám z toho dobrý pocit. Těžký jsou jen ty začátky.<br />
<br />
<h3>
Investice</h3>
<br />
Co se investování týče, tak stále čekám až koruna posílí po konci intervencí. To bude nejdřív někdy v létě. Očekávám, že pak posílí o několik procent, tak se nevyplatí teď investovat do ničeho s nižším výnosem. Takže čekám.<br />
Další relevantní věc je, že v současnosti je trh dost drahý. Doporučuji <a href="http://www.multpl.com/shiller-pe/" target="_blank">tenhle graf</a>. Není nutné stoprocentně rozumět tomu, jak se to číslo počítá. Stačí si všimnout, že vždycky, když bylo nahoře, tak přišla nějaká krize nebo recese. Bylo by fajn, kdyby nějaká krizička, chci říct korekce, přišla akorát tak teď, abych za půl roku nakupoval za silnou korunu levné akcie. Můžeme jen doufat.<br />
Zatím jen dál studuju, jak to teda budu dělat, až to budu dělat, a nedělám nic.<br />
<h3>
<img src="" /><br />Výdaje</h3>
<br />
Celkově jsem za minulý měsíc posbíral výdaje za 16 000 (toto číslo stejně jako ostatní v tomhle článku je zaokrouhlené). V tomto číslu nejsou odvody a daně, ty beru jako snížení příjmu, nikoli výdaj.<br />
<br />
Lepší než jsme čekali! Vhodně jsem s tímhle začal v nejkratší měsíc roku, aby to dobře vypadalo. Poctivě jsem všechno zapisoval do <a href="https://toshl.com/" target="_blank">toshlu</a>. A teď mám podrobná data.<br />
<h4>
<br />Bydlení</h4>
<br />
Bydlení se vším všudy včetně internetu mám za 8100 (To je polovina nákladů, druhou platí samozřejmě můj muž). Je to drahý, ale zase máme velký byt jen pro dva, Přemek to má blizoučko do práce a náklady na přesun jinam (nejen peníze) jsou vysoké. Je tam prostor pro optimalizaci, kdyby se nám do toho někdy chtělo.<br />
<h4>
<br />Jídlo</h4>
<br />
Za jídlo jsem dohromady utratil 5200. Je to víc, než s čím by se asi dalo pohodlně vyžít, ale míň, než jsem za jídlo dával dřív, takže jsem celkem spokojen. 1300 z toho jsou restaurace. Pět hlavních jídel, a pak nějaké čaje a jiné nápoje. Je to taková cena za socializaci.<br />
<br />
<h4>
Nákupy</h4>
<br />
Pro experiment jsem zapisoval všechny potraviny, které jsme měsíc koupili domů. Celkem můj podíl (neboli půlka) je 3900. Z toho 1200 ovoce a zelenina, 900 maso, 380 vajíčka, 700 tuky a kokomléka. Je tam nějaká nepřesnost, protože je v tom třeba nákup kokosového oleje a ghí do zásoby, ale zase tam třeba není velký nákup oříšků, který jsme dělali na konci ledna a teď z něj žijeme. Část nákladů by mohla být menší, kdybychom netrvali na kupování bio masa a vajíček, ale doufáme, že mají lepší výživové parametry a taky že takhle podporujeme lepší zacházení se zvířaty, a kupujeme si tak odpustku pro svědomí.<br />
<br />
Celkově to hodnotím, že je to docela ok. Plán je jíst maso trochu méně často. Taky, pokud to půjde, budu ovlivňovat společnost, abychom chodili do levnějších restaurací. Pro mě osobně je dost jedno, jestli jím jídlo za 100 nebo za 200. To druhý mi dvakrát lepší nepřijde. Ale že bych kvůli tomu nešel na jídlo s lidmi, které chci vidět, to zas ne. Budu dál sledovat, kolik utratím za potraviny a restaurace, ale zapisovat položku po položce byla pakárna a už to dělat nechci.<br />
<br />
<h4>
Administrace</h4>
<br />
1000 padlo na pokutu za pozdní vrácení zbrojáku. To byla čistě moje lamovina. Zapoměl jsem, že se to musí, a dopis o tom mi přišel k rodičům. Je to přestupek a může se za to dát i mnohem větší pokuta, takže jsem nakonec ten litr ještě rád zaplatil. Něco takového se asi moc často dít nebude, ale reprezentuje to v rozpočtu nečekané výdaje, které vždycky nějaké budou.<br />
<h4>
<br />Služby</h4>
<br />
700. Přes dvě stě padlo na ostříhání a necelých pět set na úklid. Pod prvním článkem o tomhle plánu se někteří tvářili, jako že to hodlám dělat moc extrémně. Nic takového se nekoná, radši programuju než vytírám.<br />
<h4>
<br />Fitness</h4>
<br />
0. Dříve jsem za tuhle kategorii utrácel mnohem víc. Chodil jsem na různý drahý cvičení, šály, akra, Futr. Teď je to dílem náhody a dílem snahy výrazně méně. Pořád léčím bolavé zápěstí, takže místo na cvičení jsem chodil na magnetoterapii. Abych nebyl úplnej zápecník, začal jsem běhat, hned jak začalo být v půlce měsíce aspoň trochu teplo. V březnu ještě budu dál dolečovat ruku a dál běhat, s trochou snahy se snad dokopu i k nějakému domácímu cvičení. V dubnu budu zase chodit na KB5. Zaplatil jsem totiž za listopad, a hned potom jsem si zrakvil ruku. Oni byli tak hodní, že mi ten zaplacený měsíc posunuli na dobu, až budu moct. Co bude v květnu a dál, netuším.<br />
<br />
<h4>
Zábava</h4>
<br />
300. Tohle je taky položka, která se umí nafukovat nade všechny meze. Tenhle měsíc byl experiment, jak se to dá srazit na minimum a přitom netrpět. Takže jsem hrál pokémony, a RIFT. Obojí je freemium, neboli dá se to hrát zadarmo a snaží se vám tam nacpat různě věci za peníze. Já mám vypracovaný naštěstí dobrý filtr, a na nic takového mě neutáhnou.<br />
Hodně času jsem věnoval koučování a obcházení ukázek výcviků. Podrobnosti jsou v samostatném <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/02/koucovani-saga-pokracuje.html" target="_blank">článku</a>. Tl;dr je to zábava, mám pocit, že u toho rostu a je to zadarmo, maximálně za čaj. Super.<br />
200 byl vstupné na šifrovačku, 100 za sdílený netflix účet. Ten netflix by se asi dal odbourat, ale je to jen malá částka, a cítím se líp, když jen nepirátím.<br />
<br />
<h4>
Zbytek</h4>
<br />
Zbytek vychází na různé nákupy drogerií a podobných nezajímavostí. Na tom se moc ušetřit nedá a není to tak velká položka, aby nad tím stálo za to přemýšlet.<br />
<h3>
<br />Bilance</h3>
<br />
V <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/01/jak-prestat-pracovat.html" target="_blank">úvodním článku</a> jsem operoval s poměrem mezi vydělanými a utracenými penězi 50:50. Kdyby se mi povedla udržet tahle třetina, tak by byl můj cíl hned o několik let blíž. To je milé. Ale nechci si na sebe plést nějaký bič, uvidíme, jak to půjde dál.<br />
<br />
<br />
<br />Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-9740908160634513482017-02-22T07:25:00.000-08:002017-03-16T11:12:53.583-07:00Koučování, sága pokračuje.<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Je to něco přes měsíc od chvíle, kdy jsem na facebooku vyhlásila, že bych chtěla koučovat a hledala na to lidi. Chci vyprávět a chlubit se, co jsem s tím zatím stihla zažít.</span></div>
<b id="docs-internal-guid-d048132a-666b-8d5e-2fab-c13f51d9de96" style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Absolvovala jsem zatím sedm testovacích session. Z toho dvě byly se stejným člověkem. Dvě po skypu a zbytek naživo. Všechny zadarmo, ale bylo mi zaplaceno několik čajů, za které tímto znovu děkuji :) Byly to všechno hrozně zajímavé zkušenosti a bylo to pro mě poučné. Vypadá to, alespoň podle reakcí, že je to přínosné i pro mé koučované, což je super. </span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Já při tom zažívám různé věci. Jsou chvíle, kdy mám pocit, že to krásně odsýpá a že jsem předurčená to dělat, a jsou chvíle, kdy jsem dost bezradná. Několikrát jsem nechala tu nejistotu vystoupit na povrch a pokaždé to bylo špatně. Je pro mě zajímavá lekce, že pokud chci tohle dělat, musím být schopná fungovat přesvědčivě i když si nejsem jistá. Taky mi hned dvakrát bylo řečeno, v rámci zpětné vazby, že bych měla být víc direktivní, víc to řídit. Vzala jsem si to k srdci a snad je to teď lepší. Ale samozřejmě se to moc nedá porovnávat, protože nové situace, nová témata, noví lidé.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Je pro mě trochu složité neradit. Kouč nikdy radit nemá, jen se ptát; řídit proces, ne téma. Párkrát jsem si řekla, že je jen trochu postrčím “správným” směrem, že to se nemůže nic špatného stát. Pokaždé to bylo, zpětně hodnoceno, chyba. Poté jsem si na to dávala větší pozor, a i ty situace, kde mě zas pálilo poradit, se nakonec samy rozmotaly. Někdy tak, jak bych poradila, někdy jinak. </span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Někdy je složité, když koučovaný řeší téma, které zrovna řeším taky. Pak se mi do hlavy cpou nápady co by se daly říct, které mluví nějak o mně. “Já taky…”. To se mi snad povedlo nikdy neříct. Občas něco takového zmíním po konci session. Trochu si nejsem jistá, jestli to taky není špatně. Jestli to dotyční rozdělují, nebo jestli jim to rozstřelí soustředění na sebe. Kdyby to četl někdo, koho se to týká, ať dá vědět.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Celkově jsem ještě víc nadšená z potenciálu metody, ale taky cítím větší potřebu pořádného výcviku. Nechci být polokouč, jak zmiňoval Aleš Vrána v jedné prezentaci. Chci to dělat co nejlépe. Teď je to často tak, že si tak nějak vybírám, co mi přiletí do hlavy za techniku. Jak třeba posunout člověka, co neví, nebo jak vyextrahovat jeho hodnoty z toho, co si přeje. Ale cítím v tom tu náhodnost. Že prostě nevím, co by bylo nejlepší, nebo alespoň výhody a nevýhody jednotlivých postupů. A taky bych jich chtěla mít v toolboxu mnohem víc.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://static.independent.co.uk/s3fs-public/thumbnails/image/2013/05/08/11/half-cat-2048.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="https://static.independent.co.uk/s3fs-public/thumbnails/image/2013/05/08/11/half-cat-2048.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<h2 style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-style: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-size: large;">Výcviky</span></span></h2>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Tím se dostáváme k dalšímu tématu, a to je můj průzkum koučovacích škol. Jak jsme si už někde řekli, výcviky jsou drahý jak pes. Na druhou stranu, už začínám věřit, že se mi to jednou zaplatí a že to bude mít velký pozitivní přesah i do zbytku mého života, a že tedy to stojí za ten risk. </span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Původně jsem to všechno zkoumala s ohledem na cestu k certifikaci. Teď to vypadá, že možná to na té certifikaci až tak nestojí. Že samozřejmě chci mít vzdělání, které mi ji umožní, ale že nebudu předem kalkulovat i s těmi dalšími požadavky, jako jsou třeba mentorské hodiny. Na to buď dojde nebo nedojde.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Jako první jsem se byla podívat u </span><a href="http://resultsemotions.cz/skupinovy-program/koucink-ukazka/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: underline; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Results & Emotions</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">. Nabízí večer “Jak se stát koučem”. Byla to víc taková přednáška než ukázka výcviku. Bylo to v takovém podkrovním kamrlíku a bylo nás tam asi osm. Václav Szakál povídal o tom, co je to koučování, jak to u nich dělají, že koučuje hokejisty za velké peníze atd. Na první pohled na mě působil trochu divně, ale v průběhu události se to z většiny srovnalo. Líbilo se mi, že říkal, že všem absolventům se ty peníze za výcvik do roka vrátily. Taky mi to přišlo, že ty lidi dobře podporují i po výcviku, aby si zařídili vlastní praxi. Bohužel jsem si nenapsala kolik to u nich stojí, ale Radek, který tam byl se mnou, říkal, že to snad bylo 40k za výcvik a 70k za celý balíček až k certifikaci. Taky nabízeli ukázku koučování zdarma, později jsem jim psala a neodpověděli mi. Tak nevím, asi nějakej error. Napsala jsem jim znovu, tak uvidíme.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Potom jsem se byla podívat v </span><a href="http://www.acecoaching.eu/udalosti/ukazka-zdarma" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: underline; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Academy of Coaching Excellence</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">. Rovnou řeknu, že ti na mě působili zatím nejlíp. Mají prostory předělaném bytě kousek od Hradčanské. Shodou okolností v domě, kde bydlívala moje kamarádka. Celý to tam bylo takový velký, pěkný. I lidi, co na to přišli, mi připadali takoví příjemnější. Součástí ukázky byl i takový minikurz koučování a mohli jsme si to tam na místě zkusit. Vybrala jsem si do dvojice takového zajímavého týpka a bylo to super. To hlavní, co na mě zapůsobilo, byl ten hlavní člověk, Norbert. Nebyl takovej “jásavej” jako často lidi kolem koučování jsou, naopak na mě působil klidně a i tak trochu moudře. Jeho bych ráda na tom výcviku poslouchala. Jejich výcvik stojí 72k (To je s DPH. Prý je možné to mít za 60k bez toho, ale musela by to za mě zaplatit nějaká firma). To je hodně. Ale když jsem tam byla, tak jsem měla pocit, že by to za to snad mohlo stát. Nabízí možnost jít na nějaký víkendový výcvik a pak případně naskočit do velkého. Vážně o tom uvažuji.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Nakonec jsem navštívila </span><a href="http://www.coachingworld.cz/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: underline; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Coaching world</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">. Byli supervstřícní a dovolili mi se přijít podívat přímo do výcviku na jeden den. Bylo to … smíšené. Prostor byla nějaká pronajatá nevlídná zasedačka, lidi, co tam byli, byli míň moje krevní skupina, než co byli v tom ACE. Ta hlavní trenérka vypadala, že ví, o čem mluví, ale nebyl to můj typ člověka. Představa jít tam na deset dní nebo kolik není tak lákavá. Jakože předpokládám, že bych se tam mnohé naučila a že by to mělo smysl, ale momentálně mám pocit, že by to nebylo tak příjemné, jak by mohlo být. Jejich výhoda je, že jsou levní. 42k za základní kurz, ale na fb zlevňovali těsně před začátkem až na 25k. To je částka, která se vytáhne z kapsy výrazně snadněji. Bude skutečně ACE třikrát lepší? Těžko říct.</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br class="kix-line-break" /></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br class="kix-line-break" /></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Poslední zmínitelný (a již zmíněný) je Aleš Vrána ze </span><a href="https://www.zivotjakohra.cz/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: underline; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Život jako hra</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">. Jako ukázka byl webinář. Dotyčný byl extrajásavý. Ale zase to vypadá, že mají dobrý systém, jsou nějakou pobočkou od Coachville, americké koučovací školy. Mají asi dobrou podporu absolventů a takovéhle věci. Bohužel nikde nemají napsáno, kolik jejich výcvik stojí, a to mi připadá hloupé. Stejně jsem se jim přihlásila,že mám zájem o další informace. Dneska mi volala nějaká paní a popisovala mi, že mi pošlou test psychologických předpokladů, což má být něco na hodinu až dvě. Tak jsem se jí u toho rovnou zeptala na cenu. Nevěděla. Prý to zjistí. Tak jestli se to někdy dozvím, tak to sem dopíšu.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">V plánu mám navštívit ještě dvě až tři další školy. Neznámo proč teď dva týdny nic není a pak je to všechno během dvou dní. Čeká mě tedy ještě <a href="http://koucinkcentrum.cz/">Koučink centrum</a>, </span><a href="http://www.neuroleadership.cz/#!vecer-NLG/777/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: underline; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Neuroleadership</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, </span><a href="http://www.inner-game.eu/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: underline; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">InnerGame workshop</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> a možná i </span><a href="http://processcommunicationmodel.cz/workshop-pro-kouce-a-vsechny-kteri-se-jimi-chteji-stat/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: underline; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Process communication model</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> (možná proto, že to mají za peníze a taky nevím, jestli na to ještě budu mít sílu.) Kdybyste se někdo chtěli přidat, nebo byste věděli o nějaké akci, o které já nevím, dejte určitě vědět.</span></div>
<h3 style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-size: large;"><b style="font-weight: normal;"><br /></b><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-style: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Závěrem</span></span></h3>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Takže, nenudím se a chci dál pokračovat. Pokud byste se chtěli nechat ode mě testovacím způsobem koučovat, napište mi, nebo se přidejte do </span><a href="https://www.facebook.com/groups/802926823196636/?ref=nf_target&fref=nf" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: underline; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">skupiny</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, kde se to řeší. </span></div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-70873311383523158982017-02-20T11:14:00.002-08:002017-02-23T00:51:24.067-08:00Já genderfluid? Díl druhý.<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Před necelým rokem jsem napsal text <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2016/03/ja-genderfluid.html" target="_blank">Já, genderfluid</a>. Bylo by dobré, kdyby jste si to před dalším čtením přečetli, ale pokud je to na vás příliš dlouhé, tak takové tl;dr: Po celý život jsem pozoroval chutě být kluk, ale nikdy nebyly dost silné, abych to nějak řešil. Až někdy v posledních letech jsem to přeformuloval z “chci být kluk” na “já vlastně JSEM chvílema kluk”. Označil jsem se za genderfluid, a považoval to za uzavřené.</span></div>
<b id="docs-internal-guid-23677d05-5cf1-693b-fc2b-35c440984848" style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">To se v poslední době mění. Ty “mužské období” začali být čím dál častější, delší, a taky tak nějak… intenzivnější.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Píšu tenhle text jako pokračování mého vyprávění. Částečně protože poslat to do veřejna mi pomáhá si uspořádat myšlenky. Částečně protože chci mít kam odkazovat lidi, kteří se budou ptát, proč píšu v mužském rodě. Částečně protože chci zdokumentovat svoji cestu. A částečně pro ty, kteří budou něčím podobným procházet po mně.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">U prvního dílu mi bylo vytknuto, že je to sbírka stereotypů. A byla. Ale já netuším, jak o tomhle tématu mluvit bez nich. Jasně ženu ženou nedělají sukně, líčení a šperky. Nestane se míň ženou, pokud to nebude mít. Jsou to takové signály pro okolí, které jsou o to víc potřeba, pokud okolí předpokládá opačný rod. Stejně tak, pokud já si ostříhám vlasy, oblíknu mužské oblečení a začnu mluvit v mužském rodě, tak to ze mě muže neudělá, pokud jím už teď nejsem. Ale snižuje to ten vniřní pocit drhnutí, nesouladu. Asi to, jak jsou dnes ve společnosti některé stereotypy nastavené, žije i v mé hlavě a silně to ovlivňuje jak se cítím. </span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br class="kix-line-break" /></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Takže zpět, co se vlastně děje? Jsou chvíle, kdy se v té ženské roli cítím děsně nepříjemně. Je to spousta drobností, a pár velkejch věcí.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Tak třeba, byl jsem na teambuildingu se zbytkem firmy. Jsem programátor, firma programátorská, takže to byla chata plná kluků...a já. Už když jsem tam jel, tak jsem si říkal, že to bude takové výbušné prostředí, ale vymiňoval jsem si, že nechci dělat problémy. Ale přesto, když jsem někde uslyšel něco ve smyslu “Ty jsi holka, takže” tak jsem na to reagoval dost negativně. Trochu je mi to zpětně líto, protože oni vlastně neřekli nic špatnýho, mysleli to dobře a všechno. Ono to samotný upozornění na to, že mě vidí jako ženu bylo to, co bylo nepříjemný. Ne to, jak ta věta pokračovala. Někdy v noci když jsme se spolu opili tak mi uteklo v debatě na to téma, že se prostě jako žena necítím. Nebyla na to žádná zapamatovatelná reakce, což je vlastně asi ok.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Zažil jsem taky svoje první gender dysforie. Pro ty, co o tom nikdy neslyšeli, je to termín pro stav, kdy se translidi cítí špatně z toho, že jejich tělo neodpovídá tomu, jak se vidí. Já už jsem v minulém článku psal, že jsem mnohokrát toužil po penisu. To ale vůbec nebylo na té úrovni intenzity, kterou občas zažívám teď. Je to pocit, že moje tělo je neuvěřitelně špatně. Jako kdyby mi někdo našrouboval hlavu na špatný tělo. Není to jen o pohlavních orgánech a prsech. Je to i linie boků a velikost ramen. A všechny tyhle věci. Je to pocit, který mě má tendenci házet do deprese, úzkosti, nebo paniky, podle toho, jaký je den.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Super paradoxní je, že mi teď to tělo přijde vlastně hezčí než dřív. Vždycky jsem si přál mít míň tuku a víc svalů. Abych měl užší boky, větší ramena, bicáky. A doufal jsem, že se mi u toho zmenší prsa. Dokonce mě to dovedlo k takové lehčí(?) formě poruchy příjmu potravy, ale to je na jiný text. Divný je jen to, že mi nikdy nedošlo, že to, co na těch tělech fitnessek nejvíc obdivuji, jsou části, které jsou tak mužské, jak jen bez hormonů ženské tělo být může. Teď se ale často dívám na své tělo, a říkám si “to je vlastně docela pěkný ženský tělo”. Akorát je jako cizí. To odmítnutí jako celku mi umožňuje vidět ho pozitivně. Je to tak wtf, jakej z toho asi máte pocit při čtení. </span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Co se prsou týče, už kdysi jsem vážně uvažoval o zmenšení. V době, kdy jsem si to vůbec nespojoval s otázkou genderu. Prostě jsem si jen přál nemuset furt nosit podprsenku a aby tak nepřekážely. Zpětně mi to přijde trochu směšný, jak jsem si jako mohl nevšimnout týhle motivace.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Hodlám tenhle text dát na fb, tak se budu krotit v těch dalších popisech fyzické dysforie. Nechám to u toho, že co se těch částí pod spodním dílem plavek týče, umí to být velmi silné, velmi konkrétní a velmi bolavé.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Po prvním takhle silné dysforii jsme o tom mluvili víc s mužem, a chvíli jsme používali pro mluvení o mě mužský rod. Bylo to jak balzám na duši. Jakože, neuvěřitelně příjemné. Pochybuji, že cis lidé mají takový zážitek, nevím k čemu to přirovnat. Je to jak přijít domů. </span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Ale další den jsme v tom nepokračovali, a já to neřešila. Zjevně variuje to, jak moc mi ten ženský rod vadí. A taky jak moc pozornosti jsem tomu ochotný věnovat. Protože, i když mi to zrovna vadí opravdu hodně, tak mě stojí dost snahy mluvit o sobě v mužském rodě. Jako bych musel každou větu projet v hlavě, jestli jí řeknu “správně”. Ale zůstává, že když na mě někdo použil mužský rod, aniž by to zrovna bylo to, o čem jsme se bavili, tak to vždycky bylo mega příjemné. Ani jednou to nebylo špatně.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Čas pro trochu filozofickou vsuvku. Co to vlastně znamená být mužem či ženou? Nevíme! Zjevně to nejsou ty vnější znaky jako styl oblékání. To by bylo dost debilní. Těžko to bude to, jak vás ostatní vidí.To by bylo ještě horší, definovat člověka zvenku. Je to chování? Těžko, všichni známe protipříklady, kdy se žena chová “mužně” a muž “žensky”. Zbývá neurčité něco, jak se člověk cítí. Jenže o tom se vůbec nemluví! Protože gender řeší feministky a ty nemáme rádi, áno. Vím, že existují nějaké mužské skupiny, kde se o něčem takovém možná baví. Co to vlastně znamená být mužem. Ale tam mě ze zjevných důvodů nepustí. Vím že taky existují nějaké ženské, ale tam ze zjevných důvodů nechci. Jinak se to v běžné společnosti objevuje jen jako nástroj konfliktu, třeba: “Chovej se jako chlap!”. To nikoho k zamyšlení nepřiměje.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Takže nevíme, co to vlastně znamená cítit se mužem. Není proti čemu poměřit, co je to, co vlastně cítím. Vím, že mě potěší mužský rod. Vím, že se mi líbí si vzít na sebe mužské oblečení. (Zatím jsem teda testoval jen tričko, které jsem ukradl doma.) Ale to jsou jen okrajové záležitosti. To hlavní je masivně nepopsatelné.</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br class="kix-line-break" /></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br class="kix-line-break" /></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">A aby to nebylo jednoduché, tak se to přelévá. Já opravdu netuším, co si teď myslet. Kdo/co vlastně jsem? V naprosté většině času se necítím být holka. Ale jen část z toho se cítím být muž. V tom zbytku masivně nevím. </span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Viděl jsem výborné videa jednoho páru agender, a demiboye. Bylo to tak pěkný. Byli s tím v pohodě, nebo aspoň tak vypadali. Mluvili o svých identitách tak, že jsem skoro měl chuť se nějak překlasifikovat. Jenže vlastně k čemu. Jen hrstka lidí vlastně ví, co ty slova znamenají. A pro zbytek to bude znít jako něco weird mezi tak jako tak. </span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Uvažoval jsem, jaké by se mi líbilo mužské jméno. Mám favorita, ale ještě ho musím otestovat v soukromí, jestli to zní správně. Ale za to mě už stihlo napadnout, jak ho zoficiálnit. Jak možná víte, tak v České republice si nemůžete změnit jméno ze ženského na mužské, aniž byste se předtím nechali sterilizovat. Ale příjmení mají mnohem menší omezení. Žena může mít příjmení bez -ová, pokud prohlásí že se cítí být cizinkou nebo nějaký takový wtf. A příjmení, které jsou vlastně křestní jména normálně existují. Navíc bych se zbavil svého existujícího příjmení, který mě celý život štve. A ani bych se kvůli tomu nemusel vdávat… ani ženit.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Je možný, že mě uslyšíte a uvidíte mluvit v obou rodech. Nejlepší, co můžete udělat, je reagovat v tom, co slyšíte ode mě. Můžete získat extra body za reagování v mužském, pokud já použiju ženský, ale to je pro overachievery. Mám to vlastně relativně dobrý, kdy mě mužský potěší, ale ženský neurazí. Jinak je asi ideální si toho vlastně nevšímat. Já tím totiž vážně nechci budit pozornost. Chci jen nějak minimalizovat ty nepříjemný pocity, co z toho plynou.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Mám trochu obavy, jak to bude působit na okolí. Co když budu s krátkýma vlasama a v mužském oblečení vypadat jako blázen? Je to kompatibilní s mojí novou teoretickou kariérou kouče? Je ok používat mužský rod ve firemní komunikaci? A co potom v komunikaci s klienty? Co když si tím zavřu nějaký zásadní dveře? Bude mě pak ještě někdo chtít vázat? Bude mě někdo chtít jako letce na akrojógu?</span></div>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Je to zvláštní, že mi to nikdy nepřišlo u točení filmu o bdsm, ani u povídání o polyamory v televizi. Asi je to proto, že tamty věci jsou zábava, zatímco tohle je převážně jen trápení. A taky, že ani jedno z toho není vidět na člověku na ulici. Nějaký rozumný hlas v hlavě mi říká, že se nemám čeho bát, že svět viděl už divnější věci, a naprosté většině lidí to bude úplně jedno. Ale stejně tam vnímám hroznou bariéru.</span></div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-29235753977685250922017-02-06T10:31:00.000-08:002017-02-06T23:06:13.575-08:00Proč chci koučovat<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Na začátek je potřeba říct, co je to koučování. Přesto, že si každý pod tím něco představí, tak málokdo se trefí. Kouč s koučovaným spolu vedou rozhovor, ve kterém kouč pomáhá koučovanému, aby si ujasnil co chce, a jak to může získat. Kouč neradí, nehodnotí, poskytuje spíš jakýsi framework. Brání koučovanému, aby se zamotal do svých myšlenek, pomáhá mu držet nit. Taky ho podporuje v tom, aby si naplánoval konkrétní kroky, a potom zjišťuje, jestli to koučovaný udělal. Drží ho zodpovědným. Je to takový průvodce jeho vlastními myšlenkami.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Kouč se zároveň odosobní, aby do toho nepletl svůj život, ale zároveň velmi pozorně naslouchá, empatizuje, nechává na sebe působit emoce a všechno tohle používá, aby pomohl koučovanému.</span></div>
<b id="docs-internal-guid-5b5bc93c-14ed-e721-ea36-92fae42544ff" style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Tolik můj popis, jak to teď vidím. Pro srovnání oficiální definice:</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></div>
<blockquote class="tr_bq" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;">
<span style="background-color: white; color: black; font-family: "verdana"; font-size: 10.5pt; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Koučink představuje důvěryhodný vztah, který napomáhá klientovi podniknout konkrétní kroky za účelem dosažení jeho vize, jeho cíle nebo přání.</span><span style="background-color: white; color: black; font-family: "verdana"; font-size: 10.5pt; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Koučink využívá procesů zkoumání a sebeobjevování k budování klientova uvědomění a přijetí zodpovědnosti, kterého dosahuje prostřednictvím větší struktury, podpory a aktivní zpětné vazby.</span><span style="background-color: white; color: black; font-family: "verdana"; font-size: 10.5pt; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Proces koučinku pomáhá klientovi nejen přesně definovat jeho cíle, ale také i těchto cílů dosahovat rychleji a s větší efektivitou, než pokud by koučinku nevyužíval.</span></blockquote>
<br />
<h3>
Kde jsem</h3>
<div>
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Já osobně kouč nejsem a rozhodně nemůžu tvrdit, že to umím. Jsem na začátku téhle cesty, zkoumám to a učím se. Ale zároveň jsem tím teď okouzlena, což je moc fajn stav.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Koučování pro mě není úplně nová myšlenka. Slyšela jsem o tom mnoho let zpátky. Před pěti lety jsem se nechala koučovat od jedné studentky a moc se mi to líbilo. (Téma bylo uběhnout půlmaraton, a to jsem v rámci možností <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2013/09/to-dobehnes-i-kdybys-to-mela-dojit.html" target="_blank">dala</a>, a furt se stane, že si vzpomenu na to, co jsme tam řešily. ) Od té doby mě to tak latentně zajímalo, občas jsem si něco přečetla, ale až posledních pár měsíců to řeším víc. Koupila jsem si knížku od Vokáčové, intenzivněji jsem četla různé internetové zdroje. Taky jsem absolvovala pár webinářů a několik hodin online výcviku. Na hotového kouče je to samozřejmě hrozně málo, ale na získání představy už je to docela slušné.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Potom jsem vyhlásila, že bych si to potřebovala s někým zkusit. Postupně jsem absolvovala tři testovací session. Přesto, že to byl jen takový pokus, tak všechny tři byly zajímavé, měla jsem z toho dobrý pocit.</span></div>
<br />
<h3>
Co je na tom tak super?</h3>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Ta část, kterou si na tom nejvíc užívám, je, že mě někdo jakoby pozve na chvíli do svého života. Do svých problémů, ale i radostí. Celý ten přístup nutí velmi pozorně naslouchat a to je zábava! Líbí se mi, když se přede mnou ta situace rozkrývá, já jí spolu s tím druhým zkoumám. Užívám si pokládání otázek a baví mě hledat jádro problému a snažit se najít tu nejlepší otázku pro danou situaci. Každé téma, pokud mu člověk věnuje dost energie, začne být zajímavé. Zvlášť když o něm mluví někdo, komu na tom záleží. Připadá mi, že koučování dává možnost nahlédnout do mnoha různých koutů světa.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Jak už jsem říkala jinde, já miluju optimalizační problémy. A všechny problémy světa jsou optimalizační, pokud se k nim přistupuje analyticky. Koučovací proces, jak ho momentálně chápu, je minimálně z části algoritmus. Něco, co jde aplikovat na každé téma, a je na koučovaném, aby to plnil vlastním obsahem. Přijde mi zajímavé se do toho na omezenou dobu přepnout, a být tak trochu nástrojem a sledovat, co to dělá.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Celý by to nebylo tak rewarding, kdyby to lidem nepomáhalo. Bylo pro mě super vidět, že i po těch testovacích session odcházely mé statečné koučované spokojené, a říkaly, že je to někam posunulo. Nechci říkat nějaké otřepané "chci pomáhat lidem". Ale jako programátor nevidím někoho, jak mu zasvítí oči z výsledku mojí práce. Tady se to stát může, a to je super.</span></div>
<br />
<h3>
Peníze</h3>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Mezi výčtem motivací výše nejsou peníze. Ony tam tak trochu nepatří, ale taky trochu patří. Moje myšlenky se ke koučování dostaly jako k příkladu <a href="https://bezicispici.blogspot.cz/2017/01/jak-prestat-pracovat.html" target="_blank">produktivního koníčku</a>. Koníčku, který bude mít ideálně pozitivní bilanci, ale jeho hlavním důvodem není generovat příjem.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Dobrý a zavedený kouč si asi vydělá víc než kolik já teď, ale kouč na začátku a ve výcviku rozhodně ne. Přesto je potřeba vzít peníze do úvahy. Pokud bych to totiž chtěla dělat, tak se asi neobejdu bez výcviku, a ty jsou drahý jak klubko psů. Low-cost varianty začínají někde na padesáti tisících (a asi budou low-cost z nějakého důvodu) a jde to někam ke stopadesáti tisícům za ty s rodokmenem. </span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Považuju koučování za potenciálně velmi funkční a lákalo by mě to zkoumat víc. Vidět, jaký to má skutečně možnosti. Zároveň předpokládám, že absolvování výcviku by mělo transformační efekt i na můj život, a to je něco, o co stojím. </span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Ale pokud bych do výcviku šla, tak bych samozřejmě chtěla, aby se mi minimálně zaplatil. Netuším, kolik z těch, co se mi zatím hlásili jako pokusní králíci, by to chtělo zkoušet i za peníze. A co se týče cizích lidí, tak z představy, jak někoho uháním, aby mi za to platil, mám trochu vítr. Ne že bych nevěřila že to nejde, nebo že to nedokážu, ale trochu se bojím, že by to z toho udělalo výrazně míň radostnou záležitost. Těžko říct.</span></div>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Celé to rozhodování mě trochu zasekává. Přemýšlím, jestli to vlastně chci dělat, jestli jako práci spolu s prgáním, nebo jestli si to nechat jako takovou zábavu vedle, nebo jestli vůbec do žádného výcviku nechodit. Je to moc velký. Rozhodla jsem se proto pro takový vyčkávací plán. Některé české koučovací školy pořádají ukázkové večery, kde mluví o jejich přístupu, a je možné tam vidět kdo u nich učí. Zatím jsem byla na jedné takové a plán je obejít jich víc. Zjistit, jak se tam cítím a jak to na mě působí. Nabrat informace. Když se mi někdo bude hodně líbit, tak jít k nim na nějaký kratší kurz. (Třeba jeden den za 5 tisíc, furt pálka jak sviň, ale lepší "riskovat" to, než desetkrát tolik) Mezitím mám ve frontě další knížku k tématu a chci pokračovat v testovacích sessions.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Plán je to vyčkávací, protože spoléhá na to, že buď mě to cestou přestane bavit, nebo je dobrej nápad do toho jít.</span></div>
<b style="font-weight: normal;"><br /></b>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Pokud byste chtěli být testovací klienti, přidejte se mi do </span><a href="https://www.facebook.com/groups/802926823196636/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: underline; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">této skupiny</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">. Tam budu pravidelně vyzývat lidi, aby se přihlásili, podle toho jak budu mít volno. </span></div>
<br />Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-4439922841397342352017-01-31T09:53:00.000-08:002017-01-31T09:59:47.032-08:00Jak přestat pracovat<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;">Když jsem byla v Thajsku a vzdělávala jsem se ohledně investování, narazila jsem na blogy lidí, kteří se snaží pomocí spoření a investic dosáhnout toho, aby mohli odejít do důchodu. A když se řekne do důchodu, tak se tím myslí možnost pokračovat ve stejném životním stylu a nemuset nijak pracovat. Čím víc jsem o tom četla, tím víc mě to lákalo.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Proč? Není to ani tak, že bych nenáviděla svoji práci. Spíš mi vadí ten samotný koncept potřeby pracovat. Jsem si jistá, že i kdybych byla v “důchodu”, tak bych pořád dělala nějaké zajímavé, prospěšné a soustavné činnosti. Ale nemusela bych. Taky se může stát, že jednou prostě nebudu moct pracovat. Nechtěla bych v takové situaci zůstat někomu viset na krku. Ani člověku, ani státu.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Když jsem byla malá a četla jsem příběhy o někom nesmrtelném, tak jsem si říkala, že přece musí být automaticky hrozně bohatý, že ten se má, ten to má snadný. A teď jsem si všimla, že kdybych já byla nesmrtelná, tak vlastně na tom budu pořád stejně. Sakra.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Takže některá překvapivá čísla. Pokud dokážete žít za polovinu svého příjmu, můžete za šestnáct let přestat pracovat. Nevěříte? Spočítejte si sami. <a href="https://networthify.com/calculator/earlyretirement">https://networthify.com/calculator/earlyretirement</a> Pokud dokážete žít ze 40% je to už jen 12 let. Pokud už teď máte nějaké úspory, doba se dál snižuje. </span></span><span style="font-family: "arial"; white-space: pre-wrap;">Jasně, žít za půlku vysokého platu je snadnější než z nízkého. Ale začít o tom uvažovat a podnikat nějaké kroky, to je přístupné každému.</span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;">Spoléhá to samozřejmě na nějaké předpoklady. Jako například, že vaše investice budou v průměru vydělávat 5% nad inflaci. To je ale imho reálné.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Mně to vychází na nějakých třináct let. Deset, pokud zvolím trochu přísnější cestu. Samozřejmě, že za tu dobu se toho může stát hodně. Pozitivního i negativního. Ale v tuhle chvíli mě ta myšlenka energizuje a mám chuť se o to pokusit. Můj opatrně rodící se plán má několik součástí.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial"; white-space: pre-wrap;"><br /></span>
<br />
<h2>
<span style="font-family: "arial"; font-size: small; white-space: pre-wrap;"> Žít levněji. Žít jednodušeji. Žít radostněji.</span></h2>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> To je ta hlavní část. Zlevnit svůj život je totiž dvakrát tak dobré. Zaprvé můžu uspořit více peněz a za druhé se snižuje cílová částka - kolik musím mít naspořeno, aby moje náklady byly menší než výnosy. </span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Já nechci žít žádný poustevnický život. Ale co když je opravdu možné žít za míň a zároveň spokojeně? Už déle mě okouzloval minimalismus. Domnívám se, že s vyčištěním svého životního prostoru dojde i k uvolnění prostoru v životě pro důležité věci. To znamená nekupovat zbytečnosti. Prodat či rozdat zbytečnosti, které už mám.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Zjevná cesta, jak ušetřit, je přestat platit lidem za věci, které si můžu udělat sama. Je levnější koupit suroviny než hotové jídlo. Je výhodnější si něco opravit sám, než to někomu dát, či dokonce vyhodit a koupit si nové. A je určitě super mít ten pocit, co všechno zvládnu sama. Že si poradím. To si za peníze nekoupíte :)</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Snaha žít levněji nutí být kreativní. Hledat zábavu, která se nekupuje, ale vytváří. O tom ještě později.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<br />
<h2>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: small; white-space: pre-wrap;">Vydělávat víc</span></span></h2>
<div>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;">Já mám teď takovou boží práci, kdy si sama určuji, kolik hodin denně budu pracovat. Placená jsem od hodiny. Do teď jsem měla tendenci spíš ubírat čas, kdy pracuji, a užívat si volného času. Teď jsem ale motivovaná pracovat víc.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;">Navíc oficiální práce není všechno. Když jsem šla pracovat na part-time, tak jsem si říkala, že získaný volný čas použiji na rozvoj dalších schopností a činností. To se dařilo, no, částečně. Tyhle dveře jsou pořád otevřené.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<br />
<h2>
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: small; white-space: pre-wrap;"> Investovat</span></span></h2>
<div>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;">Aby to celé fungovalo, tak se někde musí vzít ten (průměrný) výnos alespoň 5% nad inflaci. Jako nejlepší cesta k tomu se mi jeví investice do akcií. Ještě se rozhoduji, jakou strategii přesně zvolím. Vybírám si v zásadě ze tří filozofií. </span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<br />
<ul>
<li>První je hodnotové investování. Hledání podhodnocených akcií. To je nejvíc náročné na čas a znalosti, ale slibuje to nejvyšší možný zisk. Taky samozřejmě největší riziko.</li>
<li>Druhá možnost je kupování společností, které už dlouho a spolehlivě vyplácejí dividendy a každý rok je zvyšují. Typicky je to Coca-Cola a McDonald’s. :) Jsou to dlouhodobě zavedené společnosti, jejichž cena stoupá spolu s celým trhem. Spolu s reinvestováním dividend by měl vznikat použitelný výnos. Samozřejmě je možnost ztráty a taky to zabere nějaký čas.</li>
<li>No a nakonec je možnost kupovat celý trh v podobě indexu. Nejjednodušší možnost, která by v dostatečném dlouhém období měla snad fungovat dostatečně dobře. Člověk je samozřejmě nejvíc vystaven tomu, co se děje, bez možnosti to víc ovlivnit.</li>
</ul>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Pak je taky možnost to mezi sebou nějak nakombinovat. V současné době mě nejvíc láká kombinovat přístup první a druhý. Miluju grafy a celý ten svět mi momentálně připadá extrémně zajímavý. Ale pořád držím v hlavě třetí možnost pro případ, že by mě to bavit přestalo.</span></span><br />
<h2>
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span><span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Nějaké další myšlenky.</span></span></span></h2>
<div>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></div>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;">Produktivní koníčky. Vědomě změnit to, čemu věnujeme čas, na něco produktivního. Nemusí to být práce, nemusí to vydělávat peníze. Produktivní je všechno, při čem něco vzniká. Jde o dvě věci. Nekonzumovat. Spousta neproduktivních koníčků stojí spoustu peněz a nezapojují člověka tolik, kolik by mohly. Člověk se vlastně tak nějak veze. Něco produkovat může samozřejmě mít svoje náklady, ale obecně je to levnější. Nutí to se učit, zlepšovat se. Soustředit se. A nakonec je z toho lepší pocit. Je zjevné, že až dopíšu tenhle článek, tak mi bude líp, než když bych se koukala ten samý čas na seriál.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Další věc, které se chci věnovat, je koučování. To je na celý další článek (který se plánuje!). To je aktivita potenciálně výdělečná. Ale i do té doby, než by k tomu došlo, si budu užívat jak tu část se to učit sama, tak tu část, kdy se budu potkávat s lidmi a dělat to.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Celkově je to prostě optimalizační problém s potenciální extrémně sladkou odměnou. Já miluju optimalizační problémy. Jsem člověk, který si dělá excelové tabulky pro radost. Vážně. Měli byste vidět můj sheet s pokémonama. Je extrémně vymazlenej :). Zároveň je to něco, co i v případě neúspěchu ponese dobré výsledky. Možná mě to po roce přestane bavit a já budu mít zainvestované nějaké peníze, které tam nechám na horší časy.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Momentálně plánuji začít (zase) trackovat výdaje. Přemýšlet nad tím, co vlastně potřebuji a co ne. Jaký je u čeho poměr cena/radost. Chci psát víc článků. Budu se dál učit o akciích. </span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Hodně early retirement bloggerů zveřejňuje konkrétní čísla, jak se jim daří. To je něco, na co si zatím netroufnu. Možná časem, když budu víc psát o tomhle tématu, tak to přijde samo. Budu se muset podívat do smlouvy, jestli vlastně smím mluvit o tom, kolik vydělám.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;">Když to dobře půjde, tak chci tuhle cestu nějak mapovat. Pro inspiraci ostatním. Proto, aby to četli lidi, kteří řeší něco podobného, a přišli si se mnou o tom povídat. Proto, abych si utřídila myšlenky. Proto, abych na sebe měla trochu bič veřejného závazku.</span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
<span style="font-family: "arial";"><span style="white-space: pre-wrap;"> Moje oblíbené zdroje so far:<a href="http://www.frugalwoods.com/" target="_blank"> http://www.frugalwoods.com/</a> <a href="http://www.mrmoneymustache.com/">http://www.mrmoneymustache.com/</a></span></span><br />
<span style="font-family: "arial";"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span>
</div>
Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-6286004482493046432016-05-03T08:34:00.000-07:002016-05-03T08:41:16.659-07:00Dezorientační běh - 11 KmDnešní cíl byl Malešický les. A dopadlo to, ale těsně nemuselo. Oproti normálně dám jen výřez mapy. Kdo mě chce ostalkovat stejně už dávno ví kde bydlím, a na cestě tam (přes Parukářku a Židovské pece) a zpátky se nic zajímavýho nestalo.<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOSLCBitQbU7UPbAt9hfSHa778yoBL8TWJxv_EJz9HETvp0h8-iBKJEQpo87L6jtrjXN9GJP21b5N-YOVn2XDpxikAMI9SYnE0aQiWzOHNXJf6uQYwoUZQO6vMbX8msr3thBVXWIlar58/s1600/20160503.png" imageanchor="1"><img border="0" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOSLCBitQbU7UPbAt9hfSHa778yoBL8TWJxv_EJz9HETvp0h8-iBKJEQpo87L6jtrjXN9GJP21b5N-YOVn2XDpxikAMI9SYnE0aQiWzOHNXJf6uQYwoUZQO6vMbX8msr3thBVXWIlar58/s640/20160503.png" width="640" /></a><br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://runkeeper.com/user/Fronema/activity/780493256" target="_blank">https://runkeeper.com/user/Fronema/activity/780493256</a></div>
<br />
Ale zato v tomhle úryvku bylo mnoho zajímavých zastavení.<br />
1. V tomhle místě jsem měla dle plánu běžet ještě po silnici, ale začínala tam taková boží lesní cestička, vyhodnotila jsem to jako správnej směr a vyrazila.<br />
2. Má radost z boží cestičky netrvala dlouho. Narazila jsem na roh plotu, ktery jsem nečekala. S obavou, že vlastně nevím kde jsem, jsem se rozhodla se vrátit podél plotu na silnici.<br />
3. Cestička končí zatarasená toitoikou. Srsly? Kus se vracím abych našla kudy to obejít.<br />
4. Celá ta silnice byla rozkopaná a přehrazená auty a technikou. Musím projít kolem dělníků, zatvářit se zkroušeně aby mě nechali projít do Malešického parku.<br />
5. Huráá, Malešický park. Doběhnu na jeden konec a tuším blízko les. Zvažuji jestli tam jít, že už mi cinklo 5 Km a neměla bych to hrotit, ale říkám si, že to tu aspoň trochu poznám pro příště a běžím nazdařbůh mezi domy,<br />
6. Les nadohled ale za plotem! Lamácky jsem se zastavila abych se podívala na mapu.<br />
7. Karlení pomohlo, díra v plotě nalezena!<br />
8. Hurááá les. Běžet v lese je prostě třikrát tak dobrý než ve městě.<br />
9. Sakra, zahrádkářská kolonie. Chvíli podél ní běžím, ale pak si vzpomenu, že jsem si slíbila, že to u ní otočím, a tak to s těžkým srdcem dělám.<br />
10. Cože? Fuj, betonová cestička. Takhle si les nepředstavuju. Ale aspoň co nejvíc skenuju okolí abych plánovala příště.<br />
4. Sakra, dovedlo mě to přesně zpátky k těm dělníkům. O-K. Snažím se se tvářit, že tam nejsem a rychle to proběhnu.<br />
<br />
<br />
Povinná zpráva o stavu kolena: Malinko jsem o něm věděla, ale byla to jen taková informace, ne bolest. Hrozně jsem si ke konci užívala, že mě bolí víc svaly než kolena, že konečně mám možnost někam posouvat hranice možností.<br />
<br />
Takže, nic už teoreticky nestojí v cestě běžeckým výletům. Vzít někoho s autem,nebo v horším případě sama hromadnou, vyjet k nějakýmu lesu, tam si hodinu, dvě běhat a zas se vrátit. Mě to zní skvěle. Jestli máte nějaký dobrý tip kam, dejte vědět.<br />
<br />
A třeba se už brzo kvalifikuju i na nákup nějakého toho božího běžeckého batůžku. To už bych byla velká běžkyně :)<br />
<br />
Jo a vlastně ještě jedna důležitost. runkeeper mi píše průměrnou rychlost 5:59 min/km! Yay! (Strava píše 5:45 a ISmoothRun 6:02, wtf, co s těma datama ten export dělá? Ale tím si to nebudem kazit) Tahle rychlost je zprůměrovaná i se zastávkama na semaforech, na protažení, na pití, na mapu atd. Takže reálně běžím rychleji. Každý ví, že 6:00 je hranice mezi během a joggingem a běžet rychleji je prostě větší zábava. Jen tak dál. Měla bych se někdy motivačně přihlášit na nějaký závod.<br />
<br />
Původně tu mělo být nějaký hloubavý téma, ale nějak na něj nezbyly myšlenky... tak příště. Pokud se hloubavé téma do té doby nevyřeší samo.<br />
<br />
A teď mě omluvte, jdu pít kešu máslo brčkem.Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6453707877684048808.post-38466554362942525802016-05-01T05:05:00.000-07:002016-05-01T05:26:34.963-07:00Injekce do kolen (do) každé rodiny - 10.6 KmTak jsem zase začale běhat, po kolikáté už? Psát první příspěvek po dlouhé pauze je pro mě vždycky těžké, protože mám pocit, že musím shrnout vše, co se dělo v mezidobí. Abych tím pocitem netrpěla, tak ho poslechnu a zároveň i odpovím předchozí otázku, která určitě nebyla řečnická (co bych to byla za datasexuála kdybych tohle neuměla odpovědět?)<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgT5uQGDvyp-GmK7qzKtk-fJZ5zUg9j0mhxcPNk8zHspUqDja9PwALrL1pWOe7GbuqIq-d0wBl0VT9LtmivmWzWZhUdFaKhwNx1C2u8wl-AuIe_hzfVXimT8ne_aUEtsjmSdLIsdUy9gO4/s1600/prehled+lifetime.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="107" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgT5uQGDvyp-GmK7qzKtk-fJZ5zUg9j0mhxcPNk8zHspUqDja9PwALrL1pWOe7GbuqIq-d0wBl0VT9LtmivmWzWZhUdFaKhwNx1C2u8wl-AuIe_hzfVXimT8ne_aUEtsjmSdLIsdUy9gO4/s400/prehled+lifetime.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kilometry za měsíc</td></tr>
</tbody></table>
Potřetí, ano. Mělo to takový standardní průběh. Nahypuju se, že mě to vlastně kdysi bavilo, vzpomenu si, že jsou to nejsnadněji pálené kalorie a vůbec už jsem zapoměla jak umí koleno bolet a vyběhnu. Na začátku jsem hodňoučká, půl hodinu, pár kilometrů, ale ta magická desítka kilometrů mě začne zase děsně lákat, a tak se vykašlu na pravidlo o přírůstku 10% kilometráže za týden a běhám jak o život.... a koleno začne bolet. Nebo obě.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLlfOIPZvBNDgZMrx9nDbOtkX2psdmlD-9tjOiixzlGz7McG5E8-_Ua2yjCHjo-5oMcd8CPv3RJkSjEeKClEVCTKamWZRuFCgEq-9S6ZDVWox9jpwoBjJRrwqr0dUNSEu3RY7k91tX9J0/s1600/prehled+3+mesice.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="115" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLlfOIPZvBNDgZMrx9nDbOtkX2psdmlD-9tjOiixzlGz7McG5E8-_Ua2yjCHjo-5oMcd8CPv3RJkSjEeKClEVCTKamWZRuFCgEq-9S6ZDVWox9jpwoBjJRrwqr0dUNSEu3RY7k91tX9J0/s400/prehled+3+mesice.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Co sloupeček to jeden běh</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Nicméně jsem se nahypovala kvalitně, a tak jsem se rozhodla to ještě nevzdat, a vyrazila za ortopedem. Nafasovala jsem Condrosulf jako minule, ale tentokrát navíc jsem dostala žádanku na magnetoterapii a injekci do pravého kolena. (To je to, co mě bolí víc)<br />
<br />
Bystřejšímu čtenáři jistě již podle titulku došlo, kam to celé směřuje. Před chvíli jsem se vrátila z 10 km běhu a o kolenu jsem prakticky nevěděla! Yay a taneček! Condrosulfy zobu cca 10 dní, dvě 800mg denně a ty trochu pochybný magnetoterapie jsem stihla zatím tři. Takže to přičítám hlavně té injekci. Jako, jestli ještě nepříjde nějaká zrada, a fakt to takhle funguje, tak si klidně nechám kolena opíchat co půl roku, a všechno bude super.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDdxu_5HcNL9fHkFeOEQrs74Bl6VYO0CDfXPHUoJEl3MKCowLQ37BCeygqA9pIL9mKZIUfqRCxvAPH01kvVZLvWeSBR4AZSObTa4UOzBmjnJ4agwI7TIr47damqVGaPKYYUih_E_dNVpw/s1600/20160501.png" imageanchor="1"><img border="0" height="257" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDdxu_5HcNL9fHkFeOEQrs74Bl6VYO0CDfXPHUoJEl3MKCowLQ37BCeygqA9pIL9mKZIUfqRCxvAPH01kvVZLvWeSBR4AZSObTa4UOzBmjnJ4agwI7TIr47damqVGaPKYYUih_E_dNVpw/s400/20160501.png" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<a href="https://runkeeper.com/user/Fronema/activity/779026013">https://runkeeper.com/user/Fronema/activity/779026013</a></div>
<br />
Takže dneska jsem vyrazila s myšlenkou, že si dám jen pár koleček v Riegráčích, ale nakonec jsem to otočila na svůj oblíbený okruh, který v posledních měsících a bězích vylepšuji. Víte, že jsem nevěděla, že se to dá proběhnout z Vítkova k Ekonomce po takovém tom mostíku u Florence? Od té doby co jsem na to náhodou narazila, se té cesty nemůžu nabažit.<br />
<br />
K dnešnímu běhu patří ještě jedna složitost. Před cca týdnem mě rozbolelo zápěstí (jako uznejte, je to fér? Není to fér!), a když už to dál nešlo, tak jsem dostala od náhodného chirurga diagnózu zánět šlach a ortézu až k lokti. Teď už je to výrazně lepší, ale furt jsem nevěděla, jestli je dobrý nápad s tím běhat. Nakonec to bylo v pohodě, akorát jsem ji celou propotila. Usušila jsem ji při mytí sebe na slunci. Tak ať se ani neopováží někdy smrdět... nebo svědět :) .<br />
<br />
A když už je tohle takový velký restartovací článek, tak bych chtěla znovustanovit smysl tohohle blogu. Nejzásadnější samozřejmě je to, že sem budu psát jak mě (ne)bolí kolena. Je mi jasný, že na facebooku to nikoho nezajímá, ale já mám prostě potřebu (sic!) to sdělovat světu. A pak nějaký další techničnosti o běhu. Druhotný účel je, že mě často při běhu napadají zajímavé myšlenky o mě a o světě, a mám pak často chuť se z toho vypsat. Takže pokud jsou publikovatelné, tak je publikuju. Třetí a samozřejmě nejdůležitější důvod je, že tohle je prostor kde můžu provozovat mnohé autohumory. (Kolik jste napočítali soukromých vtípků v tomto vydání? ). Možná divný, ale i facebook beru jako vážnější médium než tohle, možná i kvůli tomu, že mě tam sledují stovky lidí, které vůbec neznám a nevím co chtějí, Tady se můžu pustit ze řetězu.<br />
<br />
Dřív jsem na závěr dávala písničku, která byla nějak relevantní, ale dneska bude něco lepšího. Mj jsem totiž testovala poslouchání podcastu za běhu. Jde to, ale trochu chvílema nedávám pozor a zároveň si nemůžu přemýšlet nad svýma věcma, takže je to takovej vlažnej úspěch. Nicméně, přišel mi velmi zajímavý. A na konci říkali, že pokud se nám to líbilo, tak to máme podpořit třeba sdílením. Takže pokud vás zajímají otázky o tom co je to vědomí, jak se pozná, jak interaguje s fyzickým světem, a jestli vlastně není náš vesmír jen simulace, tak pokračujte tudy <a href="https://www.samharris.org/podcast/item/the-light-of-the-mind">https://www.samharris.org/podcast/item/the-light-of-the-mind</a><br />
<br />Fronémahttp://www.blogger.com/profile/14242927038738976424noreply@blogger.com0