Vzhledem k tomu, že minulé dva běhy dopadly tak, že další den jsem ležela s teplotou k 39 stupňům, rozhodla jsem se tentokrát vyzkoušet indoor běhání. Nejsem si jistá, jestli zima byla ten hlavní faktor, ale chtěla jsem zjistit, co se mnou udělá tohle. Ještě nikdy jsem na páse neběhala (kromě minutky při kupování bot) a byla jsem k tomu dost skeptická, nicméně musím říct hned na začátek, bylo to lepší než jsem čekala.Na Míráku je posilovna, kam jsem chodila, když mi kolenolékař doporučil chodit na orbitrek a rotoped na posílení kolena. Vždy jsem u toho po očku pozorovala holky chodící a běhající na těch strašných stvůrách a v duchu trochu kroutila hlavou, proč si nejdou normálně zaběhat, když můžou. Stvůry, ty pásy co tam jsou, jsou vážně masivní stroje, bohužel jsem nenašla lepší fotku než tuhle, tak to tak nevyzní, musíte mi věřit. Pozitivní je, že dva z nich stojí hned u okna, a člověk tak má výhled na náměstí a může pozorovat ploužící se lidi pod ním.
Tak tedy, vylezla jsem na pás, po chvíli se mi ho podařilo i zapnout, a začala jsem zkoumat jeho funkce. Musela jsem uznat, že je to poměrně vychytané zařízení. Samozřejmě je možné nastavovat rychlost pásu. Dál je možné nastavit sklon a to v rozmezí 0 - 20. Procent, nikoli stupňů. Pás se za běhu pomalinku a potichu nakloní. 20 už je pořádnej kopec, vydržela jsem do něj běžet jen minutku. Dál jsem si hrála s rychlostí a ustálila jsem se na střídání rychlosti 10 km/h a 14 km/h, vždycky než mi vyběhl tep do páté zóny a naopak, než spadnul do třetí. Dohromady mi 7,7 km (podle pásu) zabralo 45 minut.Musím říct, pás má svoje výhody, příjemná teplota, nastavím si na sebe větrák jak potřebuji, člověk nemusí nést vodu a stejně ji má po ruce. Navíc oproti běhání venku se mi líp soustředí na došlap, a i se mi příjemněji střídají rychlosti než při běhání venku. Venku mám naopak tendenci se ustálit na jedné rychlosti, respektive na stejné úrovni námahy. Myslím, že se tam ještě nejednou vrátím, na kratší intenzivnější běhy je to fajn, a real world si nechám na delší pomalejší.
Btw, zajímavé je srovnání těch senzorů. Mobil, přestože jediný vstup který měl bylo moje poskakování, naměřil vzdálenost špatně jen o kilometr. Zato naopak, když jsem se snažila nechat si změřit tep od pásu chycením se za ty kovová madla, ukazovalo to takové haluze jako kolem 80. Když už nemám žádnou mapu, podělím se aspoň o graf tepovky ze Stravy.
Běhací stroj budoucnosti
Tenhle stroj se dá samozřejmě různě programovat na čas, tep, vzdálenost nebo nějaký specifikovaný profil, ale nedalo mi to abych nevymýšlela, jak by se dal upravit k dokonalosti. Nemusel by to totiž být velký zásah. Představuji si to takhle: Nad madlo by se přidělal monitor, nebo v ideálním případě několik do půlkruhu, aby se vytvořil realističtější dojem. Pak by jen stačilo připojit počítač, který by mohl ovládat pás a přidat na panel pár tlačítek na ovládání "směru běhu". Hráč by mohl probíhat světem, jakým by chtěl. Nabízí se obyčejné prozkoumávání krajiny, památek, nebo nějakého pohádkového světa. A nebo co se proběhnout po měsíci? Co bych si ale chtěla zahrát já by bylo něco akčnějšího. Monstra by se mohla zabíjet pomocí běhu do kopce, čím větší sklon, tím víc damage! Pak by to ještě chtělo možnost ukládat postavu, a pravidelně se k ní vracet, samozřejmě nějaké levelování a tak. Myslím,že by se k tomu dalo vymyslet hodně. Kdyby jste znali někoho, kdo by to jako nápad koupil, dejte vědět, já to rozpracuju :)
Žádné komentáře:
Okomentovat