Manifest osobní svobody

Každý má nezcizitelné právo nakládat se svým životem, tělem a majetkem. Nikdo nemá právo zasahovat do cizího života, těla a majetku proti jeho vůli. Svoboda je stav, kdy nikdo nezasahuje do těchto práv. Svoboda není dělitelná. Svoboda s výjimkou není svoboda.

Nedobrovolný zásah do cizího života, těla nebo majetku je násilí a musí být vždy trestným činem. Čin který do cizího života, těla nebo majetku nezasahuje, nebo je oboustranně dobrovolný naopak trestný být nesmí.

Každý má právo si vybrat jakýkoli životní styl. Životním stylem jsou míněny akce a rozhodnutí, které nezasahují do cizí svobody. Každý má právo jakýkoli životní styl chválit, propagovat, nebo naopak kritizovat.

Islám

Islám často vyvolává strach. Strach sám o sobě ale není zásahem do svobody, a nedává právo uplatňovat preventivní násilí. Uplatňování Šaríi je přípustné pouze v případě, že s tím trestaný souhlasí. V opačném případě, pokud to zasahuje do svobody někoho kdo s tím nesouhlasí, jde o trestný čin. Trestné činy muslimů musí být řešeny stejně jako u všech ostatních. I v případě, že by muslimové páchali více trestných činů než nemuslimové, není možné uplatňovat kolektivní vinu proti muslimům, kteří se ničeho nedopustili.

Zakazování šátků je stejně špatné, jako nucení někoho šátek nosit. Obětem islámu nejlépe pomůžeme, pokud budeme důsledně řešit zasahování do jejích práv.

Špatné myšlenky nemají být zakazovány, ale mají prohrát v souboji s myšlenkami dobrými. Špatná kultura má prohrát s kulturou dobrou. Myšlenkami proti myšlenkám, kulturou proti kultuře. Nikoli násilím proti myšlenkám a kultuře.

Imigrace

Pravidla imigrace musí být stejné pro všechny, nezávisle na tom, z jakého státu pocházejí. Není možné imigranty třídit ani podle náboženství, kultury nebo věku. To, jací lidé k nám budou chtít imigrovat, nejlépe ovlivníme tím, jaké právní, ekonomické a kulturní prostředí u nás bude.

Získání stejných práv jako mají občané naší země musí jít ruku v ruce se získáním stejných povinností.

Drogy

Každý vlastníme své tělo. Je na každém z nás, jak se ke svému tělu budeme chovat. Zakazovat někomu dělat vlastní rozhodnutí o svém těle je stejně špatné jako zasahovat do něčího těla proti jeho vůli. Z toho vyplývá, že jakákoli kriminalizace nakládání s drogami je neospravedlnitelná.

Homosexuálové

Každý má právo se rozhodnout s kým a jak bude žít.  Způsob jakým lidi žijí ve svazcích nijak nezasahuje do svobody druhých lidí.

Státem posvěcené manželství je zastaralá instituce. Není žádný důvod, aby se stát pletl do vztahu dvou lidí. Nicméně dokud tu manželství máme, mělo by být přístupné všem bez ohledu na pohlaví.

Adopce dětí by měla vždy probíhat v zájmu dítěte. V případě že je dítě dost staré na to, aby vyjádřilo názor, měl by být brán jako hlavní vodítko. Pohlaví žadatelů by nemělo být v průběhu posuzování vhodnosti žadatelů zohledňováno. To platí pro případ adopce dítěte partnerem jediného žijícího rodiče, stejně tak jako při adopci dítěte bez rodičů.

Tradiční kultura je umělý konstrukt. Kdokoli ji může chválit a propagovat, ale nikdo nemá právo vynucovat si svoji oblíbenou kulturu násilím skrz stát.

Pohlaví

Pohlaví je určeno sebeidentifikací každého z nás. Stát by měl mít rovný přístup ke každému, nezávisle na tom, kým je. Neexistuje žádný dobrý důvod, proč by měl stát katalogizovat lidi podle pohlaví. Otázka, zda mají na státních dokumentech přibýt kolonky pro další pohlaví je zavádějící. Ze všech státních dokumentů by měly tyto informace kompletně zmizet.

Eutanazie

Otázka nezní zda legalizovat eutanazii, ale zda dekriminalizovat napomáhání sebevraždě. Každý vlastní své tělo, a je právem každého z nás svůj život ukončit. Sebevraždu definujeme jako cílenou akci ukončit svůj život. Napomáhání sebevraždě je oboustranně dobrovolný akt a tudíž musí být beztrestná.  

Nechte si svoje ale

Slyšeli jsme to všichni už mockrát. "Já nejsem rasista, ale cikáni mi vadí." "Já nemám nic proti homosexuálům, ale ať si to nechaj na doma." "Já jsem pro volný trh, ale tohle odvětví je specifické." Zjevně ani v jedné větě nemůžou být pravdivé obě části. 

Existují lidé, kteří tvrdí, že cokoli je před ale, je jako bychom nic neřekli. To je přehnané, protože nějakou informaci to sděluje. Třeba to, že mluvčí chce být vnímán jako někdo kdo je normální, rozumný, a v žádném případě ne extremista. Taky to ukazuje na to, jaké postoje jsou brány jako ty správné, někdy až povinné.

Ale.

Ale podobným používáním se význam těchto tvrzení posouvá daleko od původního. Být pro volný trh prostě neznamená chtít regulace ve všech případech, kdy lidi chtějí něco jiného než vy. Pokud vás zhnusí líbající se muži na ulici, zatímco muž se ženou ne, skutečně proti nim něco máte.

Proč na tom záleží? Protože to ničí každý rozhovor na dané téma. Jak se máme bavit o rasismu, když jediný "povolený" postoj je být horečnatě proti, ale přitom všichni víme, že to vlastně tak nějak nemyslíme? Nebylo by lepší, kdyby se daly vyslovit jen ty druhé části vět, a nebát se, že tím budeme vyloučeni ze slušné společnosti, protože víme, že většina lidí se stejně pohybuje někde v té šedé názorové části?

Máte-li k těm úvodním ideálům alespoň nějakou úctu, vnímáte-li je jako něco, co by si lidé měli myslet, uznejte že ještě nejste na konci cesty. Najděte odvahu říct "Nechci potkávat tulící se homosexuály", "Jsem pro částečně regulovaný trh" nebo alespoň "Přál bych si nebýt rasista, ale uvědomuji si, že reaguji odlišně když mě osloví cikán" jestli je to tak cítíte. Jsem přesvědčená, že otevřenou debatou se spíš můžete přiblížit k tomu, co považujete za správné, než když budete začínat tím, že už tam jste.

Šáhněte si do svědomí, podívejte se kde skutečně jste, začněte mluvit pravdu a vraťte slovům jejich význam.