úterý 3. května 2016

Dezorientační běh - 11 Km

Dnešní cíl byl Malešický les. A dopadlo to, ale těsně nemuselo. Oproti normálně dám jen výřez mapy. Kdo mě chce ostalkovat stejně už dávno ví kde bydlím, a na cestě tam (přes Parukářku a Židovské pece) a zpátky se nic zajímavýho nestalo.



Ale zato v tomhle úryvku bylo mnoho zajímavých zastavení.
1. V tomhle místě jsem měla dle plánu běžet ještě po silnici, ale začínala tam taková boží lesní cestička, vyhodnotila jsem to jako správnej směr a vyrazila.
2. Má radost z boží cestičky netrvala dlouho. Narazila jsem na roh plotu, ktery jsem nečekala. S obavou, že vlastně nevím kde jsem, jsem se rozhodla se vrátit podél plotu na silnici.
3. Cestička končí zatarasená toitoikou. Srsly? Kus se vracím abych našla kudy to obejít.
4. Celá ta silnice byla rozkopaná a přehrazená auty a technikou. Musím projít kolem dělníků, zatvářit se zkroušeně aby mě nechali projít do Malešického parku.
5. Huráá, Malešický park. Doběhnu na jeden konec a tuším blízko les. Zvažuji jestli tam jít, že už mi cinklo 5 Km a neměla bych to hrotit, ale říkám si, že to tu aspoň trochu poznám pro příště a běžím nazdařbůh mezi domy,
6. Les nadohled ale za plotem! Lamácky jsem se zastavila abych se podívala na mapu.
7. Karlení pomohlo, díra v plotě nalezena!
8. Hurááá les. Běžet v lese je prostě třikrát tak dobrý než ve městě.
9. Sakra, zahrádkářská kolonie. Chvíli podél ní běžím, ale pak si vzpomenu, že jsem si slíbila, že to u ní otočím, a tak to s těžkým srdcem dělám.
10. Cože? Fuj, betonová cestička. Takhle si les nepředstavuju. Ale aspoň co nejvíc skenuju okolí abych plánovala příště.
4. Sakra, dovedlo mě to přesně zpátky k těm dělníkům. O-K. Snažím se se tvářit, že tam nejsem a rychle to proběhnu.


Povinná zpráva o stavu kolena: Malinko jsem o něm věděla, ale byla to jen taková informace, ne bolest. Hrozně jsem si ke konci užívala, že mě bolí víc svaly než kolena, že konečně mám možnost někam posouvat hranice možností.

Takže, nic už teoreticky nestojí v cestě běžeckým výletům. Vzít někoho s autem,nebo v horším případě sama hromadnou, vyjet k nějakýmu lesu, tam si hodinu, dvě běhat a zas se vrátit. Mě to zní skvěle. Jestli máte nějaký dobrý tip kam, dejte vědět.

A třeba se už brzo kvalifikuju i na nákup nějakého toho božího běžeckého batůžku. To už bych byla velká běžkyně :)

Jo a vlastně ještě jedna důležitost. runkeeper mi píše průměrnou rychlost 5:59 min/km! Yay! (Strava píše 5:45 a ISmoothRun 6:02, wtf, co s těma datama ten export dělá? Ale tím si to nebudem kazit) Tahle rychlost je zprůměrovaná i se zastávkama na semaforech, na protažení, na pití, na mapu atd. Takže reálně běžím rychleji. Každý ví, že 6:00 je hranice mezi během a joggingem a běžet rychleji je prostě větší zábava. Jen tak dál. Měla bych se někdy motivačně přihlášit na nějaký závod.

Původně tu mělo být nějaký hloubavý téma, ale nějak na něj nezbyly myšlenky... tak příště. Pokud se hloubavé téma do té doby nevyřeší samo.

A teď mě omluvte, jdu pít kešu máslo brčkem.

Žádné komentáře:

Okomentovat