Jak přestat pracovat

Když jsem byla v Thajsku a vzdělávala jsem se ohledně investování, narazila jsem na blogy lidí, kteří se snaží pomocí spoření a investic dosáhnout toho, aby mohli odejít do důchodu. A když se řekne do důchodu, tak se tím myslí možnost pokračovat ve stejném životním stylu a nemuset nijak pracovat. Čím víc jsem o tom četla, tím víc mě to lákalo.

 Proč? Není to ani tak, že bych nenáviděla svoji práci. Spíš mi vadí ten samotný koncept potřeby pracovat. Jsem si jistá, že i kdybych byla v “důchodu”, tak bych pořád dělala nějaké zajímavé, prospěšné a soustavné činnosti. Ale nemusela bych. Taky se může stát, že jednou prostě nebudu moct pracovat.  Nechtěla bych v takové situaci zůstat někomu viset na krku. Ani člověku, ani státu.

 Když jsem byla malá a četla jsem příběhy o někom nesmrtelném, tak jsem si říkala, že přece musí být automaticky hrozně bohatý, že ten se má, ten to má snadný. A teď jsem si všimla, že kdybych já byla nesmrtelná, tak vlastně na tom budu pořád stejně. Sakra.

 Takže některá překvapivá čísla. Pokud dokážete žít za polovinu svého příjmu, můžete za šestnáct let přestat pracovat. Nevěříte? Spočítejte si sami. https://networthify.com/calculator/earlyretirement Pokud dokážete žít ze 40% je to už jen 12 let. Pokud už teď máte nějaké úspory, doba se dál snižuje. Jasně, žít za půlku vysokého platu je snadnější než z nízkého. Ale začít o tom uvažovat a podnikat nějaké kroky, to je přístupné každému.
Spoléhá to samozřejmě na nějaké předpoklady. Jako například, že vaše investice budou v průměru vydělávat 5% nad inflaci. To je ale imho reálné.

 Mně to vychází na nějakých třináct let. Deset, pokud zvolím trochu přísnější cestu. Samozřejmě, že za tu dobu se toho může stát hodně. Pozitivního i negativního. Ale v tuhle chvíli mě ta myšlenka energizuje a mám chuť se o to pokusit. Můj opatrně rodící se plán má několik součástí.

 Žít levněji. Žít jednodušeji. Žít radostněji.

 To je ta hlavní část. Zlevnit svůj život je totiž dvakrát tak dobré. Zaprvé můžu uspořit více peněz a za druhé se snižuje cílová částka - kolik musím mít naspořeno, aby moje náklady byly menší než výnosy. 

 Já nechci žít žádný poustevnický život. Ale co když je opravdu možné žít za míň a zároveň spokojeně?  Už déle mě okouzloval minimalismus. Domnívám se, že s vyčištěním svého životního prostoru dojde i k uvolnění prostoru v životě pro důležité věci. To znamená nekupovat zbytečnosti. Prodat či rozdat zbytečnosti, které už mám.

 Zjevná cesta, jak ušetřit, je přestat platit lidem za věci, které si můžu udělat sama. Je levnější koupit suroviny než hotové jídlo. Je výhodnější si něco opravit sám, než to někomu dát, či dokonce vyhodit a koupit si nové. A je určitě super mít ten pocit, co všechno zvládnu sama. Že si poradím. To si za peníze nekoupíte :)

 Snaha žít levněji nutí být kreativní. Hledat zábavu, která se nekupuje, ale vytváří. O tom ještě později.

Vydělávat víc

Já mám teď takovou boží práci, kdy si sama určuji, kolik hodin denně budu pracovat. Placená jsem od hodiny. Do teď jsem měla tendenci spíš ubírat čas, kdy pracuji, a užívat si volného času. Teď jsem ale motivovaná pracovat víc.
Navíc oficiální práce není všechno. Když jsem šla pracovat na part-time, tak jsem si říkala, že získaný volný čas použiji na rozvoj dalších schopností a činností. To se dařilo, no, částečně. Tyhle dveře jsou pořád otevřené.

 Investovat

Aby to celé fungovalo, tak se někde musí vzít ten (průměrný) výnos alespoň 5% nad inflaci. Jako nejlepší cesta k tomu se mi jeví investice do akcií. Ještě se rozhoduji, jakou strategii přesně zvolím. Vybírám si v zásadě ze tří filozofií. 

• První je hodnotové investování. Hledání podhodnocených akcií. To je nejvíc náročné na čas a znalosti, ale slibuje to nejvyšší možný zisk. Taky samozřejmě největší riziko.
• Druhá možnost je kupování společností, které už dlouho a spolehlivě vyplácejí dividendy a každý rok je zvyšují. Typicky je to Coca-Cola a McDonald’s. :) Jsou to dlouhodobě zavedené společnosti, jejichž cena stoupá spolu s celým trhem. Spolu s reinvestováním dividend by měl vznikat použitelný výnos. Samozřejmě je možnost ztráty a taky to zabere nějaký čas.
• No a nakonec je možnost kupovat celý trh v podobě indexu. Nejjednodušší možnost, která by v dostatečném dlouhém období měla snad fungovat dostatečně dobře. Člověk je samozřejmě nejvíc vystaven tomu, co se děje, bez možnosti to víc ovlivnit.

 Pak je taky možnost to mezi sebou nějak nakombinovat.  V současné době mě nejvíc láká kombinovat přístup první a druhý. Miluju grafy a celý ten svět mi momentálně připadá extrémně zajímavý. Ale pořád držím v hlavě třetí možnost pro případ, že by mě to bavit přestalo.

 Nějaké další myšlenky.

Produktivní koníčky. Vědomě změnit to, čemu věnujeme čas, na něco produktivního. Nemusí to být práce, nemusí to vydělávat peníze. Produktivní je všechno, při čem něco vzniká. Jde o dvě věci. Nekonzumovat. Spousta neproduktivních koníčků stojí spoustu peněz a nezapojují člověka tolik, kolik by mohly. Člověk se vlastně tak nějak veze. Něco produkovat může samozřejmě mít svoje náklady, ale obecně je to levnější. Nutí to se učit, zlepšovat se. Soustředit se. A nakonec je z toho lepší pocit. Je zjevné, že až dopíšu tenhle článek, tak mi bude líp, než když bych se koukala ten samý čas na seriál.

 Další věc, které se chci věnovat, je koučování. To je na celý další článek (který se plánuje!). To je aktivita potenciálně výdělečná. Ale i do té doby, než by k tomu došlo, si budu užívat jak tu část se to učit sama, tak tu část, kdy se budu potkávat s lidmi a dělat to.

 Celkově je to prostě optimalizační problém s potenciální extrémně sladkou odměnou. Já miluju optimalizační problémy. Jsem člověk, který si dělá excelové tabulky pro radost. Vážně. Měli byste vidět můj sheet s pokémonama. Je extrémně vymazlenej :). Zároveň je to něco, co i v případě neúspěchu ponese dobré výsledky. Možná mě to po roce přestane bavit a já budu mít zainvestované nějaké peníze, které tam nechám na horší časy.

 Momentálně plánuji začít (zase) trackovat výdaje. Přemýšlet nad tím, co vlastně potřebuji a co ne. Jaký je u čeho poměr cena/radost. Chci psát víc článků. Budu se dál učit o akciích. 

 Hodně early retirement bloggerů zveřejňuje konkrétní čísla, jak se jim daří. To je něco, na co si zatím netroufnu. Možná časem, když budu víc psát o tomhle tématu, tak to přijde samo. Budu se muset podívat do smlouvy, jestli vlastně smím mluvit o tom, kolik vydělám.
Když to dobře půjde, tak chci tuhle cestu nějak mapovat. Pro inspiraci ostatním. Proto, aby to četli lidi, kteří řeší něco podobného, a přišli si se mnou o tom povídat. Proto, abych si utřídila myšlenky. Proto, abych na sebe měla trochu bič veřejného závazku.

 Moje oblíbené zdroje so far: http://www.frugalwoods.com/ http://www.mrmoneymustache.com/