Fronéma - mé pravé jméno

Fronéma, mé nové křestní jméno není to, co mi vybrali rodiče. Abych odpověděla na všechny zvídavé otázky naráz, rozhodla jsem se to sepsat v článek.

Takže, jak a kdy to vzniklo?

Tuhle přezdívku jsem si vytvořila když mi bylo 15. Předtím jsem všeobecně používala přezdívku Carthia van Canten, zdrobněle Cantarella. Fanouškové ságy o zaklínači od Sapkowskiho si možná vzpomenou na její původ. Tou dobou jsem začínala objevovat tajemný svět BDSM na internetu a chtěla jsem se zapojit. Chtěla jsem samozřejmě být maximálně anonymní, a tak to chtělo novou přezdívku. Na druhou stranu, nepředpokládala jsem žádný výrazný přesah do mého běžného života a tak jsem nad výběrem přezdívky nestrávila zas tak moc času. Tou dobou jsem (už pěkných pár let) chodila zpívat do dětského sboru, a jednou ze skladeb z našeho repertoáru bylo Megalofrósyné, část řeckého slovníku od Petra Ebena. Bylo to několik skladeb jejichž text se vždy skládal jen z jednoho, či několika málo slov. Megalofrósyné tam bylo přeloženo jako hrdost, a jediné další slovo, které se tam vyskytovalo bylo právě fronéma. Zájemci nechť si poslechnou (toto není náš sbor) a natahují pečlivě uši v 0:36. Tedy, netušila jsem co to znamená, napsané to vypadalo dobře, na seznamu to bylo volné pro mail, hop, a mám přezdívku.

Jaký je vlastně toho význam?

Jak jsem psala výš, význam nebyl to, co jsem sledovala při vybírání. Milkov mi kdysi v počátku naší komunikace našel, že fronimos znamená moudrý. No pěkně děkuji, říkala jsem si. Chodit po světě s přezdívkou moudrý, nezní moc sympaticky. Další varianta internetového překladače byla “mysl”, stejný problém. T

Po mnoha, snad osmi, devíti letech užívání jsem našla význam který se mi líbí. Byl to “duch”, nikoli ve smyslu strašidla, ale duch něčeho, podobně jako je například Genius loci, duch místa.

Další význam který jsem v průběhu této anabáze objevila je “přesvědčení”, to zní ještě lépe. Další návrhy byly rozumnost. Objevila se myšlenka, že by se to dalo brát jako řecká varianta jména Přemysl, tam je to myšlení taky, ale člověka to tak nezarazí. Každopádně tiše doufám, že podobné otázky ubydou, copak se lidi běžně ptají na významy svých jmen? (EDIT 2018: neubyly, co chvíli se na to někdo ptá)

Jednou ve Wowku mi někdo řekl, že to znamená být hodná, že to jako říkají rodiče dětem "Buď fronéma".

Později jsem od náhodného řeka slyšela další variantu. Prý to znamená "udělat správnou věc, protože ji udělat chci". V protikladu s tím existuje také slovo které znamená "udělat to protože musím". To je od té doby můj nejoblíbenější význam.

Jako perličku bych přidala, že existuje mořské zvířátko zvané Phronima, které se mimojiné vyznačuje tím, že umí vyžrat zevnitř jiné zvíře, salpu, zevnitř, žít v ní a klást vajíčka. Dokonce prý byla inspirací aliení královně! Velmi sympatická jmenovkyně. Obrázky, video a popis zde a zde.

Jak to šlo dál

Ve vyprávění jsem se zastavila v patnácti letech, kdy jsem si vyrobila adresu, pro účely komunikace v BDSM světě. Tam jsem se kolem osmnáctého roku začla objevovat čím dál častěji, našla jsem tam mnoho kamarádů, a nakonec i partnera. Najednou mě oslovovala Fronémo většina lidí co jsem znala.

Někdy kolem dvacátého roku mého života, jsem se rozhodla že už nemá smysl ani důvod dál udržovat internetovou anonymitu a dovolila jsem na prvním webu, fotopátračce, aby se objevilo zároveň mé jméno i přezdívka. Když se jednou tahle hranice prolomila, šlo to samospádem a já už chtěla být Fronémou všude, kde to šlo. Představovala jsem se tak každému komu jsem mohla, a bez velké nadsázky jsem říkala že už mi tak neříká jen rodina a v práci. A později jsem to i v některých pracích prosadila.

Ve skutečnosti, neměla jsem svoje původní jméno nikdy nijak ráda. Nelíbila se mi jeho zdrobnělá verze, nelíbily se mi urážlivé přesmyčky, které z něj šly vyrobit, a které jsem jeden čas slýchávala až příliš často, a vůbec. Už jako malá jsem prý tvrdila matce, že jsem měla být Tereza, a ona mi na to odpovídala ať se teda nechám přejmenovat až budu velká. Takže jsem byla ráda, když mě lidi oslovovali jinak.

Rozhodnutí o změně

Psal se srpen roku 2011, bylo mi 23, a já jsem na jedné, ničím jiným zajímavé akci, slyšela od jedné slečny, že se nechala přejmenovat, tuším ze Zuzany na Sofii, prostě proto, že se jí to líbí. Nasadila mi brouka do hlavy, a začla jsem si říkat, ty jo, co kdybych se nechala přejmenovat? Nejdřív jsem to zavrhovala, jako že to bude kopec práce a bůh ví, co dál, že mi to třeba začne připadat jako hloupý nápad atd. Hlodalo ve mně jestli to vůbec jde, ale našla jsem článek, který mi dodal odvahy. (Velké díky!) Ale čím dál víc jsem si říkala, proč ne? Moje jméno už pro mě často bylo vyloženě nepřátelské, necítila jsem se dobře když mě tak někdo oslovil, nelíbilo se mi ho mít na jmenovce v práci, a už vůbec se mi ho nelíbilo vidět na internetu u mých příspěvků na fóru, kde chtěli reálnou identitu. Řekla jsem si dobře, tak o tom aspoň rok přemýšlej jestli je to dobrý nápad. Rok se s rokem sešel a moje rozhodnutí ve mně uzrálo, jdu do toho.

Samotná změna zabrala cca čtvrt roku, viz poslední část článku. Tento článek byl poprvé zveřejněn 23.1.2013, postupně byl aktualizován.

Tím, že bylo jméno Fronéma jednou schválené, je nyní možné aby tak kdokoli pojmenoval své dítě, respektive dceru. Pokud by k tomu došlo, dejte mi někdo vědět, budu na svou malou jmenovkyni velmi pyšná.

Poděkování

Nemít podporu svého okolí, nikdy bych se neodhodlala do toho jít, proto bych ráda poděkovala Jakubovi-Tencokacistromy, za vytrvalou podporu ve chvílích kdy to vypadalo bledě, i za společné oslavy postupných úspěchů. Julii, za velkou podporu v době rozhodování se a trpělivé odpovídání na stále se opakující otázku “Myslíš, že je to dobrý nápad?”. Honzovi, za dohledání klíčového důkazu o existenci Froném, viz níže. Michalovi Brunnovi, za velmi důležitou podporu ve chvíli kdy jsem získala pocit, že je vše ztraceno a že už nemám sílu bojovat dál. A všem, kteří mi v průběhu doby drželi palce, snaživě poskytovali mnoho zavádějících informací, (mezi lidmi je vážně mnoho různých názorů na to, jak tento proces funguje) a podporovali mne, ať to dotáhnu. Díky.

Proces změny

5.9.2012 Poprvé jsem vyrazila na matriku s žádostí o změnu jména. Narazila jsem na milou úřednici, která mi řekla že bohužel, toto jméno mi nemůže změnit bez znaleckého posudku.

14.9.2012 Jsem vyrazila na ústav pro jazyk český, a nechala jsem jim tam žádost o znalecký posudek, že je jméno Fronéma dostatečně použitelné.

1.10.2012 Jsem si z pošty (za symbolických 1000 korun) přinesla nemilý dopis a to, že se Fronéma jako jméno nedoporučuje. Jsem zklamána a vidím celou anabázi velmi černě.

20.11.2012 Zahajuji pokus číslo dvě sehnat znalecký posudek a volám paní Knappové. Ta se na to zprvu příliš netvářila, v žádných slovnících mně nenašla ale říkala, že se na to podívá když bude čas a že mám případně také zkusit sehnat nějaké podklady. Následně přichází velký zvrat, můj bývalý kolega nachází Phronemu na serveru ancestry.com. Byl to nějaký census z předminulého století z ameriky. Posléze nacházím i Fronému. Volám nadšeně Knappové, té se to zprvu příliš nezdá, ale nenechám se odmítnout a

23.11.2012 jí posílám vytištěné materiály. Vytiskla jsem toho hodně, každý papír jednou celý, jednou zvětšený, obkreslené zvýrazňovačem důležité kusy atd. Přidávám ještě odkazy na wiki a lehké vaření z vody zdůvodňující proč chci i tu čárku nad e.

3.12.2012 Volám Knappové jestli dostala můj dopis, a ta mi k mému velkému překvapení odpoví, že mi již poslala posudek kladně vyřízení, hurá!

4.12.2012 Jdu na poštu, platím dalších tisíc korun, a vybaluji posudek. Bohužel došlo k nedorozumění a mám povolenou Fronému jen jako prostřední jméno. Pořád nejsem král, chtělo by se poznamenat. Volám Knappové a tiše se modlím aby nechtěla další tisícovku za další. Odpovídá, že mi pošle další verzi.

10.12.2012 Konečně dostávám posudek jaký potřebuji, a to naštěstí bez dalšího placení. Hurá! Vzhledem k tomu, že je předvánoční shon, nechávám Den D na další rok.

7.1.2013 Den D č.2 Přicházím na matriku, předkládám posudek a žádost a tamější úřednice již nic neřeší a jen mi dává termín kdy bude hotovo, tak to má vypadat! Platím dalších tisíc korun jako správní poplatek. Celkem je to na přímých nákladech zatím tři tisíce korun.

23.1.2013 Jdu matriku pro výsledek. Dostávám rozhodnutí, a to kladné. Matrikářka mi nabízí podepsat, že se vzdávám práva na odvolání. Po prostudování papírů podepisuji. Je mi odstřihnut roh občanky a dostávám náhradní doklad. Ještě se mně ptá jestli chci mít v rodném listě zmínku o původním jméně. Po chvilce uvažování souhlasím. Přeci jen, chci mít jednoduchou možnost dokázat, že jsem to stále já. Dnešním dnem tedy změna nabývá právní moci.

2.2.2013 Na poště si vyzvedávám nový rodný list. Yay!

6.2.2013 Žádám o novou občanku. Žáadala bych i o zbroják kdybych nebyla lamka a zjistila si že moji policajti už nesedí na červeném vrchu, ale na pankráci.(Zjistila jsem to samozřejmě až na místě) Argh!