Ranní hrdinství - 5.7 Km

Jak by si někdo možná mohl podle nadpisu tipnout, pořídila jsem si knížku Konec prokrastinace. Píše se v ní mimo jiné, že je nutné trénovat hrdinství, schopnost opouštět komfortní zónu. S mým běháním to šlo od desíti k pěti. Za poslední měsíc jsem byla asi čtyřikrát. Nic moc. Tak jsem se hecla, že to zkusím ráno. Natrénovat hrdinství. A nakonec to bylo výrazně hrdinnější než jsem si představovala.

Vzbudila jsem se asi 5:45. (Bez budíku. Jo, jsem čím dál přetočenější) Jak je mým zvykem, zkontrolovala jsem hned po probuzení počasí. 11 stupňů a showers. Ale byla jsem meganamotivovaná. Nic mně nezastaví. Takže mimo připraveného oblečení jsem vyndala i běhací bundu. Krátký zásek na tom, že nemůžu najít ani jedny běhací ponožky. A to jich tu musí někde být aspoň šest párů. Ale co, stejně by byly akorát mokrý. Z toho běžet v packách jsem taky nebyla ochotná ustoupit. Chci to natrénovat tak do toho jdu i za cenu mokrých nohou.
Vybíhala jsem 6:01. Venku ještě nebylo stoprocentně rozedněno. Takové ranní modrošedo. Říkala jsem si, že bude fajn sledovat rozednívání. Lehce poprchávalo. Běh samotný byl v zásadě bez speciálních událostí. Vybrala jsem standardizové kolečko v Riegráčích. Nechtělo se mi moc myslet nad trasou a chtěla jsem to mít v každé chvíli blízko domů. Doběhla jsem domů 6: 35. Zdravím všechny, kteří leželi v posteli ještě v době, kdy já už měla odběháno :)
Druhé kolo zábavy bylo doma. Přijdu, oblečení zmoklé a propocené, rozsvítím a PRÁSK, rána jako prase. Pojistky. Chvíli jsem jenom dýchala abych nezpanikařila. Dobrý, jenom pojistky, to umím. Po tom, co jsem ozkoušela, ze to nejsou ty domácí, ale ty chodbové, přehodnotila jsem strategii. Sprcha jako první, abych nebyla v tom zpocenym než to vyřeším. Takže sprcha ve světle světlíku. Už vím, proč se tomu říká světlík :)
Pojistky na chodbě... byly zamčené. Šroubovák v odpovídající velikosti nemám. Postupně jsem vyzkoušela několik různých věcí které všechny nefungovaly.  Pilník nemá dost velkou páku. Pinzeta je moc malá. Konce příborů moc velké.  Plastové otevírátko na iphony má ideální tvar, ale je moc plastové. Až jsem nakonec při prohledávání zásuvky uviděla obal na super multifunkční nůž. Ha, věčně ho vozím na všechny outdoorové akce a málokdy ho použiju, tak snad teď. Skutečně, pilka zafungovala. Možná jsem ji u toho trochu zrasila, ale co už. Světlo svítí a já můžu psát blog :)
Zítra je sociální snídaně, takže další ranní hrdinství je naplánováno na čtvrtek. Schválně se mně zeptejte, jestli jsem to nevyprokrastinovala :)