Život a investice za rok 2023: Nejhorší rok mého života

Píšu každý rok článek o tom, jak pokračuju na svojí cestě k FIRE. Neboli k tomu nainvestovat tolik, abych mohl žít z výnosů. Píšu o tom, protože miluju články ostatních stejného typu. A taky si to chci uložit, protože mám mizernou paměť a jednou budu moct nad tím vzpomínat. A taky jako inspiraci pro ostatní. Ukázat, že to může dosáhnout i člověk jako já. 

Práce a život

Tradičně bych začal odkazem na článek o minulém roce, který poskytuje kontext pro to, co se semlelo tento rok. Ve zkratce druhá půlka 2022 byla ve znamení mého výrazného zdravotního chřadnutí. A to se v roce 2023 vyhrotilo ještě více. Rok 2023 jsem začal bez práce, a celý rok jsem nepracoval. Nebyl jsem toho prostě schopný. Tím bych mohl tuhle sekci zakončit :) 

Ale chci přidat nějaké podrobnosti. V lednu jsem se nechal dobrovolně hospitalizovat v psychiatrické nemocnici. Byl jsem natolik v koncích, že už mě nenapadala žádná jiná cesta. Byl jsem nejdřív v Bohnicích a pak v Úvnce. Obojí výrazně zklamalo. Čekal jsem nějakou intenzivnější snahu o diagnostikování a léčení, a místo toho jsem tam v zásadě jen furt čekal kdy se něco stane. Bylo to pro mě dost frustrující a byl jsem rád když jsem zase mohl jít domů. Pro ty, co čtou tenhe článek bez kontextu, můj hlavní problém byly deprese a k tomu obrovská každodenní únava. Tak obrovská, že jsem v zásadě trávil dny v leže, protože i sedět u počítače bylo moc. Obešel jsem všechny doktory světa ale odevšech jsem slyšel, že podle výsledků jsem zdravej a že nevědí co se mnou. Zkusil jsem postupně asi tak všechno co nabízelo úlevu ale bez většího a hlavně trvalého efektu. Podrobnosti o tomhle můžete číst na mém facebooku a třeba to i jednou zkompiluju do nějakého článku.

Po návratu z nemocnice jsem se rozhodl najít si nějaký stacionář. To je intenzivní terapie. Tj. člověk tam chodí každý den, má tam cca 6 hodin programu a pak jde zas domů. Na programu jsou hlavně skupinové terapie a pak další podpůrné věci jako arte terapie a tak. Už jsem před hodně lety v jednom byl a myslím, že mi to pomohlo. Tak jsem chtěl znovu.  Bohužel hledání bylo výrazně težší než jsem si představoval a natoupil jsem nakonec až v říjnu. 

Co jsem dělal mezi tím? Tak jako plus mínus nic. Kromě chození po doktorech a velmi zřídka nějaké akce když mi bylo líp jsem jen polehával/posedával doma a snažil se přežít do druhého dne. Další věc je, že se mi výrazně zhoršila paměť, takže si ten rok prakticky nepamatuju a co píšu odvozuji z poznámek a kalendářů.

Stacionář mi, přes mnohé frustrace pomohl. Trval 9 týdnů. Postupně se mi vracela energie a třeba cesty tam a zpět, které jsem nezvládal z počátku bez taxíku jsem ke konci zvládal jako normální člověk tramvají. Na sklonku roku jsem byl relativně zmátořený. Tj vydržím sedět, občas i někam jít a trochu víc se soustředit.

 

Příjmy

Jak už jsem psal, celý rok jsem nepracoval. Nicméně tu a tam jsem nějaký příjem měl. V únoru mi přišly něaké peníze za minulý rok, kdy jsem ještě zkoušel z posledních sil pracovat. Potom douho nic. Udělal jsem totiž velkou chybu. Na začátku roku jsem se přihlásil do paušálního režimu jako OSVČ.To má tu nevýhodu, že i když jste na nemocenské, tak musíte platit zálohy. 

Nastoupil jsem na nemocenskou jsem nastoupil v lednu. Dostával jsem v průměru cca 6000 na měsíc. Nicméně jsem platil 6208 na zálohách, takže nula od nuly pošla. Ještě bych dodal, že na nemocenskou jsem měl nárok, protože si ji už dlouho dobrovolně platím. Jinak bych měl úplnýho smolíka. 

V rámci hledání pomoci jsem narazil na organizaci Fokus kde mi přidělili úžasnou sociální pracovnici, která mi od té doby pomáhá. S její a dalších lidí pomocí jsem zažádal o invalidní důchod. Bylo to náročné ale nakonec mi někdy v září přiznali první stupeň s účinností od června. Vyměřili mi důchod 9157 na měsíc, který od té doby pravidelně dostávám. K tomu jsem v září konečně zrušil živnost. Měl jsem nějaký důvod s tím tak dlouho čekat, ale bohužel si už nepamatuji jaký. Nastoupil jsem na pracák, a od nich jsem dostal na pět měsíců v průměru 10k na měsíc. Díky tomu jsem byl v posledních pár měsíců pokrýt náklady na život z toho co jsem dostal. 

Nicméně většinu roku jsem žil jen z úspor. A proto máme ten emergency fond, a vy byste ho měli mít také. Nemyslete si ani na vteřinu, že vám se to stát nemůže!

Poslední částí je, že jsme s fokus lady se snažili získat příspěvek na bydlení, ale přes mnohé snahy se nám to nepodařilo. V roce 2024 se o to budu pokoušet znovu.

Čisté příjmy za měsíc

Výdaje

Deprese je levná. Nikam nemůžete chodit, ani za hry neutrácíte protože se na ně nedokážete soustředit, A koukání do zdi je zadarmo. Napostou většinu mých nákladů tak jako tradičně sežral nájem a jídlo. Průmerně jsem utratil něco pod 20k měsíčně. bylo by to i méně ale měl jsem nějaké výdaje za moje potkaní holčičky. Třeba jen preventivní kastrace byla přes 8k pro všechny dohromady. Další výdaje co bych normálně neměl bylo za ježdění boltem k doktorům. Protože i dojít na tramvaj bylo pro mě většinu času moc.

Jediný velký náklad byl pořízení nového počítače. To mě vyšlo i s příslušenstvím na 46k. Měl jsem už v té době plán začít se streamováním her, a na to je potřeba mít nějaké rozumné železo. Navíc taky plánuju, že dlouho vydrží bez potřeby úprav takže vlastně "investice" do budoucna :).

Příjmy - výdaje po měsících

I když nezbyde na důchod, mělo to smysl

Tenhle rok byl perfektním příkladem, že moje rozhodnutí se vším tímhle spořením a investováním začít. Potkal jsem v různých nemocnicích a dalších místech lidi, kteří na tom byli dost podobně zle, a navíc neměli peníze. Já jsem díky mým minulým akcím pohodlný polštář o který jsem se mohl opřít. Vůbec si nedokážu představit v tomhle stavu pracovat. I kdyby to bylo podávat toaleťák na veřejných wc, tak by to tělo prostě nezvládlo.  Přesto, že jsem s penězi pořád stresoval, protože jsem si říkal jak jednou dojdou a skončím na ulici (Deprese úplně nepomáhá to vidět realisticky) Tak jsem byl vlastně v tomhle směru v pohodě.  Já si samozřejmě uvědomuju, že všichni neměli šanci naspořit jako já. Ale fakt, pokud tu možnost vy máte tak prosím, naspořte aspoň na půl roku života kdyby něco. Stát pomáhá až s nějakým zpožděním. Nicméně pojďme konečně na ty investice.

Investice

Nemám moc síly to psát úplně nanovo, tak použiju formát z minulého roku. Bude to krátké. V podstatě jsem byl stále v boring middle. To až příští rok bude o vybírání. (Stay tuned!)

Akcie

Opět jsem jen přikoupil 2 CSPX z dividend. Jinak jsem na to nešahal. Hodnota tentokrát stoupla cca o 25 %. Yay!

Krypto

Na krypta jsem taky nešahal. Jejich hodnota se mi o něco víc než zvojnásobila. Yay!

P2P

P2P je stále ve stavu pomalého dožívání. Občas někdo trochu vrátil z těch už odepsaných půjček, ale jen minimum. Vybral jsem z nich asi 6500 dohromady za celý rok, a dál jsem se tím nezabýval.

Jednotlivé složky mého portfolia

Fiat

Žádné velké změny. V bance jsem měl na konci roku 2022 naspořeno něco na byt. Teď je zřejmé, že žádný byt pravděpodobně nekoupím, takže je to první z čeho "vybírám". Leželo to celý rok u maxbanky s úročením 6%, takže mě to ani moc netrápí. I když výhledově část z toho asi někam zainvestuji.

Celkově se mi "povedlo" se na konci roku vrátit na můj plán. Povedlo v uvozovkách, protože jak je vidět, nic moc jsem nedělal, akorát něco náhodně vyrostlo.

V příštím díle uvidíte

Od začátku roku 2024 mi skončily peníze z pracáku, takže dál dostávám jen invalidní důchod. Dál dělám co můžu pro uzdravení, ale není toho mnoho co by se dalo dělat. Budou pravděpodobně nějaké úvahy o tom, jak rozumně vybírat a přežít. Budu se těšit za rok.

Pojdme na to vedecky!

Co se se mnou udalo?

Nove antidepresiva me ucinili ponekud, hmm jak se to jmenuje, proste ze mivam pri stejnem triggeru silnejsi emoce. Ted kdyz o tom vim tak to trochu dokazu rozpoznat ale ne vzdy. Ted jsme se dohodli s doktorkou na zdvojnasobeni, tak uvidime jaky to bude.

Na minuly terapii jsem celkem vysilel o tom jak jsem strasne v haji a nikdo mi nepomuze a stravil tak na tom zaseklej celou hodinu zoufaleho place. Az doma mi doslo, ze to vlastne byla i na me ponekud neprimerena emoce. Pak jsem to dlouze probiral s ruznejma lidma a rozhodl jsem se pro VĚDU.

Fyzicky jsem na tom ted spis lip. Nijak moc netrpim, ale taky nijak se moc nehybam. Jsem uz v celku sold na tu myslenku pacingu tj svedomity odpocinek. Neboli ze cim vic clovek odpociva tim se obecne zlepsuje stav. Akorat ze tam je nejaka hranice pres kterou se to nezlepsi. Te rikejme baseline.

Nevim jestli na ni uz sem, mozna jeste ne. V soucasnosti jsem vetsinou prvni pulku dne v pohode, a v druhy se mi stava ze kdyz “dlouhou” dobu stojim tak mam takovy divny tlaky v hlave, skoro az bolest, a takovy jako brainzapy. K tomu mam k veceru silnejsi sumeni v usich. Porad takovy urcity oblbnuti chci rict brain fog. Ale jinak je mi celkem fajn.

Je to za cenu ze cely den pololezim (nova sklapeci zidle je docela fajn) zvedam se jen kdyz musim. Nehraju zadny vazny hry, nekoukam na nic co by me mohlo nejak emocne rozbit, a samosebou nechodim ven. (Krome jednou tydne na terapii)

Takze tak nejak jsem stabilizovanej. Takze je cas na VĚDU!

Snazim se si konsolidizovat poznamky, ktery mam vsude mozne vcetne na papiru (!). Prvni asi zacnu nejaky suplementy tryptofan, carnitin, coQ10….

No a definuji si tvar pokusu. Videl bych to na ctrnact dni na jedno. Zapisovat si symptomy asi fo Bearable (co je appka na sledovani symtomu 🙂 ) aspon, eee, trikrat denne? K tomu si furt merim HRV a klidovy HR i kdyz to zatim nevypada moc vypovidajicne.

Ted jeste zacit nemuzu, protoze nechci aby se mi to popletlo s ucinky antidepresiv, ale uz to planuju! 

Jeste se snazim denne meditovat a trenovat mozek s brainHQ. To bych mel delat vic stabilne at mi to pripadne nekazi data 🙂

Jeste si pak muzu poridit ty elektriny do ucha, magnety na mozky a psychiatricka uz zminila ze ma dobrou zkusenost s elektrosoky (tesim se! ) pak jsou nejaky hyperbaricky kyslikovy terapie a ja nevim co vsechno. 

Jako muze se zdat, ze tohle by vymyslel kazdy po petiminutach premysleni, ale tak nejak vlivem ruznych slabosti, uzkosti, neustale promenlivosti mehostavu a reseni primarne toho vycerpani mi to trvalo dele. Ono totiz jedna vec je to vymyslet, druha je to bejt schopnej provest. Coz nez jsem se prodal na pacing proste neslo.

Takze vidim to opatrne optimisticky. Jako nevyleci me to, ale kdyby mi to trochu zvedlo baseline treba ze bych mohl jednou tydne navic ven tak by to byl win!

EDIT: jsem vlastne zapomel tu jednu z njdulezitejsich veci a to tesyovat moji toleranci “namahy” coz znamena hlavne chuzi. Na voz by byly idealni prochazky. Jako kolik muzu ujit a jak casto aby mi to nezhorsilo (i docasne) stav. Jako zacnu urcite jen sejit dolu ke schrankam a zpatky, protoze lezeni do schodu je zatim pro me dost velka vyzva. Jeste nevim jakej na to vymyslim protokol ale vymyslim! 

Maly update o mem CFS

29.3.2024
Mel jsem ted tuhejch deset dni. Po kine o kterym jsem tu kdysi psal jsem zjevne dostal nejakou virozu a ta me dost setla. Ale nez mi doslo ze je to viroza, tak jsem nekolik dni stravil ve stracchu, ze jsem si svuj stav zhorsil trvale a to nebylo nic moc.

Nicmene ted je mi lip a jsem za to moc rad.

Byl jsem u psychiatricky, ktera mi nabidla zmenu leku na Bupropion (wellbutrin), tak ted uklesavam stary leky abych ho mohl nasadit. To bude cca za tyen, tak se tesim na zmenu. treba to nejak bude lepsi. 

Tak nejak jsem se rozhodl, ze je cas s nemuckou zase trochu bojovat a nejen se smirovat, takze jsem se prihlasil na cekacku k dalsimu neurologovi. Hledam take novou praktickou/praktickeho. Kdybyste na nekoho meli typ, tak bych to ocenil!

Zacal jsem zas meditovat, Kupodivu to docela jde. Nemam od toho moc konkretni ocekavani, ale vim ze to pomaha i zdravim lidem, a nejake shrnuti pribehu lidi co se z tohohle pry vylecili to taky doporucuje. 

Snazim se dal o pacing a uceni se davkovani si cinnosti a energie. Od toho si slibuju konec tech nejvyhrocenejsich propadu, jak fyzicky tak psychicky.

Poridil jsem si novou kancelarskou zidli, ktera je zaprvy obrovska, je to v zasade gauc 🙂 A taky se da poklopit skoro az do lehu, takze v pripade nouze pro me bude mnohem jednodussi "jit do postele" kdyz to budu potrebovat a nebudu to odkladat s tim ze ten presun je slozitej.

Moje support group je nebyvaly uspech, jsem hrozne vdenej, ze mam kam odlevat moje pocity a myslim ze mi to pomaha v obecny stabilizaci.  Porad jsem otevren tomu tam pridat dalsi lidi. Uz ted tam jsme fajn parta. Prijimam jen lidi ktere nejak znam a od kterych ocekavam fajn pristup. Takze kdybyste chteli byt svedkem meho proudu vedomi, pozitivniho i negativniho a myslite ze jsme si tak nejak blizci tak se ozvete.

Navzuju kontakty s lidmi ktery maji podobny problemy a je to taky fajn, mit spojence kteri vi jaky to je.

Rozehral jsem znovu trimps uplne odzacatu tak mam na dalsi rok+ co delat 🙂 Dam pro zajemce odkaz. Imho idealni CFS hra.

Dneska mam zrovna dobrej den, takvsechno vidim pozitivne coz je fajn 🙂

Adventures with chronic fatigue syndrome (cfs) - pacing

Predmluva: 

Vsechno co pisu je vysledek toho co jsem si precetl a jak jsem to pochopil. Tj muze to byt spatne, necht je to disclaimer pro vsechno co budu ted i do budoucna psat 

Cfs je cesky chronicky unavovy syndrom. Nemame ten preklad radi protoze budi dojem ze jde o neco malicherneho. Cfs je basicaly to same jako long covid a obcas se taky zkracuje na cfs/me kdy me je myalgická encefalomyelitida.

Muj byvaly velmi nerad videl kdyz jsem si myslel ze mam cfs, domnival se ze je to vse jen produkt deprese a trauma a ze premysleni o cfs je barierou meho zlepseni. Proto jsem se tomu vyhybal, i kdyz soukrome jsem o tom cetl a uvazoval. Ted uz to neni problem, takze pojdme tomu co mam rikat cfs. Je to diagnoza, ktera na me nejvic sedi co se projevu tyce. Nemam to diagnostikovany, ale to je dane hlavne tim, ze to u nas (skoro) nikdo nediagnostikuje. Taky na to (zatim) nejsou leky, a je to “finally” diagnoza. Tj neni na to diagnosticky test, prideluje se kdyz se vylouci vsechny ostatni duvody co by to mohly zpusobovat. Tudiz ani tu oficialni diagnozu nehonim.

Mluva:

Pojdme si predstavit cfs jako hru. Pravidla jsou:

Mate urcite mnozstvi energie na den. Typicky vyrazne mene nez zdravi lide.

Pokud jeden den svoji energii vycerpate, dostanete na dalsi den mene. Pokud  vycerpate tu, dostanete zitra jeste mene. Atd atp

Snizeni soflimitu je provazeno mnohymi neprijemnymi stavy.

Pokud chcete tenhle soft limit nafouknout zpet, musite nekolik dni nevydavat takrka zadnou energii. Jde to pomaleji nez ten limit snizovat.

Pokud vycerpavate dlouhodobe moc nebo nekdy silne precerpate, snizi se vam hard limit. Tj odpocinkem uz to nezlepsite. (Teoretickky muzou existovat strategie pro jeho zvyseni tj lecbu, ale nic se zatim nevi jiste.)

Do vseho vstupuje prvek nahody a nepredvidatelnosti. Pro kazdeho to navic funguje jinak.

Pokud vam klesne hard limit moc, skoncite v situaci kdy vam nezbyde nez cele dny prolezet v tmave tiche mistnosti. Pohyb neni mozny, jsou z vas totalni lezaci. Game over.

Zadne “ciselne” udaje nejsou na zacatku znamy. Tj kolik je prilisne vycerpani, kolik energie co spotrebovava, kdy se snizuje hard/soft limit a o kolik. Jak moc odpocinek pomaha a podobne.

Pacing je snaha o racionalni strategii v tomhle systemu. 

Za kazdou cenu se vyhnout snizeni hard limitu.

Po kazdem snizeni soft limitu naodpocivat na maximum mozneho.

Snazit se kazdy den vycerpat jen tolik, aby se soft limit nezmenil. Tj maximalizace spotrebovane energie dlouhodobe v case. Taky se tomu rika uzivani si zivota.

Hledani metod efektivniho odpocinku ktere doplnuje energii.

Cutovani costu. Nespotrebavovavat energii na nic co neni nutne nebo prijemne. Prioritizovat cinnosti podle realneho prinosu.

Prubezne experimentalni snaha zjistit svoje “cisla”. Hlavne co spotrebovava kolik energie, a kolik si maximalne muzete dovolit denne vydat. Optimalizace cinnosti ktere delat musite, aby vas co nejmin vysilovali.

Profit -> Nejlepsi zivot jaky si s touhle nemoci muzete dovolit.

Pomluva: (ja vim ze dovetek)

Prvni skoro dva roky sveho cfs jsem o tomhle tak nejak vedel a ignoroval to. Mnoho duvodu. Nebyl jsem si jisty jestli vubec cfs mam a jestli tedy hraju tuhle hru. Bylo to tezke identifikovat protoze ke kazdemu zhorseni jsem vymyslel pet ruznych duvodu co to mohlo zpusobit. Natlak okoli. Nepripousteni si toho. Snaha to “vytrenovat”, ignorovat. Denial.

Nicmene pred par dny jsem se behem stastneho dne vyrazne pretahl. Nasledny crash me primel zkusit se vydat po tehle ceste. Je to porad jen experiment a je mozne, ze ho cestou disprovnu a zahodim. Doufam ze to pripadne bude protoze najdu neco lepsiho a ne ze zjistim ze pravidla tyhle hry jsou jeste krutejsi.

Momentalne jsem ve fazi jedna, tj odpocinku abych namaxoval svuj soft limit (nasel hard limit) nejak ho identifikoval a mohl zacit opatrne experimentovat.

Castecne ve me tohle rozhodnuti budi nadeji, protoze mi muze prinest optimalni zivot, kterej treba bude snesitelne dobrej. Take to slibuje min crashu, ktere jsou namahave jak fyzicky tak psychicky. (Pokud jste to docetli az sem, pouzijte nejak kreativne a nenapadne v komentari slovo banan nebo polstar)

Castecne mam pocit jako ze se vzdavam. Ze misto snahy se vylecit se-s-tim-smiruju. Ze prichazim o moznost si obcas vyhodit z kopytka, z obav, ktere muzou byt neopodstatnene. Strach ze si to delam horsi.

Well, dobrodruzstvi sveho druhu. Budu informovat a drzte mi palec.