sobota 5. dubna 2014

But who would build the cyklostezky? - 30 Km na kole

Tak se mi chtělo zase někam vyrazit a zároveň jsem si říkala, že za další běhání by mi kolena nepoděkovala ani s aplikací zjištění z minulého článku. Ortoped mi kdysi říkal, že kolo pomáhá a vůbec prostě mi to najednou přišlo jako dobrej nápad.

Našla jsem si půjčovnu kol ve Stromovce. Chtěla jsem totiž jet někam kde pokud možno nebudou žádný auta. Za tři kila mi bylo zapůjčeno kolo na den.

Původní plán byl u Klecan přejet přívozem přes Vltavu a vrátit se po druhé straně, ale když jsem tam dojelo tak se mi ještě nechtělo otáčet a tak jsem pokračovala s davem nějakých cyklistů.

Tam se začlo projevovat, že nemám úplně ideální kolo. Nefungovalo mu totiž přehazování velkého převodu, bylo to trvale zaseklé na největším. To bylo fajn dokud jsem jela z lehkého kopečku podél Vltavy, to jsem jela jako drak, ale tady se objevil dlouhej a docela vysokej kopec. Chvíli jsem se to snažila kompenzovat druhým převodem a strašnou zarputilostí, ale pak už to prostě nešlo a sesedla jsem. Tu ale kolem mně projel Zelený cyklista (barva dresu, nikoli politická příslušnost). Říkal ať si tam hodím něco lehčího, a já na to, že mi to neřadí. Zastavil, kouknul se mi na kolo a nakonec mi přeřadil na lehčí převod rukou. Díky Zelený cyklisto!
Pokračovali jsme další kus spolu. Bohužel, při sundávání bundy jsem si nějak blbě chmátla na mobil a pauzla Stravu, takže ten kus cesty nemám zaznamenaný. Všimla jsem si toho až o nějakých deset kilometrů pozděj. Dokreslování stávkovalo, takže jsem do mapy jen velmi zhruba naznačila kudy jsme jeli. Štve mně to, štve. Ale co už.
Nu tedy jeli jsme spolu, konverzovali o kolech, o běhu. Za celou dobu jsme se nějak zapomněli představit, proto to označení.  Bylo mi porazeno kudy dobře sjet zpátky k Vltavě a na cyklostezku. U Klecanského přívozu jsme se zase rozdělili, já si udělala hruškovou pauzu a dojela jsem zas sama.
Bylo to moc fajn. Je fakt, že tamní cesta je hrozná dálnice. neustále potkáváte kola, bruslaře, běžce, ale i lidi s kočárkama a další. A to ještě byl půlmaraton, tipuju, že normálně tam bude ještě větší provoz. Mně objíždění lidí trochu znervózňuje, ale nějak se zvládlo.

No nevidím svojí kariéru, že by se ubírala směrem ke kolům, ale určitě bych zas někdy někam vyjela. Poskytuje to velmi podobný druh vysmátosti a aspoň zas chvíli zabírají jiný svaly. Jestli plánujete nějaký výlet, dejte vědět.

Žádné komentáře:

Okomentovat